Příjem žádostí o podpory z první kolo Programu rozvoje venkova (PRV) skončil v závěru července a druhé kolo by mělo být vyhlášeno v září. O tom, čeho se bude týkat, jakým bude disponovat rozpočtem i o dalších tématech, jsme hovořili s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem.
Jak hodnotíte první kolo Programu rozvoje venkova a jaké máte ohlasy od zemědělské veřejnosti na jeho průběh?
V současné době probíhají administrativní kontroly předložených projektů a teprve na základě nich budou zpracovávány detailnější analýzy výsledků prvního kola. Nicméně již v tuto chvíli lze konstatovat vysoký zájem ze strany žadatelů, celkem bylo přijato 1326 projektů. Předpokládáme, že rozpočty všech tří vyhlášených opatření budou vyčerpány.
První kolo bylo v zájmu brzkého spuštění prioritních opatření vyhlášeno v co možná nejkratším termínu, přesto však vysoký počet zaregistrovaných žádostí svědčí o připravenosti zemědělské veřejnosti a o dostatku projektů. Do budoucna bude snahou ministerstva, aby příští kola byla vyhlašována v pravidelných termínech (např. podpora zemědělských investic na počátku roku), aby žadatelé měli možnost plánovat a připravovat projekty s dostatečným časovým předstihem. Kladný ohlas zemědělské veřejnosti byl zaznamenán především v souvislosti se zjednodušením administrativních požadavků a procesů, v čemž budeme ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem pokračovat.
Kdy bude vyhlášeno druhé kolo PRV, kterých opatření se bude týkat a jaký bude jeho rozpočet?
Druhé kolo PRV bude vyhlášeno v průběhu září, tzn. příjem žádostí se uskuteční v průběhu října a listopadu letošního roku. Bude se týkat většiny zbývajících opatření Osy I a III, která nebyla vyhlášena v prvním kole, a Osy IV. Zejména pak investic do lesů, podpory zpracovatelským podnikům na zvyšování přidané hodnoty zemědělských a potravinářských výrobků, opatření na podporu předčasného ukončení zemědělské činnosti, vzdělávacích opatření v rámci Osy I i III, opatření k rozvoji cestovního ruchu, podpor na rozvoj diverzifikace, zakládání a rozvoj mikropodniků, opatření zaměřených na obnovu a rozvoj vesnic a občanské vybavení a služby, dále podpory směřované na rozvoj kulturního dědictví venkova a také Osy IV, opatření na podporu místních akčních skupin. Pokud jde o předpokládaný rozpočet druhého kola příjmu žádostí, vychází z finančních alokací schválených Evropskou komisí a v souhrnu činí více než tři miliardy korun.
Co soudíte o současném růstu cen potravin a jak se může odrazit na budoucí podobě společné zemědělské politiky EU?
Současný růst cen potravin má velmi úzkou vazbu na situaci v zemích Evropské unie, ale i na trhy třetích zemí. Jsme součástí jednotného trhu Evropské unie a musíme počítat s tím, že pozitivní, ale i negativní vlivy se nás dotýkají mnohem více, než tomu bylo před naším vstupem do unie.
Pravdou je, že poměrně výrazně rostou ceny krmného i potravinářského obilí, přestože letošní sklizeň obilí v České republice bude podle posledního odhadu Českého statistického úřadu v porovnání s loňskou sklizní vyšší o 8,4 procenta. Musíme také kalkulovat se vzrůstajícími náklady na energie a dopravu. Nárůst cen potravin ale určitě nebude jednorázový a tak dramatický, jak předpovídají někteří odborníci. Důležitou roli ve zvyšování cen potravin na českém trhu také sehraje postoj obchodních organizací, kteří jsou významným článkem celého procesu tvorby cen. Dá se tedy předpokládat, že ceny potravin se budou zvyšovat postupně.
V současné době probíhají v orgánech EU jednání o zjednodušení společné zemědělské politiky Evropské unie (SZP), přičemž tato snaha směřuje k zefektivnění administrace, ale i samotného poskytování podpor na jednotlivé komodity. Dá se předpokládat, že současná situace v růstu cen zemědělských surovin a následně i cen potravin bude mít vliv i na budoucí podobu SZP. Významným faktorem také může být předpokládaný rozvoj využití zemědělských surovin na výrobu paliv a současně je třeba reflektovat možné scénáře vývoje jednání v rámci Světové obchodní organizace WTO v oblasti zemědělství.
Co hodláte prosazovat při jednáních o reformě společné zemědělské politiky?
Při jednáních o reformě společné zemědělské politiky je především nezbytné získat členské země pro podporu zásadní reformy SZP včetně revize rozpočtu ještě v průběhu finanční perspektivy let 2007 až 2013. Existuje již například skupina několika členských států, které jsou příznivci postupné liberalizace SZP v dlouhodobém horizontu .
Dojednání reformy po věcné stránce spolu s dosažením shody o finančních aspektech bude velmi náročné, i když jsou obě otázky vzájemně propojené. Proto je možné, že jednání o revizi SZP budou oddělena od diskusí o rozpočtu a diskuse obou aspektů reformy proběhne paralelně. V každém případě bude třeba mít na paměti, že hlavním smyslem reformy bude postupné snižování váhy společné zemědělské politiky na výdajové straně rozpočtu. Z hlediska dlouhodobého si pak bez reformy rozpočtu a snížení výdajů na SZP nemůže Evropská unie udržet svoji konkurenceschopnost v globální ekonomice.
Při bruselských jednáních budeme řešit prvořadě otázku 1. pilíře přímých plateb, zejména problematiku jejich snižování, dále otázku modulace, tedy převodu části finančních zdrojů z 1. pilíře do 2. pilíře SZP nebo limitu platby na podnik.
Z hlediska České republiky jakožto nového členského státu bude mít zásadní význam řešení otázky přechodu z jednotné platby na plochu, tzv. SAPS, na platbu na podnik nebo otázka závaznosti zavedení zákonných požadavků na hospodaření cross compliance vzhledem k postupnému navyšování přímých plateb do roku 2013.
Důležité bude také nalezení společného řešení v otázce kvót, zejména pak těch mléčných. S ohledem na poslední vývoj v oblasti energetiky se jeví jako závažná otázka využití obnovitelných zdrojů energie, v segmentu zemědělství se zejména jedná o podporu energetických plodin ať k přímému spalování nebo k výrobě biopaliv, tak i výstavbu bioplynových stanic k zužitkování organické hmoty a organických zbytků.
Lze nějakým způsobem předejít u jiných komodit situacím podobným té, která u nás vznikla kvůli reformě SZP EU u cukru kolem moravských cukrovarů Eastern Sugar?
Toto není jednoduchá otázka, protože je obtížné nyní předjímat jaké principy budou použity při budoucích reformách Společných organizací trhu jednotlivých komodit, které vykazují svá specifika. Finanční pobídka pro bilanční vyrovnání trhu bude zřejmě využívána v rámci navrhovaných systémů reforem komodit. Reforma sektoru cukru zahrnovala možnost odevzdání kvóty cukru EK za nemalou restrukturalizační podporu, které využila společnost Eastern Sugar ČR. Jako další po cukru lze uvést komoditu víno, kde v projednávaném reformním návrhu je také navržena finanční pobídka kvůli vyklučení neefektivních vinic za úhradu. Proto, obecně, pokud Rada ministrů odsouhlasí v rámci systému reformy obdobný finančně stimulační prvek, je nutné počítat s jeho využitím při restrukturalizaci příslušné komodity.
Jak postupují práce na přípravě zákona, který má zajistit vydání dosud nevypořádaných transformačních pohledávek za bývalými JZD a kdy bude předložen poslanecké sněmovně?
Návrh zákona už byl postoupen do meziresortního připomínkového řízení, které bude uzavřeno 6. září. Poté se návrh může dostat na program jednání vlády. Existuje tedy velmi reálná šance, že Sněmovna se bude návrhem zákona zabývat ještě do konce letošního roku.
Reakce na tento zákon jsou ze strany zemědělské veřejnosti rozporuplné, neobáváte se, že jeho přijetím může dojít k destabilizaci podnikatelského prostředí v odvětví?
Naopak. Ponechat vypořádání restitucí v dnešním stavu by podnikatelské prostředí podle mého názoru jen dále destabilizovalo, mohlo by docházet k dalším soudním sporům na úrovni české i mezinárodní justice. Smyslem zákona je problematiku restitučního vyrovnání definitivně uzavřít a tím pádem snížit tlak na justici i podnikatelské prostředí.
