Nezemědělská činnost nemá pro ekonomiku podniku výrazný efekt, ale využívá volné kapacity a zaměstnává asi 120 lidí, což je třetina zaměstnanců družstva. A to je důležitější než její finanční přínos, konstatoval Václav Klejch, předseda Zemědělského družstva Dolní Újezd u Litomyšle, které se kromě klasické zemědělské výroby zabývá i rozsáhlou nezemědělskou činností.
Připomněl, že aspekt vytváření pracovních míst není stále doceňovaný. „Pořád mluvíme o rozvoji venkova. Nejvíce mu ale pomůžeme tím, když tam budeme utvářet pracovní místa,“ prohlásil. Nezemědělské činnosti jsou také rezervoárem pracovních sil. Důležitým faktorem je totiž pomoc pracovníků z této oblasti při sklizňových pracích, významné je poskytování pracovních příležitostí pracovníkům rostlinné výroby v době vegetačního klidu. „To je pro nás užitečnější než to, co vyděláme,“ podotkl. Celkový roční obrat družstva přitom převyšuje půl miliardy korun a je tvořen ze 75 procent zemědělskou a 25 procent nezemědělskou činností. Ta má podle Klejcha v tomto regionu dlouholetou tradici, na kterou Zemědělské družstvo Dolní Újezd v roce 1992 navázalo. Snažilo se jen pozměnit strukturu těchto činností a přizpůsobit je novým podmínkám.
Dnes nezemědělská výroba zahrnuje řadu činností, souvisejících se zemědělskou produkcí. „Hlavní myšlenkou bylo využít kapacity, které jsme tady měli, zejména dílenské prostory za druhé využít pracovníky, které jsme tady měli, ale jinak by skončili na úřadech práce,“ řekl. Nosným nezemědělským programem je výroba skleníků, pařenišť a příslušných zařízení. Počátkem 90. let minulého století, kdy začínali, se ještě nemuseli potýkat s velkou konkurencí a mít starost o to, aby se vůbec prosadili na trhu. Tenkrát byl o tento druh výrobku zájem. „První skleníky jsme prodávali na takových akcích, jako je Země živitelka, nebo na Zahrada Čech,“ zavzpomínal předseda. Prodej kulminoval v letech 2000 až 2005, a od té doby to stagnuje, nebo ubývá. „Průměrně vyrábíme kolem 2000 až 2300 kusů skleníků ročně,“ podotkl předseda s tím, že tržby dosahovaly 20 až 25 milionů korun. V současnosti vzhledem k hospodářské krizi nepřekračují 20 milionů korun. „Několik let jsem očekávali, že tuto výrobu neudržíme. Ale stále to jde.“ Nyní je družstvo již zavedenými partnery některých řetězců, prodávajících potřeby pro volný čas.
Využití kapacit Zemědělské družstvo Dolní Újezd provozuje kromě výroby skleníků ještě celou řadu dalších činností. „Většinou je využíváme pro sebe, ale slouží i pro cizí,“ podotkl. V poslední době se podnik zaměřil na montáže a servis techniky pro zemědělské budovy, stáje a bioplynové zařízení, opravy a údržby osobních a nákladních aut, pěstební a těžební práce v lese, či dopravu speciálními mechanismy, výrobnu krmiv nebo zajišťují stravování a společenské akce. „Denně uvaříme kolem 800 až tisíc obědů, a to nejen pro naše členy a zaměstnance, ale i pro všechny občany,“ poznamenal Klejch. Družstvo provozuje tři velké jídelny, které v posledních letech zrekonstruovalo. Stále se zabývá také šitím pracovních oděvů. „Tato oblast vykazovala ztrátu, proto jsme se rozhodli tuto výrobu pozastavit. Letos jsme ji částečně obnovili a již nám ekonomicky vychází,“ prozradil s tím, že zaměstnávají asi čtyři švadleny. „Práci pro ně ale nesháníme. Zaměstnáváme je na jiných činnostech a pokud se naskytne práce, tak šijí,“ přiblížil předseda družstva, které je v regionu největším zaměstnavatelem. Celkem v něm pracuje přibližně 360 lidí.
„Za to, že zaměstnáváme lidi, jsme ale v současné době tvrdě trestáni,“ posteskl si. Družstvo se totiž dostalo do kategorie velkých podniků přes 250 zaměstnanců a nemá tak nárok na celou řadu dotací. Například při výstavbě bioplynové stanice přišlo o 17 milionů korun.
Jistotou je bioplyn Diverzifikaci výroby má podnik vyřešenou. Jako jeden z prvních totiž před třemi lety vybudoval bioplynovou stanici. „Nic jiného nám totiž nedá takovou jistotu jako prodej elektrické energie,“ konstatoval. „Ten nám byl schopen udržet ekonomiku podniku i v době, kdy ceny zemědělských komodit výrazně propadaly.“ Bioplynová stanice ve Vidlaté Seči o výkonu tisíc kWh zhodnocuje objemná krmiva, využívá kejdu a odpady rostlinné výroby. Produkuje kvalitní statkové hnojivo, teplo a stabilizuje finanční tok.
Původně chtěli postavit bioplynovou stanici o výkonu 750 kW, ale pak ho zvýšili na tisíc kW. „Když jsme všechno připravili včetně nákupu půdy, byly změněny pravidla pro poskytování dotací a podle nich podnik, který má víc jak 250 lidí, nemohl žádat o podporu na tyto projekty. Udělali jsme ale nové kalkulace a rozhodli se, že i za těchto podmínek do toho půjdeme,“ vzpomíná Klejch. V budoucnu by chtěli vybudovat ještě jednu bioplynovou stanici, ale zatím není volná kapacita připojení.
Mléko na hranici rentability Zemědělské družstvo Dolní Újezd patří mezi velké zemědělské podniky V současnosti obhospodařuje zhruba osm tisíc hektarů půdy v nadmořské výšce 350 až 600 metrů. Zabývá se rostlinnou i živočišnou výrobou. Je největším producentem mléka v České republice. Dodává do dvou mlékáren, a to do Olešnice a Opočna. Cena se po výrazném propadu stoupá pomalu nahoru. Zatím ale náklady zcela nepokrývá. „V současné době mléko prodáváme zhruba za 7,30 koruny za litr, a to je pod hranicí nákladů, vloni to bylo 6,20 koruny za litr.
Družstvo chová asi šest tisíc kusů skotu, z toho 2300 krav v různém stupni převodného křížení z českého strakatého na holštýnské plemeno. Denně vyprodukuje více než 50 tisíc litrů mléka, průměrná užitkovost dosahuje 8,5 tisíce litrů. Určitou výhodou družstva je, že veškeré rekonstrukce provádělo velmi úsporným způsobem. Kravíny rekonstruovali již v polovině 90 let. Následně už prováděli pouze obměny technologií. Dolnoújezdští chovají i prasata a drůbež. Důvodem je hlavně využití krmného obilí. Živočišná výroba spotřebuje zhruba čtvrtinu vyrobených obilovin. Předseda připomněl, že stavy prasat se pohybují okolo čtyř tisíc kusů a drůbeže na úrovni sto tisíc kusů.
„Jako velký podnik si dáváme záležet na tom, abychom udržovali nezastupitelné propojení mezi skotem a půdou. To je velmi důležité z dlouhodobého hlediska,“ zdůraznil. „O půdu je třeba náležitě pečovat. Je to živý organismus a jako takový ho musíme udržovat zdravý a tím mimo jiné dosáhneme i podstatně lepší nasávací schopnosti. Aby měla dostatek humusu a byla schopná zadržovat vodu, musí se do ní doplňovat organické hnojení a využívat osevní postupy se zařazením např. jetelovin,“ to umožňuje právě chov skotu. Na zhruba 52 procentech plochy podnik pěstuje obiloviny, na deseti procentech řepku, na pěti procentech mák a na 33 procentech krmné plodiny, z toho je polovina jetelů.
Letos Klejch očekává maximálně průměrnou úrodu. „Trochu horší jsou ječmeny, protože jejich vývoj negativně ovlivnilo deštivé počasí v květnu. Počasí se zřejmě podepsalo i na řepce. V letošním květnu nebyla téměř žádná snůška řepkového medu. Opylování bylo minimální, ale nakonec ty porosty nebudou zřejmě tak špatné, jak se původně očekávalo,“ dodal Václav Klejch, který získal v prestižní soutěži Manažer roku získal titul Nejlepší manažer odvětví zemědělství za rok 2008.