Důraz na předávání znalostí

Na výzkum a inovace sází nejen celá ekonomika evropské unie, ale také tvůrci reformy její společné zemědělské politiky, kteří na tento účel chtějí vyčlenit nemalé finanční prostředky. Právě výzkumem a inovacemi v zemědělství a zejména předáváním jejich výsledků do praxe se zabývala konference, která počátkem března proběhla v Bruselu.

V současné době ohrožuje podle komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Daciana Cioloşe ekonomiku a udržitelnost hospodaření řada věcí. Je to zejména ekonomická nejistota a kolísavost trhů, vývoj klimatu, životní prostředí a nejistoty s tím související, včetně stále častějších a extrémnějších nepředvídatelných událostí a také nové nemoci zvířat a rostlin, s nimiž se zemědělci v unii nově setkávají.
Zemědělský výzkum by se měl zaměřit zejména na otázky bezpečnosti potravin, nakládání s přírodními zdroji a také na ekonomiku. V této oblasti dal komisař důraz na otázku přidané hodnoty v řetězci zásobujícím obyvatelstvo potravinami (potravinovém řetězci), který se vine od farmáře přes zpracovatele a obchodníky až ke spotřebiteli. Dalšími ekonomickými tématy je třeba organizace některých sektorů či vyvážený vývoj venkovských oblastí.
Komisař navrhl  agrární wikipedii Účelem ale není bádání, jehož výsledky se šíří jen mezi výzkumnými pracovníky. Výsledky výzkumu je třeba dostat do praxe. Dnešní nástroje komunikace umožňují velmi rychlé zpřístupnění informací. „Proč třeba nevytvořit po vzoru wikipedie agronomické wiki snadno přístupné na každém zemědělském podniku,“ navrhl komisař. Jak dále uvedl, výzkum by měl řešit nejen okamžité otázky dneška, ale také se zaměřit na dlouhodobé problémy. Aby se toho mohlo dosáhnout, je nutné odstranit propast mezi vědeckým světem a skutečnou praxí. Do definování problémů, analýz situace, prověřování řešení a šíření znalostí se musí zapojit všechny zúčastněné subjekty, prohlásil Cioloş.
Čtyři hlavní oblasti Jak komisař připomněl, díky programu Horizont 2020, rozšířenému poradenskému servisu i programům rozvoje venkova je možné řešit čtyři základní prioritní oblasti, a to:
• zlepšení identifikace problémů, které je třeba zkoumat, a rozšíření sponzorů výzkumu i o zemědělce,
• podpořit výzkum ve všech oblastech a pro všechny zemědělské struktury, řešení složitých problémů musí vycházet z víceoborového přístupu,
• podpořit i aplikovaný výzkum a inovace, kromě špičkové vědecké práce jsou zapotřebí i vynikající výsledky při praktické aplikaci,
• zajistit, aby dobré nápady nezůstaly pouze v odborných publikacích, ale byly k dispozici zemědělským podnikům, včetně malých farem.
Tipy pro výzkum Zemědělství musí do budoucna podle ředitelky francouzského výzkumného zemědělského ústavu (INRA) Marion Guillouové řešit několik závažných problémů. Zejména jde o rostoucí populaci a s tím související zvyšující se nároky na potraviny a energii, udržitelné využívání přírodních zdrojů, minimalizaci klimatických změn a přizpůsobení na ně a také omezení fluktuace trhu a cen. Zemědělství je, jak zdůraznila, klíčovým sektorem bioekonomiky. Kromě potravin a obnovitelných zdrojů energie poskytuje i suroviny pro další nepotravinářské výroby a přispívá k úspoře fosilních zdrojů. Při nepotravinářském využití zemědělské produkce je zejména třeba lépe využívat biomasu. Cílem výzkumu by měla být zejména druhá generace biopaliv, analýza životního cyklu výrobků či využití genetiky. Vzrůstat bude patrně důležitost bádání v oblasti nemocí zvířat i rostlin, šíření nových choroboplodných organismů, omezování používání antibiotik i přípravků na ochranu rostlin a také snižování výdajů na vstupy do zemědělství. Od devadesátých let stagnují v zemích unie výnosy. Jedním z důležitých úkolů agrárního výzkumu je jejich zvýšení a také získání nových odrůd plodin, hlavně kukuřice a pšenice, přizpůsobených měnícímu se klimatu, zejména odolných vůči suchu. Detailní analýza dopadu působení všech zemědělských technologií bude podle ředitelky INRA zapotřebí pro zlepšení ochrany půdy, vody i biodiverzity.
Guillouová připomněla, že unie by nejen měla financovat programy na podporu výzkumu a inovací, ale také pomoci překlenout propast mezi zúčastněnými stranami, tedy výzkumem, zemědělskou praxí a konzumenty.