26.02.2010 | 12:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Důraz na rozvoj venkova

Náš jižní soused Rakousko je podobně jako my vnitrozemským státem. Rozkládá se na 83,4 tisíce kilometrů čtverečních a má více než 8,3 milionu obyvatel. Z nich žije na rakouském venkově asi 6,6 milionu lidí. Venkovské oblasti tvoří téměř 74 procent území státu. Do Evropské unie vstoupilo Rakousko spolu s Finskem a Švédskem v roce 1995. Od počátku vzniku eurozóny, tedy od 1. ledna 2002, je jejím členem. To znamená, že místo původních rakouských šilinků používá společnou evropskou měnu euro

V roce 2008 (z něhož jsou k dispozici nejčerstvější data), mělo Rakousko hrubý domácí produkt na obyvatele v běžných cenách 33 800 eur. Podle odhadu by loni měl tento ukazatel dosáhnout 32 800 eur na hlavu. Agrární obchod měl v roce 2008 zápornou bilanci – dovozy převyšovaly export o 1,285 miliardy eur. Téměř dvě třetiny rakouské zemědělské půdy (60 procent) leží v méně vhodných oblastech (LFA).
Nejvíce peněz jde na přímé platby V roce 2008 dosáhly celkové výdaje na podpory rakouského zemědělství 1,27 miliardy eur, což představovalo 2,5 procenta z celé evropské sedmadvacítky. Podíl přímých plateb na této částce činil 55,8 procenta (v evropské sedmadvacítce to bylo v průměru 75,3 procenta). Na opatření na řízení trhu šlo ze zmíněné částky 3,3 procenta (10,9 v průměru EU-27) a na rozvoj venkova poměrně velký podíl, a to 40,9 procenta (13,8 procenta v průměru EU-27). Přímé platby dosáhly v roce 2008 celkem 708,9 tisíce eur, z toho 599,5 tisíce eur představovaly platby odpárované od produkce (decoupled).
V celém sedmiletém finančním období od počátku roku 2000 do konce roku 2006 šlo do zemědělství v Rakousku úhrnem 8148,2 milionu eur. Z toho na rozvoj venkova bylo určeno 3457,5 milionu eur (tj. 42,4 procenta), na tržní opatření 629,3 milionu eur (7,7 procenta) a na přímé platby 4061,4 milionu eur (49,8 procenta). Hlavním těžištěm podpor pro rozvoj venkova byla agroenvironmentální opatření, v jejichž rámci dostali rakouští farmáři v průběhu zmíněných sedmi let celkem 2129,5 milionu eur.
Nepatrně vede živočišná výroba Rakouská zemědělská produkce přesáhla v roce 2008 šest miliard eur. Jen o málo převážil přínos živočišné výroby, která se na celkovém výsledku podílela 50,7 procenta. Nejúspěšnější komoditou bylo mléko s 18,8 procenta, dále skot (12,8 procenta), prasata (12,2 procenta), krmné plodiny (12,1 procenta).
Podíl farem různých typů se moc nemění
V roce 2007 bylo v Rakousku celkem 165 420 farem, což představuje pouze 1,2 procenta z celkového počtu zemědělských subjektů v celé evropské sedmadvacítce. Z tohoto počtu mělo 12,1 procenta menší výměru využitelné zemědělské půdy než dva hektary, 20,9 procenta mělo roční výnos menší než 12 tisíc eur (jedno ESU). Průměrná velikost hospodářství dosáhla 19,3 hektarů využitelné zemědělské půdy. Nejvíce farem mělo výměru zemědělské půdy mezi dvěma a pěti hektary (21,4 procenta) a shodný by podíl usedlostí s průměrnou rozlohou zemědělské půdy deset až dvacet hektarů. Nad sto hektarů obhospodařovalo v roce 2007 v Rakousku jen 3280 podniků, tj. dvě procenta z celkového počtu zemědělských subjektů.
Nejvíce usedlostí vykázalo za rok méně než jedno ESU (20,9 procenta, 34 530 subjektů). Na druhém místě se podle četnosti umístily farmy s ročním výnosem v rozmezí od 16 do 40 ESU (20,1 procenta). Nejméně farem (0,3 procenta) mělo největší roční výnos, a to nad 250 ESU.
Podle podílu živočišné výroby bylo ve zmíněném roce v Rakousku nejvíce (30,5 procenta) subjektů, které nechovaly žádná zvířata. Hned za nimi se v četnosti (22,1 procenta) umístily ty, jejichž počet velkých dobytčích jednotek se pohyboval mezi nulou a pěti. Pouhý zlomek podniků (0,02 procenta, tj. 40) měl více než 500 velkých dobytčích jednotek.
Eurostat přináší srovnání roků 2007 a 2003. Za tu dobu poklesl počet farem v Rakousku o 8260. Je zajímavé, že zatímco se nepatrně snížil počet farem s nejmenší výměrou zemědělské půdy, o něco více se zvedl počet subjektů, které vykázaly nejmenší hospodářský výsledek a byly bez živočišné produkce. Počet největších podniků (podle všech uvedených parametrů) se sice zvýšil, ale nešlo o nijak výrazný skok. Jejich podíl na celkovém počtu farem zůstal stejný nebo se změnil jen nepatrně.
V rakouském zemědělství pracovalo v roce 2007 celkem 354 400 osob, což bylo 6,4 procenta ze všech zaměstnaných Rakušanů. Mladí farmáři pod 35 roků tvořili 9,4 procenta, naopak nad 64 roků bylo jen 9,4 procenta hospodářů. Nevíce farmářů (33,3 procenta) bylo mezi 45 a 54 roky. Na většině usedlostí pracovali v roce 2007 členové rodiny hospodáře, kteří představovali 89 procent veškeré pracovní síly v rakouském zemědělství. Proti roku 2005 jejich počet poklesl o čtyři procenta.
Farem, které za rok vyprodukovaly více než jedno ESU bylo v roce 2005 v Rakousku 130 900. Obhospodařovaly 2,58 milionu hektarů využitelné zemědělské půdy, což bylo o 4,2 procenta méně, než měly subjekty tohoto typu v roce 2005. Celkem v nich bylo 2,46 milionu velkých dobytčích jednotek (o jedno procento více než o dva roky dříve). Méně než jedna přepočtená pracovní síla za rok pracovala v roce 2007 na 42,5 procentech těchto podniků, 69 procent mělo méně než 20 hektarů využitelné zemědělské půdy a jen sedm procent obdělávalo 50 a více hektarů. Na chov dojnic se specializovalo 24,5 procenta farem, 14 procent na výkrm skotu, 11 procent mělo rostlinnou výrobu, deset procent chovalo skot na mléko i maso, deset procent mělo vinice. Ekologických farem bylo v roce 2007 v Rakousku 13 procent, přitom výměra ekologicky obdělávané půdy stoupla mezi roky 2005 a 2007 o šest procent.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down