04.10.2013 | 08:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Důvody pro extenzifikaci výroby mléka

Růst konkurence na světových trzích s mlékem a mléčnými výrobky má ve většině vyspělých států za následek zvyšování dojivosti a prodeje mléka na krávu. Podle údajů Faostatu se například v letech 1981 až 2011 zvýšila dojivost na krávu v Evropské unii o 2750 kg a 74 %, 3517 kg a 52 % v Izraeli, 4152 kg a 75 % v USA, 3048 kg a 73 % v Německu a 4325 kg a 135 % v České republice.

V letech 1961 až 2011 se roční dojivost na krávu zvýšila v EU přibližně o 3735 kg a 137 %, v ČR o 5675 kg a 289 % (viz graf 1, přepočet litrů mléka na kilogramy koeficientem 1,027).
Ve státech s vysokým podílem trvalých travních porostů (TTP) a pastvou dojnic jsou možnosti růstu užitkovosti nižší než při chovu krav převážně „na orné půdě“. Proto se místo výrazně intenzivního uplatňuje v některých státech a regionech méně intenzivní až extenzivní způsob výroby mléka.
Týká se to např. Nového Zélandu, v letech 2010 až 2012 největšího vývozce mléčných výrobků (před EU a USA). V období 1981 až 2011 se zde zvýšila roční dojivost krav z asi 2943 na 3716 kg, to je pouze o 773 kg a 26 %.
Ze států EU vykazují v tomto období nízké nárůsty dojivosti krav např. Nizozemsko (48 %), Irsko (53 %), Spojené království (67 %), Itálie (71 %) a Rakousko (72 %).
Ve většině případů se jedná o státy s nadprůměrným podílem TTP na výměře zemědělské půdy.

Dojení krav jednou denně 

Snaha o extenzifikaci výroby mléka ve státech s vysokým podílem TTP zahrnuje mimo jiné i využívání nebo ověřování dojení krav jednou denně.
Jako důvody zavedení tohoto postupu se uvádějí snížení spotřeby pracovního času, zlepšení organizace práce, využívání pastvy, úspora jadrných krmiv, zlepšení kondice krav, přechodné snížení prodeje mléka (nepřekročení kvóty) aj.
V některých regionech (např. v Irsku, ve Francii, na Novém Zélandu, v Austrálii) se dojení krav jednou denně uplatňuje nebo ověřuje za účelem zlepšení ekonomických výsledků výroby mléka, aktuálně i v souvislosti s větší variabilitou nákupních cen mléka a (v EU) s reformou společné zemědělské politiky, která zahrnuje mimo jiné i zrušení kvót mléka v roce 2015.
Cílem předloženého příspěvku je poukázat na některé v literatuře uváděné a v praxi zjištěné aspekty dojení krav jedenkrát denně.
Dílčí výsledky byly získány vyhodnocením ukazatelů získaných v průběhu krátkodobého (3,5 měsíce) dojení krav českého strakatého plemene dvakrát (kontrolní skupina, n = 8 dojnic) a jednou denně (pokusná skupina, n = 5 dojnic) v zemědělském podniku (Hanuš a kol., 2013). Literární údaje pocházejí především ze zahraničních publikací, některé ukazatele výroby mléka v ČR jsou převzaty z výsledků souboru 60 podniků za rok 2012 (Kvapilík a kol., 2013) a z výsledků kontroly mléčné užitkovosti krav v ČR za kontrolní rok 2011/2012.
Vliv jednoho dojení denně na výsledky výroby mléka je dopočítán modelově.
Výsledky jsou zpracovány a vyhodnoceny běžnými metodami a postupy. Zahraniční data jsou na českou měnu přepočtena v kurzu 1 EUR€ = 26,00 Kč a novozélandský dolar (NZ$) = 16,00 Kč.

Ekonomika extenzivní výroby
 
Při přechodu na jedno dojení krav denně se nejčastěji hodnotí vývoj dojivosti a obsahu tuku a bílkovin v mléce. Jedná se o ukazatele s výrazným dopadem na ekonomické výsledky výroby mléka.
Z mnoha literárních údajů vyplývá, že s přechodem na jedno dojení denně se (při značné variabilitě) snižuje produkce mléka na krávu a zvyšuje se obsah jeho hlavních složek.
Z údajů v tab. 1 (v tabulkovém přehledu na konci článku) lze průměrný pokles produkce mléka na krávu odhadnout na 25 % a průměrné zvýšení obsahu tuku a bílkovin v mléce o 0,15 a 0,12 %.
Mezi další ukazatele nejčastěji hodnocené v souvislosti s redukcí počtu denních dojení patří jakost mléka, resp. počet somatických buněk (PSB), spotřeba pracovního času (především na dojení), náklady na krmiva a některé další položky (energie, voda, dezinfekční prostředky), zdravotní stav a plodnost krav aj.
Z údajů v literatuře lze průměrnou úsporu pracovního času (pracovních nákladů) na dojení, resp. na veškeré práce související s péčí o dojnice, odhadnout na 35 % při kolísání mezi 15 a 45 %.
Z šesti publikovaných výsledků vlivu přechodu z dvojího na jedno denní dojení krav na PSB v 1 ml mléka je v jednom případě vykázán pokles (o 22 tis. a 9 %) a ve zbývajících šesti případech pak zvýšení PSB (o 4 až 70 tis., resp. o 2 až 85 %). Průměrné zvýšení PSB při jednom dojení denně přibližně odpovídá 35 tis. v 1 ml mléka a 28 %.
Vzhledem k požadavku unijní a domácí legislativy na PSB v mléce (geometrický tříměsíční průměr do 400 tis. v 1 ml) a PSB zjištěném při dojení dvakrát (83 až 247 tis., průměr 129 tis.) i jednou denně (116 až 225 tis., průměr 165 tis.) je zřejmé, že vyšší PSB ve většině případů neovlivní nákupní cenu mléka. Mezi celkovým počtem mikroorganismů v mléce (CPM) a počtem denních dojení nezjistili Bayly (2002) a Tong a kol. (2002) žádný vztah.
Častěji je u krav dojených dvakrát a jednou denně hodnocena plodnost. Poněvadž poměrně spolehlivým ukazatelem je servis perioda (SP), je v tab. 2 uvedena její vykazovaná délka. Z variability (–24 až +13 dnů) a z malého rozdílu v počtu zabřezlých plemenic (96 a 93 %) vyplývá, že počet denních dojení SP ani další ukazatele plodnosti krav výrazněji neovlivňuje.
Variabilita výrobních výsledků u skupin krav dojených jednou a dvakrát denně ovlivňuje i zisk na krávu. Potvrzuje to v tab. 3 uvedená změna položek nákladů a ekonomické ukazatele výroby mléka při dojení dvakrát a jednou denně v Německu a na Novém Zélandu.
Z „německé“ kalkulace v tab. 4 je zřejmé, že se ekonomické výsledky výroby mléka s přechodem na jedno denní dojení zhoršují v závislosti na poklesu dojivosti. Snížení produkce mléka o 1140 a 2010 kg (17 a 30 %) mělo za následek pokles zisku přibližně o 4030 a 9880 Kč na krávu a rok.
Opačné výsledky byly zjištěny v průběhu tříletého novozélandského pokusu (tab. 5).
Při zřetelně nižší dojivosti na krávu, než je běžné v Evropě (asi 3100 kg při dvojím a 2540 kg při jednom dojení), byl v přepočtu na krávu a rok zjištěn shodný zisk (5648 a 5664 Kč), v přepočtu na hektar pak vychází při jednom dojení vyšší zisk o 3200 Kč a 15 %.
Uvedené literární údaje prokazují, že ekonomické dopady přechodu z dvojího na jedno denní dojení jsou ovlivňovány řadou faktorů a skutečností, z nichž mezi hlavní patří vývoj dojivosti, spotřeba a organizace práce a podmínky pro pastvu krav.

Zjištěné ukazatele, použité k modelovému výpočtu
 
V rámci patnáctitýdenního pokusného období zjistili Hanuš a kol. (2013) statisticky průkazné rozdíly vyvolané přechodem na jedno denní dojení v produkci mléka, tuku a bílkovin a v počtu somatických buněk v 1 ml mléka (tab. 6). Pokles denní dojivosti krav po přechodu na dojení jednou denně o 4,68 kg a 30 % „zapadá“ do variability uvedené v tab. 1. Mírně vyšší obsah tuku a bílkovin při dvojím dojení (o 0,10 a 0,01 %) signalizuje, že přechod na jedno dojení nemusí být automaticky provázen vyšším obsahem těchto hlavních složek mléka.
Nárůst PSB po přechodu na jedno dojení (o 125 tis. a 140 %) je ve srovnání s průměrem literárních údajů (zvýšení o 36 tis. a 30 %) vysoký, přesto však počet PSB i u pokusné skupiny (218 tis.) splňuje unijní a český požadavek na jakostní mléko (do 400 tis.).
Vliv redukce dojení na ukazatele výroby mléka je patrný z jednoho pokusného a ze dvou modelových souborů.
První vychází z výsledků krátkodobého pokusu a z odhadu nezjištěných ukazatelů, modelové výpočty (liší se dojivostí na krávu) z přínosů odvozených z literárních a dalších zdrojů (tab. 7).
U pokusného souboru je počítáno se zjištěnou dojivostí (5760 a 4030 litrů na krávu a rok), modelové propočty uvažují s dojivostí 7000 litrů a s jejím poklesem při dojení jednou denně o 20 a 30 %.
Náklady na jadrná krmiva vycházejí z předpokladu, že živiny z pastevních porostů a z dalších objemných krmiv „uhradí“ roční dojivost 3200 litrů, a na každý další litr mléka se spotřebuje 0,5 kg jadrné směsi za 7,00 Kč za kg.
Náklady na objemná krmiva k produkci 3200 litrů mléka na krávu jsou, stejně jako pracovní náklady, odhadnuty z výsledků zjištěných u souboru podniků.
Rozdíl mezi skupinami krav v ostatních položkách (1500 Kč na krávu a rok ve prospěch krav dojených jednou denně) představuje kvalifikovaný odhad z výsledků pokusu (energie, doprava) a z literárních údajů.
Vliv obsahu hlavních složek mléka na nákupní cenu mléka je v tab. 8 zohledněn cenou 0,70 a 1,07 Kč za jednici tuku a bílkovin.

Odhad ekonomických výsledků
 
Z tab. 8 je patrno, že ekonomické výsledky výroby mléka se po přechodu na jedno dojení denně při všech uvažovaných variantách zhoršily. U pokusného souboru se v přepočtu na krávu a rok jedná o snížení nákladů o 9525 Kč (20 %), tržeb za mléko o 13 580 Kč (31 %) a zisku (zvýšení ztráty) o 4055 Kč. Zjištěná nižší tučnost mléka při dojení jednou denně (o 0,10 %) snížila roční tržby za mléko pouze zhruba o 270 Kč na krávu a rok.
Podle modelových kalkulací je ekonomická ztráta z výroby mléka při jednom dojení tím vyšší, čím je větší pokles dojivosti krav (graf 2).
Důvodem je rychlejší snižování objemu tržeb za mléko než nákladů na chov krav. S poklesem dojivosti ze 7000 litrů o 20 a 30 % se snížily tržby za mléko o 18 a 28 %, o 16 a 21 % a zisk o 1288 a 4360 Kč. Zvýšení ceny mléka o 0,21 Kč za litr v důsledku vyššího obsahu tuku a bílkovin o 0,13 a 0,11 % při dojení jednou denně mělo za následek zvýšení tržeb za mléko o 1175 až 1030 Kč (2,7 %) na krávu a rok.
Výsledky hodnocení (pokus i modelové propočty) jsou v souladu s většinou „evropských“ literárních údajů, mezi které patří i výsledky uvedené v tab. 4. Při poklesu dojivosti o 30 % po přechodu na jedno denní dojení je v tab. 4 vykázané snížení zisku o 5980 Kč na krávu srovnatelné s modelově vypočítaným stejným snížení dojivosti (4362 Kč).
Současně je i ze zjištěných výsledků patrno, že ekonomické ukazatele výroby mléka při jednom dojení denně jsou ovlivňovány stejnými faktory jako při dojení dvakrát denně. Jedná se především o dojivost, náklady a jejich hlavní položky a nákupní cenu mléka.
Pastevní chov dojnic plní kromě produkčních funkcí i významnou funkci neprodukční. Jedná se o ekologické využívání TTP a udržování krajiny v přirozeném a kulturním stavu. Tyto cíle a úkoly jsou v souladu s aktuální i reformovanou zemědělskou politikou a národní Strategií pro růst. Poněvadž je v ČR pastvou přežvýkavců využíváno pouze kolem 50 % aktuální výměry TTP, bylo by účelné pastvu dojnic (např. v LFA oblastech) ekonomicky podpořit.
Pro podporu chovatelů zapojených do „pastevního programu“ (pastva 120 a více dnů v roce alespoň šest hodin denně, oddělené uchovávání mléka) vyčlenila mlékárenská společnost FrieslandCampina, ve světě pátý největší mlékárenský koncern, roční částku 45 mil. €eur, resp. 0,50 eur za 100 kg mléka.
Ve všech státech EU je k úhradě neprodukčních funkcí dotován chov krav bez tržní produkce mléka a ovcí. Ze stejného důvodu by mohla být úměrně a přiměřeně podporována i pastva dojených krav.
V ČR by kromě zlepšení ekologického využívání trvalých luk a pastvin měla pozitivní vliv i na výrobu mléka.
Od roku 1990 se v ČR snížily stavy přežvýkavců o 60 %, výměra trvalých luk a pastvin se zvýšila asi o 20 % a počet přežvýkavců na hektar TTP se snížil na 35 %.
Vzhledem k tomuto vývoji by bylo účelné ověřit systém jednoho dojení dlouhodobějším poloprovozním pokusem a vedle dotací na krávy bez TPM a ovce zvážit možnost přiměřené ekonomické podpory i pastvy dojnic ve vybraných LFA oblastech.

 

Klíčové informace

– Z výsledků krátkodobého pokusného sledování a z literárních údajů vyplynulo, že přechod z dvojího na jedno dojení denně má obvykle za následek snížení dojivosti na krávu o 20 až 30 %, mírné zvýšení obsahu hlavních složek mléka, snížení spotřeby a nákladů na jadrná krmiva, pokles pracovních nákladů a zhoršení ekonomických ukazatelů. 
– I když se jedná o orientační a modelově vypočítané údaje, je z nich zřejmé, že za stávajících podmínek se při jednom dojení nedá ziskové produkce mléka ve většině případů dosáhnout. 
– Stejně jako při běžném dvojím dojení však existuje řada možností, jak ekonomické výsledky výroby mléka i při případném jednom dojení zlepšit. Mezi hlavní možnosti patří vysoký produkční efekt objemných krmiv (pastevního porostu), nízká spotřeba jadrných krmiv a úspora pracovních nákladů
.

V příspěvku použitá a další literatura je k dispozici u jeho autorů.
Příspěvek byl vypracován v rámci řešení projektů MZe NAZV KUS QJ1210301 a RO0513

Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. Praha-Uhříněves
prof. Ing. Oto Hanuš, Ph.D.
Ing. Petr Roubal, CSc.
Výzkumný ústav mlékárenský, s. r. o., Praha
Ing. Václav Filip
Jamenská a. s., Jamné nad Orlicí

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down