24.07.2013 | 08:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Dva základní typy, celá řada modelů

Vývoj mulčovačů se zaměřuje především na efektivní drcení hmoty při optimalizaci příkonu. Kvalita drcení a rovnoměrnost rozložení rozdrcené hmoty na pozemku je žádoucí proto, aby byl materiál snáze přístupný různým druhům organismů, rychleji se tedy rozkládal a zlepšoval se tak správný koloběh organické hmoty a energie v přírodě.

V komunální sféře se používají především pro sečení a údržbu travnatých ploch, zelených pásů podél silnic a chodníků nebo rudérních ploch.
V zemědělství se využívají nejen při péči o plochy ležící ladem, ale také pro drcení zeleného hnojení před jeho zapravením do půdy, při údržbě pastvin (např. při likvidace nedopasků), likvidaci zbytků rostlin po jejich sklizni (zbytky po sklizni slunečnice nebo kukuřice na zrno).
V lesnictví se mulčovače uplatňují při úpravě ploch a likvidaci zbytků po předchozí těžbě.
V sadech a na vinicích se využijí mulčovače při údržbě meziřadí mezi ovocnými stromy, keři bobulovin nebo vinné révy a také při drcení dřeva z prořezávek.

Technické řešení mulčovačů

Podle osy rotace pracovního orgánu se mulčovače dělí na dva základní typy.
Jsou to mulčovače s horizontální osou rotace (někdy také označované jako mulčovače cepové) a mulčovače s vertikální osou rotace (označované také jako nožové).
Pro oba typy mulčovačů je společným rysem, že sečení hmoty je realizováno řezem bez opory. Pro dobrou kvalitu takového řezu je základním požadavek vysoká rychlost břitu, a to na úrovni 10–30 m/s. Tomu odpovídá také požadovaný příkon celého stroje.

Horizontální typy

Mulčovače s horizontální osou rotace jsou hojně využívány v zemědělství, lesnictví i komunální sféře.
Pracovní orgán mulčovače tvoří
a) nosný rotor, na jehož obvodu jsou v rovných nebo spirálově zahnutých řadách v držácích volně zavěšeny výměnné nože. Nože se liší svým provedením (tvarem „I“ „V“, „T“, „L“),
b) kryt rotoru, který má za úkol zpomalit pohyb odříznuté hmoty. Zpomalením rychlosti pohybu hmoty dochází k opakovanému nárazu nožů do hmoty a jejímu následnému drcení. Kryt řady mulčovačů je doplněn stavitelnými lištami nebo prsty. Prsty nebo lišty tvoří protiostří, které napomáhá zvýšení intenzity drcení mulčované hmoty.
Podrcená hmota je odváděna z mulčovače dopravním kanálem do zásobníku. Řada mulčovačů se zásobníkem je v dopravním kanálu doplněna mechanickým dopravníkem. Toto řešení zvyšuje díky stlačení dopravované hmoty kapacitu zásobníku, a tím i výkonnost mulčovače. Většina horizontálních mulčovačů odkládá podrcenou hmotu zpět na pozemek.
Tyto mulčovače jsou charakteristické splývavým krytem, který zasahuje až těsně nad pozemek. Zadní části krytu je opatřena ochrannými řetězy nebo manžetami pro zabránění vylétávání zpracovávaného materiálu a současně pro zlepšení rovnoměrnosti rozprostření podrcené hmoty.
Řada výrobců nabízí nejen pevné, ale také dělené provedení zadní části krytu. Možnost zvednutí zadní části krytu mulčovače má napomoci rovnoměrnějšímu rozprostření hmoty při mulčování relativně velkého množství drcené hmoty (například drcení řádků slámy). Otevřená část krytu vyklopená směrem ven se může osadit rozprostíracími plechy.
Pracovní rychlost mulčovače musí být přizpůsobena charakteru zpracovávaného materiálu, konfiguraci terénu a také požadované kvalitě zpracované plochy. Pracovní rychlost se pohybuje v rozmezí 5–7 km/h. Měrný odpor při mulčování travin se pohybuje v rozmezí 0,8 –1,2 kN/m a při mulčování dřevin je měrný odpor v rozmezí 1,4–1,8 kN/m.
Výška mulčování se nastavuje podle konstrukce
a) pomocí hladkého opěrného válce v zadní části mulčovače (zpravidla u nesených provedení stroje) – toto řešení je vhodné pro údržbu rovných travnatých ploch,
b) pomocí opěrných kol (pro stroje s větším záběrem) – toto řešení je vhodné pro méně rovné plochy a plochy, kde případné koleje po pojezdu mulčovače nejsou na závadu. Opěrná kola často slouží i jako kola transportní,
c) s pomocí bočních plazů – univerzální řešení pro menší lehčí stroje,
d) s využitím hydraulického systému nosiče – pro mulčovače nesené na hydraulických ramenech a podobně.
Typickým energetickým prostředkem pro horizontální mulčovač je traktor. Mulčovač je připojen do zadního, případně předního tříbodového závěsu přes pevný, případně pohyblivý rám. Pomocí pohyblivého rámu je možné vysouvat mulčovač plynule mimo osu traktoru, nebo polohovat sklon mulčovací sekce od vodorovné roviny v rozsahu – 60 až + 90°.
Horizontální mulčovače jsou díky své konstrukci často doplňkovým zařízením pro manipulátory a další typy zemního stroje, kde jsou neseny jejich výložníkem a rotor je poháněn hydromotorem. Mulčovač je často nesen speciálními mobilními energetickými prostředky s podvozky pro jízdu v málo únosném svažitém terénu, nebo víceúčelovým nosičem pro údržbu komunálních ploch v omezených průchodech na členitých plochách.
Šířka záběru zpracování horizontálních mulčovačů je dána tuhostí nosného rotoru.
Pro záběry asi do 4 m se používají mulčovače jednosekční (s jedním rotorem).
Pro velkoplošné mulčování se používají mulčovače o záběru 4 až 10 cm.
Tyto mulčovače bývají většinou řešeny jako vícesekční.
Zvláštní kategorii horizontálních mulčovačů tvoří stroje určené pro vinice a sady. Tyto modely jsou charakteristické robustnější konstrukcí (často dvouplášťóvým krytem), robustnějšími noži či kladívky na rotoru, zpravidla umístěnými do spirály.
Toto řešení umožňuje využití mulčovače pro drcení réví nebo větví stromů po jejich řezu. Vzhledem k využití mulčovače jako drtiče bývá rotor zpravidla poháněn klínovými řemeny. Pohon zde plní i funkci pojistky proti přetížení.
Řada výrobců také doplňuje svoje mulčovače speciálními clonami pro zlepšení drticího efektu mulčovače. Clony v zadní části krytu slouží k přidržování delších kusů dřevní hmoty uvnitř pracovního prostoru mulčovače, čímž se zvyšuje jeho drticí efekt.
Pro drcení a následný sběr rozdrcené hmoty slouží speciální modely.
Nejen v komunální sféře se stále více uplatňují mulčovače, které jsou určeny pro agregaci s různými typy ramen. Asi nejběžnějším případem jsou „příkopová“ ramena. Tato hydraulicky ovládaná ramena jsou k dispozici pro širokou výkonovou řadu nosičů. Tato řada se pohybuje od 20 do 250 koní. Tato široká výkonová řada není dána energetickou náročností mulčovačů, ale především tím, že hmotnost energetického prostředku působí jako protizávaží při bočním vysunutí ramene. Dosah ramene se pohybuje v rozsahu 1,5–14 m.

Vertikální mulčovače

Vertikální mulčovače určené zejména pro pravidelnou údržbu travnatých ploch jsou často označovány jako „trávníkové sekačky“ a to i přesto, že kromě vlastního sečení provádí i následné drcení posečené hmoty. Přesto je využití vertikálních mulčovačů daleko širší. Především modely s větším záběrem nacházejí uplatnění i v zemědělství a lesnictví.
Pracovní orgán mulčovače tvoří
a) Rotující nůž obdélníkového tvaru s pevným nebo pohyblivým ostřím na konci.
Tento nůž je připevněn na svislém hřídeli. Toto řešení zlepšuje ochranu ostří při najetí na pevnou překážku.
Existuje i řada řešení, především u velkoplošných mulčovačů, kdy je nosný hřídel osazen větším počtem čepelí, často stupňovitě uspořádaných. Takové řešení je určeno pro nasazení v zemědělství od orné půdy přes pastviny až po louky.
Tyto stroje bývají často vybaveny na spodní části rotoru ochranným diskovým plazem. Část nože za ostřím pracuje jako drticí hrana a často bývá formována do tvaru lopatky pro zvýšení jeho ventilačního účinku.
b) Kryt rotoru, který v případě vertikálních mulčovačů má za úkol nejen zpomalit pohyb odříznuté hmoty, ale pomocí směrovacích plechů nasměrovat rozdrcenou rotující hmotu ven ze stroje zpět na pozemek, nebo do dopravního kanálu směrem k zásobnímu koši.
Kryt rotoru slouží také jako nosič pohonu rotoru, ať už jde o úhlové převodovky, klínové řemeny nebo i pohonné jednotky.
Kryt vertikálních mulčovačů je vybaven obdobným příslušenstvím jako kryty horizontálních modelů. Také zde nalezneme různé typy ochranných krytů, clon a zábran.
V závislosti na pracovním záběru jsou vertikální mulčovače vyráběny v provedeních s jedním nebo více rotory. Počet rotorů je závislý na pracovním záběru mulčovače. Obecně se uvádí maximální záběr na jeden rotor do 2 m.
Řada konstrukcí používá i pro menší záběry vícerotorové řešení. Toto řešení zlepšuje rozložení drcené hmoty a ovlivňuje i kvalitu drcení.
Vertikální mulčovače nacházejí díky stavební výšce uplatnění tam, kde je nutné sečení a drcení trávy ve výškově omezených prostorech, jako například pod ohradníky, svodidly, pod zábradlím a podobně.
U těchto strojů je potřebné zajistit, aby „obcházely“ překážky v podobě kůlů, sloupů apod. Toho lze dosáhnout vychylováním stroje.
Vychylování stroje se ovládá mechanicky nebo elektrohydraulicky. Při mechanickém ovládání je hmatač spojen pomocí táhel s hydraulickým rozváděčem, který ovládá posun přímočarého hydromotoru, a tím i vychylování nosného ramene.
Při elektrohydraulickém ovládání je využito prvků elektroniky. Disk je v tomto případě buď osazen hmatačem, který je spojen s potenciometrem, nebo je využito k identifikaci překážky ultrazvukové čidlo. Na základě vyhodnocení signálů z čidla je dán pokyn k přestavení elektrohydraulického rozváděče následně prostřednictvím hydraulického systému, který ovládá rameno s mulčovačem k jeho vychýlení.
Po překonání překážky se stejně jako u mechanického ovládání vrací rameno s mulčovačem do původně nastavené polohy.

Volba typu není jednoduchá

Mulčovač je stroj, který patří do prodejního sortimentu prakticky každého prodejce zemědělské či komunální techniky. Existuje nepřeberná škála modelů v obou základních technických řešeních.
Volba, který typ mulčovače zvolit pro daný druh prováděné práce, není jednoduchá. Obecně platí, že energetická náročnost mulčování vzrůstá s tím, jaké množství hmoty bude nutné zpracovávat, jakou kvalitu zpracování mulčované hmoty budeme požadovat. Často se ale zapomíná na požadavek kvality sečení.
Je rozšířeným názorem, že vertikální mulčovače jsou určeny zejména pro sečení pravidelně udržovaných travních ploch, zatímco horizontální mulčovače jsou určeny především pro údržbu ploch málo udržovaných, mnohdy až extrémně zanedbaných, pro drcení bujných porostů často s výskytem náletových dřevin relativně silného průměru.
Je třeba nehodnotit věci šablonovitě. Možná by bylo dobré si připomenout podmínky letošního mokrého jara ...

 

Klíčové informace

– Konstrukce mulčovačů musí vycházet ze základních požadavků na parametry zpracovaného materiálu. Tyto požadavky jsou mnohdy v zásadě protichůdné. 
– Použijeme-li mulčovač pro údržbu travnatých ploch v parku, je jeho prvořadým úkolem kvalitní řez stébla. Podrcení posečené hmoty a její uložení (například do sběrného koše) je méně významný požadavek. 
– Naproti tomu při likvidaci zbytků po sklizni kukuřice na zrno nás na prvním místě bude zajímat úroveň rozdrcení zbytků a rovnoměrnost rozložení rozdrcené hmoty na pozemku. Kvalita řezu nás v tomto případě vůbec nezajímá.

 

Ing. Jiří Pospíšil, CSc.
Mendelova univerzita v Brně
Agronomická fakulta
Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down