03.02.2012 | 07:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Dvacet let úspěšné chovatelské práce

Při spoluzakládání Českého svazu chovatelů masného skotu v roce 1990 jsem si nedovedl představit perspektivu masných plemen v následujícím čtvrtstoletí. Motivem mým a několika nadšenců a přátel byla pouze víra, že masná plemena skotu dobře fungují na celém světě. Proč by si nenašla své místo i v Československu? Dělali jsme vše pro to, aby se ujala a rozšířila.

Dnes můžeme bilancovat minulých dvacet let. Ještě do roku 1990 se vedly obsáhlé diskuse v odborném tisku a svolávaly se konference na téma: Je vhodnější chovat český strakatý skot, nebo budoucnost vede přes plemeno fríské černostrakaté?
V souboji názorů se hodily i pejorativní zbraně. Český strakatý (v té době nazývaný červeno­strakatý) skot byl přezdíván protivníky jako červenoskvrnitý. Odborníci, kteří měli možnost vycestovat do západních zemí, začínali chápat, že místo černo­strakatého fríského skotu s dvojstrannou maso-mléčnou užitkovostí nastupuje v Americe vyšlechtěné, jednostranně mléčné holštýnské plemeno.
O masných plemenech se u nás mluvilo jako o libůstce excentrických zootechniků, jakými byli Josef Dufka nebo Jan Štrá­felda.

Jasná řeč čísel 
Podívejme se do statistik, porovnávajících roky 1990 a 2010 na území dnešní České republiky:
 Černostrakatých krav bylo v roce 1990 necelých čtvrt milionu a tento stav se udržel do současnosti. Kombinované fríské plemeno bylo s využitím 100 % holštýnských býků změněno na plemeno holštýnské, jednostranně mléčné. Postupně ubývalo kříženek ze střídavého dvoj- a trojplemenného křížení. Převodným křížením a velkými dovozy čistokrevných jalovic a také embryí byla založena významná čistokrevná stáda holštýnského plemene.
 Červenostrakatých krav typu mléčného simentála bylo u nás v roce 1990 kolem jednoho milionu kusů. Dnes je jich méně než 250 000.
Z populace se postupně vytlačují geny zušlechťujících plemen ayrshire a red holštýn a jsou nahrazovány geny dříve negovaného rakousko-německého fleckvieh. Hodnocení býků podle plemenných hodnot bude brzy spojeno do společné fleckvieh báze v jedné středoevropské populaci, zahrnující Německo, Rakousko, Itálii i ČR.
 Masná plemena, reprezentovaná před dvaceti lety u nás pouze 2000 herefordkami, evidují dnes 180 tisíc krav bez tržní produkce mléka. Kromě čistokrevných reprezentantů 20 masných plemen hrají v produkci masných stád velkou roli užitkové kříženky s těmito plemeny. Část masných stád vznikla vyvedením českých strakatých plemenic z dojeného systému. Čistokrevné populace byly založeny dovozem jalovic a embryí převážně přímo ze zemí původu daných plemen.

Systém a jeho pilíře 
Jednotné socialistické postupy šlechtění pouze dvou hlavních dojených plemen byly překonány. Profesor Mácha, nestor genetiky populací z brněnské zemědělské univerzity, mi kdysi, v roce 1991 řekl: „Uniformita se nevyvíjí a vede ke smrti. Variabilita, to je život.“
Základem šlechtitelských programů dojených plemen byla testace plemenných býků a jejich selekce podle výsledků dcer. Brzy byly zavedeny plemenné knihy podle západních standardů. Šlechtění dojených plemen skotu probíhalo v souladu s celosvětovými postupy.
Masná plemena svou variabilitou rámce, užitkového typu, odolnosti k přírodním podmínkám a podnebí a schopností snášet i extenzivní formy chovu představují cenný genofond pro další selekci.
Masná plemena byla považována (a dodnes mnohými klasickými plemenáři a chovateli stále jsou) za segment, kterému netřeba věnovat šlechtitelskou pozornost. V ČSCHMS se však sešli nejen nadšení chovatelé, ale i plemenáři. Jmenujme Josefa Dufku, Karla Šebu, Jan Kaplana, Jana Kopeckého. Posléze se připojil i Josef Přibyl.
Na velmi dobře fungující sys­tém kontroly užitkovosti navázal systém kontroly dědičnosti, počítající plemenné hodnoty ze společné víceplemenné databáze.
Odhadovány jsou plemenné hodnoty pro přímý efekt (genotyp potomků) a maternální efekt (genotyp dcer). Jde o celou řadu znaků od snadnosti porodů po růstovou schopnost až po exteriérové znaky.
Tím jsme se od selekce fenotypové rychle dostali k přesnější selekci podle plemenných hodnot (odhadu genotypu).
Minulých dvacet let znamenalo u masných plemen v ČR revoluční rozvoj:
 Kontrola užitkovosti, záznam snadnosti porodu, vážení ve 120, 210 a 365 dnech nezávislým svazovým inspektorem. Plemenné knihy a jejich nezávislá databáze.
 Objektivní hodnocení zevnějšku plemenného skotu svazovými bonitéry.
 Odchovny plemenných býků.
To jsou pevné pilíře plemenářského systému masných plemen skotu v ČR.
Tím jsme se zařadili mezi špičku šlechtění masných plemen v Evropě. Náš systém je zcela srovnatelný se státy, které chovají menší populace masných plemen, jako např. Německo nebo Dánsko.
Odchovny býků masných plemen skotu jsou další významný fenomén našeho systému. Zdravotní filtr přísně definovaných veterinárních zkoušek je pouze začátkem vstupu býčka do procesu šlechtění.
Podstatná jsou samozřejmě selekční kritéria, stanovená na vstup do odchoven příslušnými kluby chovatelů jednotlivých plemen. Dalšími selekčními kritérii jsou výsledky v testu, ať už vlastní růstová schopnost, plemenné hodnoty nebo exteriérové znaky jako funkčnost končetin, rámec, osvalení nebo celkový užitkový typ.
Do odchovu v odchovnách plemenných býků nebo do registrovaného a metodicky vedeného odchovu u chovatele vstupuje každoročně přes tisíc býků různých masných plemen. To je okolo 15 % nejlepších býčků ze stád. Po výběru do plemenitby na konci odchovu se toto číslo sníží zhruba na 10 %.
Do inseminace se nakupuje ročně do deseti býků masných plemen. Z nich většinu kupuje Natural. Tato společnost má rozsáhlý inseminační program a na inseminační stanici se dostávají nejlepší býci z top 1 %. Býci jsou nakupováni běžně v tuzemských aukcích a často je dosahováno vysokých cen.

Genetická bezrohost 
Novým fenoménem ve šlechtění je genetická bezrohost. Tento znak je založen jedním párem genů, přičemž bezrohý gen je dominantní nad genem rohatým.
Genetická bezrohost je trend, je to budoucnost u masných i dojených plemen. Který chovatel by chtěl trýznivě odrohovat svá telata, když to může vyřešit genetika. Samozřejmě genetika, která zajistí nejen bezrohost, ale stejně spolehlivě osvalení a mateřské vlastnosti dcer. Oponenti říkají: „S bezrohostí přijde ztráta masa. U francouzských plemen ztratíme i mateřské vlastnosti.“
Šlechtění na bezrohost je běh na delší trati. Některá plemena ho již urazila. Ptejte se chovatelů plemen angus, hereford nebo galloway, zdali se chtějí vrátit k rohaté formě. Masní simentálové jsou již za polovinou maratonu a homozygotní býci s plně rozvinutým osvalením a dobrými mateřskými vlastnostmi jsou už v inseminaci i přirozené plemenitbě běžní.
Charolais má za sebou 15 let a limousin něco přes pět let šlechtění na bezrohost. I blonde d´Aquitaine to úspěšně zkouší.
Existují samozřejmě masná plemena, kde bezrohost není žádoucí. Chovatelé plemen skotské náhorní, salers nebo texas longhorn zřejmě budou chtít chovat svůj dobytek v rohaté formě.
Genetická bezrohost má svůj velký význam i pro chovatele hospodařící v eko- nebo biosystémech. V každém případě genetická bezrohost přispívá k dobré pohodě chovaného skotu. Nejde jen o odstranění vysoce stresového odrohování. Bezrohý skot je podstatně klidnější a omezuje se napadání jednotlivých kusů vzájemně uvnitř stáda. Také veškeré manipulace se stádem jsou u bezrohého skotu snadnější a snižuje se riziko zranění jak dobytka samotného, tak i chovatele.
Technologicky masný skot vyžaduje lehká zařízení a dobře větrané, investičně méně náročné zimní stáje. Potravně je masný skot vázán především na travní porosty. Potřeba kukuřičné siláže, obilovin a slámy je pouze v zimním období a v podstatně menším objemu než u skotu dojeného. To má velmi příznivé vazby na krajinotvorbu. Travní porosty jsou nejspolehlivějším protierozním opatřením.

… a víte co jíte! 
Ještě před deseti lety se většina zástavového skotu, zejména pak francouzských plemen, z republiky vyvážela ve hmotnostech 200–300 kg.
Tomuto trendu se vzpírali chovatelé anguse a hereforda, kteří zvolili cestu výkrmu u nás doma a vlastní finalizace. Zejména aktivity anguských chovatelů, soustředěné kolem současného předsedy Českého svazu chovatelů masného skotu Ing. Miroslava Vráblíka, vešly do povědomí spotřebitelské veřejnosti. Anguské T-bone steaky, nakládané uzené anguské maso nebo angus-burger jsou pochoutky, o kterých se nám dříve nesnilo.
Trendem posledních let je vykrmovat na farmě i býky francouzských a dalších plemen. Chovatelé si nechávají býky po jednom porážet na jatkách. Provedou si vlastní odvěšení a zrání masa. Následně prodávají maso „ze dvora“ buď podle jednotlivých nabouraných a vakuovaných svalových partií, nebo formou rodinných balíčků. Takový balíček obsahuje paritně, podle jednotlivých jatečných partií včetně kostí na polévku vše, co kuchařka vařící pro rodinu potřebuje.
Výkrm býků a prodej ze dvora nabývá mezi kupujícími velké popularity a často mají chovatelé masného skotu sestavené čekací listiny kupujících. Chovatel získává celou přidanou hodnotu od narození telete až po konečnou cenu masa. Dosahované ceny jsou výrazně vyšší než při prodeji jatečného skotu na velká jatka. Zároveň chovatel dostává hned zaplaceno. Čeští spotřebitelé si uvědomují, že hovězí maso z masných systémů má výrazně vyšší kvalitu. Tráva a mateřské mléko, pohyb na zdravém vzduchu, slunce a minimum zdravotních problémů a stresů jsou atributy přirozeně ekologických chovů masných plemen.
Výborná jatečná výtěžnost, vysoký podíl masa I. jakosti a vysoká kvalita masa jsou pak dalším lákadlem kupujících. Ti jsou ochotni pro svou chuť i zdraví si zajet až na farmu a zaplatit vyšší cenu. Protože vědí, co jedí!

 

Klíčové informace

– Masný skot si našel v České republice své pevné místo a má před sebou dobré vyhlídky. Jeho stavy jsou dnes prakticky stejné jako stavy jednotlivých dojených populací.
– Předpokladem je, že se počet masných krav bude nadále postupně zvyšovat. Kromě podpory dotačních opatření se budoucnost bude odvíjet od cen zástavového skotu v Evropě.
– Nadějné jsou budoucí prodeje jalovic masných plemen do zemí bývalého SSSR. Například Kazachstán a Rusko mají založeny víceleté národní programy rozvoje masného skotu a zvýšení produkce hovězího masa se státní podporou.

Ing. Jan Štráfelda, CSc.
Natural spol. s r. o.
Hradištko pod Medníkem

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down