Dvě zpochybněné žádosti církví

Státní pozemkový úřad eviduje v rámci restitučního vydávání majetku církvím zatím dvě žádosti, u kterých je kvůli nejistému datu zabavení pozemků zpochybněno, zda jsou oprávněné. Uvedla to dnes ředitelka kanceláře ústředního ředitele úřadu Petra Horáková. Nejasnosti kolem datace se týkají půdy, kterou požaduje řád Maltézských rytířů v Praze Březiněvsi a benediktini z kláštera v Broumově. Rozhodným datem pro církevní restituce je den komunistického puče 25. února 1948.

Žádost broumovských benediktinů o navrácení 530 pozemků zpochybňuje listina z prosince 1946, podle níž byly odebrány na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše ještě před únorem 1948, napsaly dnes Lidové noviny (LN). Řád ale platnost dokumentu, který v odůvodnění konfiskace odkazuje na údajnou kolaboraci broumovských mnichů s nacisty, odmítá.
Na poválečné listiny upozornil starosta Náchoda Jan Birke (ČSSD). Písemnostmi disponuje také Státní pozemkový úřad, který nyní zjišťuje, zda bylo rozhodnutí ministerstva zemědělství o zabavení pozemků na základě Benešových dekretů konečné a platné. "Ministr (Július) Ďuriš jistě mohl rozhodnout, ale v tomto případě byl výměr pouze připraven jako koncept, nebyl vydán jako správní rozhodnutí," řekla ale LN právnička benediktinů Alena Štumpfová.
Komunistům se podle ní ve vládě nepodařilo konfiskaci církevního majetku prosadit. "Většina klášterního majetku byla převzata státem, respektive jeho jednotlivými subjekty zápisem o převzetí vykoupené půdy velkostatků Broumov-Police ze dne 14. srpna 1948, zbytek po tomto datu," tvrdí advokátka.
Šéf pozemkového úřadu Petr Šťovíček LN řekl, že pokud by měl úřad jakoukoliv pochybnost, že na majetek benediktinů na Broumovsku byly vztaženy Benešovy dekrety, tak by pozemky nemohly být vydány. V tom případě by se benediktini mohli obrátit na soud.
Řád Maltézských rytířů požádal v církevních restitucích v Březiněvsi o navrácení 167 hektarů lukrativních pozemků, uvedla v sobotu Česká televize (ČT). Podle starosty městské části Jiřího Haramula mu ale náleží jen čtvrtina, protože o další pozemky prý řád přišel před 25. únorem 1948. Kancléř českého velkopřevorství Johannes Lobkowitz trvá na tom, že řád má nárok na všechny pozemky.
Na části z požadovaných pozemků v Březiněvsi, kde je nyní pole, má vést pražský silniční okruh mezi Suchdolem a Březiněvsí, na dalších chce městská část postavit školu, školku nebo dětské sportoviště. Haramul odhadl jejich celkovou cenu asi na dvě miliardy korun.
Církve a církevní společnosti od začátku ledna požádaly o vrácení více než 18.000 pozemků. Stát jich dosud podle ČT vydal 59. Církevní narovnání a změnu financování stát vyjednal se 17 církvemi a náboženskými společnostmi, součástí je i postupné odstřižení placení duchovních ze státního rozpočtu. Církve mají podle schváleného zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci.