Poradenství v ČR je pro zemědělce zajišťováno na dvou úrovních. První je plošný přenos všeobecných informací a druhou úrovní je konkrétní adresné poradenství. Plošný přenos informací zajišťují především zemědělské agentury a pozemkové úřady Ministerstva zemědělství ČR, Ústav zemědělských a potravinářských informací, krajská informační střediska a různá profesní sdružení. Konkrétní, adresné poradenství je zajišťováno především privátními poradci, kteří jsou akreditováni MZe ČR.
Ekologickým zemědělcům pomáhají v hledání správného řešení problémů dvě organizace: Svaz ekologického zemědělství Pro-Bio Šumperk a Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR (EPOS). Pro-Bio Šumperk se zaměřuje na faremní poradenství prostřednictvím Pro-Bio regionálních center a EPOS na zvyšování odborné úrovně poradců v ekologickém zemědělství.
Co je EPOS
EPOS je občanským sdružením fyzických osob (poradců, inspektorů a ostatních odborníků v problematice ekologického zemědělství), převážně odborníků zabývajících se poradenstvím v oblasti ekologického zemědělství z celé ČR.
Na podporu odbornosti svých členů – především privátních poradců, pořádá EPOS vzdělávací akce, vydává odborné publikace a zapojuje se do výzkumných projektů. EPOS spolupracuje s řadou partnerů zabývajících se problematikou setrvalého rozvoje venkova. Spolupráce s partnerskými organizacemi je předpokladem toho, že informace, se kterými pracují naši členi, jsou vždy aktuální a použitelné v ČR. Mezi naše nejvýznamnější partnery EPOS patří MZe ČR, MŽP ČR, Pro-Bio Svaz ekologických zemědělců Šumperk, Bioinstitut Olomouc, VÚŽV Praha-Uhříněves, VÚRV Praha-Ruzyně, JČU České Budějovice, MZLU Brno, ČZU Praha, ZERA Náměšť nad Oslavou a další.
EPOS si klade za cíl zajistit pro ekozemědělce systematické poradenství, kterým bude zvyšovat odbornou kvalifikaci zemědělců nejen v oblasti rostlinné a živočišné produkce, zpracování a odbytu bioproduktů, ale v celkové problematice udržitelného rozvoje venkova (kompostování biologicky rozložitelného odpadu, zavádění technologií získávajících obnovitelnou energii).
Poradenskou podporou ekofarem chce EPOS pomoci zemědělcům zlepšit ekonomickou stabilitu farem a součastně posilovat trvale udržitelné principy v zemědělství.
Logickým úkolem spolku je působit na zemědělskou veřejnost tak, aby se stále zvyšoval podíl ekologicky obhospodařované půdy v ČR. V součastné době je podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy asi 6,5 %, ale Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství v ČR do roku 2010 si klade za cíl zvýšení podílu ekologicky obhospodařované zemědělské půdy na úroveň 10 %.
Vzhledem k tomu, že ekologické zemědělství neplní jen produkční funkce, ale i další mimoprodukční funkce, rozhodlo se Ministerstvo životního prostředí ČR podpořit ekologické zemědělství vytvořením několika regionálních sítí poradenských center. Tyto poradenské sítě se zaměřují převážně na agroenvironmentální problematiku a jsou financovány z operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OPRLZ).
Projekt OPRLZ
EPOS je realizátorem projektu OPRLZ nazvaného Síť agro-environmentálních informačních center v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina, který je financován Evropským sociálním fondem a Ministerstvem životního prostředí ČR. Tento projekt je především zaměřen na podporu poskytování informací v rámci uvedených krajů, ve kterých byly vytvořeny čtyři informační centra a 12 informačních míst. V této nově vytvořené síti jsou vyškolení pracovníci, kteří bezplatně poskytují informace z agroenvironmentální problematiky.
V rámci projektu se tvoří ukázková síť ekofarem. Na těchto ukázkových ekofarmách budou připraveny informace o praktických zkušenostech jak pro odbornou, tak i pro laickou veřejnost. Pro podporu ekologického zemědělství se připravuje vydání čtyř rukovětí a 17 metodických listů. Tyto publikace reagují na aktuální problémy ekologického zemědělství.
Projekt se také zabývá vzděláváním zemědělců a to v oblasti ekologického zemědělství a využití výpočetní techniky a internetu v agropodnikání.
V projektu je také řešen problém využití biologicky rozložitelných odpadů kompostováním a také problematika zavádění biopotravin do škol.
Ekozemědělci v ČR
V roce 2006 stoupl počet registrovaných ekozemědělců. Toto zvýšení zájmu o ekologické zemědělství je podloženo několika faktory – zpřehledněním legislativy řešící ekologické zemědělství, finanční motivací ekozemědělství dotační politikou, systematickou poradenskou podporou ekozemědělců a zvyšující se poptávkou po biopotravinách.
V ČR je většina ekozemědělců zaměřena na chov krav bez tržní produkce mléka a jen malá část (okolo 5 %) na jinou produkci (mléko, zelenina, ovoce, polní plodiny aj.). Spotřebiteli žádané bioprodukty jsou především vyráběny na menších farmách. Malé farmy (nejen ekofarmy) jsou v ČR odkázány na systematické poradenství, podporované ze zdrojů ČR a EU. Jen se systematickou poradenskou podporou jsou malé farmy schopny splnit všechny legislativní požadavky a přitom zajistit úspěšné hospodaření farmy.
