Zemědělci v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras začali před čtyřmi roky za pomoci ekologů a dotací od státu a Evropské unie měnit skladbu pěstovaných plodin. Kukuřici, brambory a řepu, které způsobují erozi půdy, nahradily obiloviny a traviny. Nyní se pěstují ekologicky šetrnější plodiny, obnovují louky a do krasu se vrací pastevectví. Podstatně se změnila práce ve využívání hnojiv, což krajině prospívá, uvedl ekolog Jozef Jančo ze sdružení Renesance krajiny.
Zemědělci hnojí úsporněji a ekologičtěji. Díky změnám v hospodaření, protože na třech čtvrtinách polností a luk v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras již zemědělci ekologicky šetrně hospodaří, se do podzemí krasu nedostává tolik naplavenin v podobě bahna a látek z hnojiv, které mohou poškozovat krápníky, míní Jančo. Podotkl, že loni se společnost Zemspol za pomoci dotací vrátila k chovu ovcí. Zatím jich podnik vlastní kolem stovky. Postupně její pracovníci obnoví v krasu přes 50 hektarů luk. Ještě před rokem 1989 pastviny krasu spásalo přes 2500 ovcí.
Kromě Zemspolu se ekologicky šetrnějšímu hospodaření začal věnovat i další zemědělský podnik z Babic nad Svitavou a dva vlastníci polností z oblasti Ostrova u Macochy. Ochranáři jsou spokojeni s tím, že se podařil změnit systém hospodaření již na tak velké ploše, přesto nyní chtějí zaměřit svoji pozornost na drobné zemědělce, dodal Jančo.
Moravský kras se rozkládá se na 94 kilometrech čtverečních, přičemž třetinu tvoří pole a louky. Změna v systému hospodaření má za cíl nejen ochranu živočichů a vzácných rostlin v krasu, ale i jeho podzemí. V něm lze najít přes tisíc jeskyní.
