Nastavení takzvaných ekoschémat, která mají pomocí dotací zemědělce motivovat k lepší péči o krajinu, její stav příliš nezlepší. Podle ekologických organizací návrh ministerstva zemědělství na podobu dotační politiky v následujícím období nepovede k vyšší ochraně půdy, vody ani ke zvýšení odolnosti krajiny vůči klimatickým změnám. Ve společné tiskové zprávě to uvedly Hnutí Duha, Česká společnost ornitologická a organizace Čmelák – Společnost přátel přírody.
Nevládní organizace si od ministerstva vyžádaly návrh změn ekoschémat pro blížící se jednání s Evropskou komisí o podobě zemědělské politiky na další dotační období mezi lety 2023 až 2027. Komise na začátku května poslala ČR obsáhlý dokument s připomínkami, podle kterého by měl plán být více ambiciózní v nastavení ekoschémat.
Ekologové upozorňují na to, že komise požadovala, aby nastavení dotací více motivovalo zemědělce k aktivitám nad rámec základních podmínek pro jejich získání. Ministerstvo podle nich takový návrh stáhlo. "Z nám nepochopitelných důvodů se snaží (ministerstvo) zabránit využití peněz na účinnou ochranu a podporu pestré zemědělské krajiny. Například Německo bude své zemědělce motivovat k vyčlenění až deseti procent mezí, remízků či úhorů, zatímco u nás jsme na pouhých třech procentech," uvedl Martin Rexa z Hnutí Duha.
V následujícím období má být na ekoschémata vyčleněno 30 miliard korun. V celé EU by také postupně mělo do roku 2030 být vyčleněno deset procent orné půdy na neprodukční plochy jako jsou krajinné prvky, takzvané úhory, plochy půdy ponechané ladem i například ochranné pásy okolo vodních toků nebo plochy rozdělující monokultury. Do neprodukčních ploch se také počítají i plodiny vázající dusík a meziplodiny. Těmi bylo podle zemědělského experta Hnutí Duha Martina Střelce doposud osázeno přes 90 procent povinných neprodukčních ploch.*
