Děti Země neuspěly s kasační stížností kvůli výsadbě geograficky nepůvodních dřevin v obci Žim na Teplicku. Ekologové nesouhlasili se sázením 120 pustorylů, sakur a jalovců vodorovných. Obecní úřad výsadbu povolil jako náhradu za pokácenou zeleň při výstavbě dálnice D8. Žalobu loni zamítl Krajský soud v Ústí nad Labem, stejně dopadla také stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).
Správa CHKO České Středohoří s výsadbou souhlasila, protože šlo pouze o intravilán, tedy zastavěné území obce. Navíc pustoryl, sakury i jalovce už v okolí rostly i předtím. Děti Země ovšem tvrdily, že sázení nepůvodních dřevin vyžaduje ještě zvláštní výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Zákon totiž zakazuje umisťovat takové stromy a keře kdekoliv na území chráněné krajinné oblasti.
Nejvyšší správní soud spornou otázku nezodpověděl, nemohl ji totiž věcně projednat. "Občanské sdružení je v řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny oprávněno vznášet pouze procesní námitky, tento názor zastává Nejvyšší správní soud dlouhodobě a judikatura k této otázce je konstantní," uvedla mluvčí soudu Sylva Dostálová.
"Pokud by se Nejvyšší správní soud k této námitce věcně vyjádřil, porušil by zásadu rovnosti stran a porušil by právo účastníků na spravedlivý proces," doplnila Dostálová. Děti Země verdikt překvapil. "Ačkoliv ještě nemáme doslovné odůvodnění tohoto rozsudku, připadá nám právní názor soudu, že se například nemůžeme vyjadřovat k tomu, kde a co se má za dřeviny vysazovat, za poněkud svéráný, neboť se vymyká účelu účasti občanských sdružení ve správních řízení podle evropských standardu jako je Aarhuská úmluva, podle které nemá být jen formální, ale musí být logicky i věcná," uvedl předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
Obecní úřad konkrétně v roce 2009 povolil kácení 42 stromů a 784 keřů rostoucích mimo les v souvislosti se stavbou D8. Současně uložil povinnost vysadit 1668 jiných dřevin.
