
Ekonomika Evropské unie zaznamenala ve druhém čtvrtletí rekordní propad, za kterým jsou zejména opatření proti šíření nového koronaviru. Hrubý domácí produkt (HDP) se proti předchozím třem měsícům snížil o 11,9 procenta, v meziročním srovnání pak o 14,4 procenta. Ukázal to rychlý odhad, který zveřejnil statistický úřad Eurostat. Evropa tak při použití srovnatelné metodiky výpočtu ve čtvrtletí zažila hlubší hospodářský propad než Spojené státy.
Výsledek je zhruba v souladu s odhady analytiků. Ekonomika eurozóny klesla proti předchozím třem měsícům o 12,1 procenta, meziročně pak o 15 procent.
"Jsou to zdaleka nejvýraznější propady, které jsme zaznamenali od začátku těchto měření v roce 1995," uvedl Eurostat. Připomněl, že druhé čtvrtletí ještě bylo ve většině členských zemí ovlivněno opatřeními proti šíření nemoci covid-19.
Z významných zemí EU klesla německá ekonomika proti předchozím třem měsícům o 10,1 procenta, francouzská o 13,8 procenta, italská o 12,4 a španělská o 18,5 procenta. "Nejenže patří španělská ekonomika v eurozóně k zemím nejvíce zasaženým pandemií, zdá se také, že se zotaví mnohem méně než její sousedé," poznamenali analytici společnosti Capital Economics. Na slabý výkon španělské ekonomiky má podle nich značný vliv také turistická sezona, jejíž začátek je kvůli dopadům koronaviru spíše zklamáním.
Česká ekonomika zaznamenala ve druhém čtvrtletí pokles proti předchozím třem měsícům o 8,4 procenta. Ještě lépe si vedlo Lotyšsko, kde propad HDP činil ve srovnání s předchozím čtvrtletím 7,5 procenta, a Litva, kde ekonomika klesla o 5,1 procenta.
Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesala tempem 32,9 procenta, což je také rekord.*