Ekozemědělství reformou asi získá

Dvacetiletí dělí Evropskou unii od vydání prvních předpisů pro ekologické zemědělství, kterému se v té době věnovalo několik průkopníků. Nechtěli být jako ostatní a chtěli jít svou vlastní cestou, poznamenal v uplynulém týdnu na kongresu Mezinárodní federace hnutí organických zemědělců v maďarském Gödöllo komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Cioloş. Od počátku devadesátých let uplynulého století se, jak uvedl, mnohé změnilo. V Evropě hospodaří na 200 tisíc ekologických farem, trh s bioprodukcí dosahuje v evropské sedmadvacítce ročního obratu 20 miliard eur a stále roste. Dnes není problém najít biopotraviny i v supermarketech. Ekologické zemědělství se může podle komisaře „stát vzorem pro transformaci evropského zemědělství v oblasti udržitelného systému“. Do ekologického hospodaření se pouštějí zejména mladší farmáři – nad 55 let jich tímto způsobem v unii hospodaří jen 36 procent, zatímco v této věkové skupině je v konvenčním zemědělství 56 procent sedláků.

Komisař zdůraznil, že rozšíření ekologického zemědělství měl urychlit akční plán z roku 2004. Jeho účinek se již projevil. O zavádění ekologického zemědělství jedná Brusel s africkými zeměmi, Čínou, USA a Kanadou. Důležitým tématem, které stále čeká na dořešení, je biovíno. V loňském roce komisař návrh podmínek pro jeho produkci zamítl, protože se mu nezdály dost ekologické. „Doufám, že do léta najdeme řešení, které by mohlo nabýt účinnosti již v budoucí kampani. Ale chci jasně zdůraznit, že nebudu akceptovat žádné řešení, které by mohlo podlomit hodnověrnost celého organického sektoru,” poznamenal Cioloş. Připomněl také jednotné logo pro biopotraviny, které unie zavedla v loňském roce. Mluvil i o pozici ekologického zemědělství v budoucí reformované společné zemědělské politice (SZP). Kromě přímých podpor budou podle něho mít ekologičtí farmáři, kteří mají potřebný certifikát, automaticky nárok na podporu vyčleněnou na „ozelenění“ zemědělství. Cioloş přislíbil zachování nebo dokonce posílení stávajících opatření ve druhém pilíři, což by mělo usnadnit přechod na ekologické hospodaření. Je třeba rozvíjet inovace, výzkum, poradenství, sdílení znalostí osvědčených postupů, a to i do konvenčních forem hospodaření. V rámci nové SZP by podle něho mělo dojít k rozvoji hospodářské i ekologické konkurenceschopnosti celého zemědělského sektoru.