Návrh státní energetické koncepce (SEK) nebyl posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí a nesplňuje tak požadavky platného zákona. Je také v rozporu s našimi evropskými závazky – vládou schváleným klimaticko-energetickým balíčkem EU. Návrh ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) odporuje závěrům Nezávislé energetické komise (Pačesovy komise). Podle ní se má Česká republika soustředit především na úspory energie a energetickou efektivnost. Návrh SEK je proto nutné zásadně přepracovat. Informoval o tom mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.
Návrh státní energetické koncepce ignoruje programové prohlášení vlády i její nedávné usnesení k územním limitům těžby uhlí. V souladu není ani se státní surovinovou politikou.
„Klíčovým slovem nové státní energetické koncepce by měly být úspory. Právě úspory jsou totiž v energetice tou nejefektivnější investicí a Česká republika v nich má obrovský potenciál, ušetřit můžeme až čtyřicet procent spotřeby. Případná těžba uhlí v severních Čechách, nový důl v Beskydech a stavba jaderných elektráren, s nimiž MPO přichází, by konzervovala naši energetiku v osmdesátých letech minulého století namísto toho, abychom se vydali do století jedenadvacátého. Cestou jsou úspory, modernizace a decentralizace a diverzifikace zdrojů,“ shrnuje výhrady ministr životního prostředí Martin Bursík.
Hlavní výhrady MŽP k návrhu Státní energetické koncepce:
• Zcela opomíjí obrovský potenciál úspor v České republice. Investice do této oblasti mohou přitom ušetřit až 40 % energie, rozhýbat efektivní ekonomiku a uspořit peníze domácností.
• Počítá s rozvojem jaderných elektráren. Ty přitom nemají vyřešeno ukládání vyhořelého jaderného paliva, vyžadují vysoké investiční náklady a v době rostoucího mezinárodního terorismu představují rostoucí bezpečnostní riziko. Jejich výkon není možné dobře regulovat, pro případ odstavení je nezbytné jej zálohovat. To způsobuje problémy a zvýšené náklady celé energetické soustavě. Známé zásoby uranu neumožňují významné zvýšení podílu jádra v celosvětovém energetickém mixu (dnes činí asi 3 %). Jádro navíc neřeší ani český problém závislosti na dovozech surovin – české jaderné elektrárny jsou závislé na dovozu palivových článků z Ruska. Energetická koncepce musí jasně stanovit, že vyřešení těchto problémů je podmínkou dalšího rozvoje jaderné energetiky v ČR.
• Navzdory programovému prohlášení vlády a státní surovinové politice připouští rozšíření těžby hnědého uhlí za územními limity v severních Čechách či otevírku nového dolu v Beskydech.
• Neprošel veřejným strategickým posouzením vlivu na životní prostředí (SEA), i když to vyžaduje platná legislativa.
• Nereflektuje výsledky práce Nezávislé energetické komise a nezohledňuje schválený klimaticko-energetický balíček EU.
