Etikety výrobků podle předpisů

Informace na etiketách výrobků musí splňovat podmínky dané předpisy. Zásadním údajem je doba minimální trvanlivosti, popřípadě datum doporučené spotřeby, důležité jsou podmínky skladování. To znamená, za jaké teploty je třeba potravinu uchovávat nebo za jak dlouho po otevření originálního obalu je třeba obsah zkonzumovat. Výrobci nesmí na obalech naopak uvádět zdravotní tvrzení, upozornil mluvčí Státní veterinární správy ČR Josef Duben.

Jako příklad uvedl, že producent nesmí uvádět, že výrobek je dietetický, podporuje krevní oběh nebo je lehce stravitelný.
Důležité je podle Dubna si také ověřit, zda jde o konzervu nebo polokonzervu. Někdy se totiž například rybičky v nálevu v plechové konzervě tváří jako konzerva, a není tomu tak. Údaj o tom, že jde o polokonzervu je sice uveden, ale z druhé strany a ne velkým písmem. Čeští zákazníci jsou totiž zvyklí na polokonzervy spíš ve skle. Polokonzervy na rozdíl od konzerv je nutné uchovávat vždy v chladu. Duben doporučil, že je vhodné se dívat, kde se výrobky v obchodě nabízí. Když jsou v chladicím pultu či skříni, půjde s největší pravděpodobností o polokonzervu.
U medu zase například musí být uvedeno, o jaký druh medu jde, to znamená, že může jít o med medovicový a med květový. V tom se podle Dubna občas chybuje, neboť medovicový je nazýván medem lesním a květový například lučním. Bližší druhové určení může být uvedeno jen jako doplňující informace.
Podle Dubna jsou na obalech výrobků nejlepší etikety co nejjednodušší, jen s povinnými údaji. „Takové výrobky se nejlépe prodávají a prodávající se také vyvarují chyb a případného postihu dozorových orgánů,“ dodal.