Menu
e-shop
Spotřeba biopaliv v Evropské unii zatím nenaplňuje stanovené cíle. V loňském roce dosáhla z plánovaných dvou procent z celkové spotřeby pohonných hmot v zemích unii jen 1,4 procenta. Do roku 2010 by měla vzrůst dokonce na čtyřnásobek, což je 5,75 procenta. Snížení závislosti na dovozu energií je však závislé i na ceně, biopaliva jsou ve srovnání s klasickými pohonnými hmotami dražší.
Barel bionafty je asi o 60 eur dražší než barel ropy, bioetanol by se stal cenově konkurenceschopný až při 90 eurech za barel. Unijní směrnice proto připouští daňové úlevy či úplné osvobození od daně, ale pokaždé je třeba předběžný souhlas Bruselu s takovou státní pomocí, aby nenarušila hospodářskou soutěž. Evropská komise se snaží novými akčními plány a strategiemi povzbudit trh. Počítá s daňovými úlevami, dotací farmářům, s podporou vývoje nové generace biopaliv a preferenčními celními sazbami na dovoz z rozvojových zemí.
Unie již v roce 2003 zavedla zvláštní dotaci na pěstování energetických plodin ve výši 45 eur na hektar. Tato podpora byla sice omezena na 1,5 milionu hektarů, ale i tak se jí dosud nepodařilo v plné výši vyčerpat. Při stávajícím systému vyplácení dotací na ní nedosáhnou například čeští či slovenští zemědělci. EK má proto do konce roku navrhnout změny.
Evropská komise letos počítá také s revizí směrnice o biopalivech. Členské státy se nezdají být ochotny změnit indikativní cíle o spotřebě biopaliv v povinné, sdělil mluvčí Tarradellas. Nezávazné cíle jsou ovšem nevymahatelné, komise může hrozit sankcemi jen v případě nepřevedení směrnice do národního práva či nenahlášení vůbec jakýkoliv cílů do Bruselu.
Vyšší spotřeba biopaliv má snížit závislost na dovozu energií. Zásoby ropy jsou omezeny na pár zemí světa, ale energetické plodiny lze pěstovat téměř všude, uvedl mluvčí komisaře pro energetiku Feran Tarradellas Espany.
Biopaliva rovněž mají omezit emise skleníkových plynů, z nichž čtvrtina pochází z dopravy, a to o 20 až 70 procent, nabídnout nové příležitosti k obživě farmářům v EU a pomoci rozvojovým zemím. Pěstování řepky, cukrovky nebo třtiny na výrobu bionafty a bioetanolu by mělo nahradit příjmy, které seškrtá nadcházející cukerní reforma.
Předloni se plodiny na biopaliva v EU pěstovaly na 1,4 milionu hektarů, loni na 1,8 milionu, ale pokrytí 5,75 procenta spotřeby paliv by podle komisařky pro zemědělství Mariann Fischerové-Boelové vyžadovalo osázet 17,5 milionu hektarů.
Z tabulek komise vyplývá, že ve využití biopaliv je nejdále zatím Švédsko (které čtyři pětiny své spotřeby bioetanolu dováží z Brazílie), Rakousko, Nizozemsko a Německo. Podle loňské české zprávy pro komisi podíl bionafty na trhu paliv pro vznětové motory během pěti let klesl z 2,33 na 1,37 procenta, s bioetanalem se zatím jen experimentuje. Zpráva však počítala s růstem; v roce 2010 by bionafta měla tvořit 6,19 procenta spotřeby nafty, bioetanol pak 8,37 procenta spotřeby benzinů v ČR. Pro letošní rok si Česko vytyčilo cíl 3,7 procenta.
