08.10.2009 | 01:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Europarlament jedná o rozpočtu

Vytvoření mléčného restrukturalizačního fondu, sledování cen potravin a posílení školního mléka vyzdvihla uplynulý týden jako potřebná opatření v návrhu stanoviska k rozpočtu pro příští rok europoslankyně Elisabeth Jeggleová na jednání Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu. Ekonomická krize a špatná situace na mléčném trhu si podle ní patrně vyžádají nová opatření Evropské unie.

Evropské zemědělství je jedním z odvětví, na které dopadla hospodářská a finanční krize nejtíživěji, píše ve svém návrhu stanoviska pro Rozpočtový výbor Evropského parlamentu, zpravodajka Elisabeth Jeggleová z německé Křesťanské demokratické unie (CDU). Evropská komise by podle měla ní okamžitě přijmout opatření ke zmírnění situace a předložit jasnou a dlouhodobou strategii pro udržitelnou a konkurenceschopnou společnou zemědělskou politiku (SZP). Prvořadým cílem této politiky je zaručit stabilizaci trhu a zajistit bezpečnost dodávek a rozumné ceny pro spotřebitele a producenty. Komise by tedy podle Jeggleové měla do rozpočtu na příští rok začlenit nezbytná opatření pro řešení nových potřeb vzešlých ze stávající hospodářské krize a vyvolaných zhoršováním podmínek na zemědělských trzích.
Řeč čísel
Pro letošní rok byl původně schválen celkový rozpočet ve výši 133,8 miliardy eur, z toho 31 procent bylo vyčleněno na „tržně orientované zemědělství a vysoce kvalitní potraviny, a 11 procent na rozvoj venkova, rybolov a životní prostředí. Podobně v loňském roce počítal celý rozpočet se 129,1 miliardy eur, z toho na tržně orientované zemědělství a vysoce kvalitní potraviny bylo určeno 31,6 procenta a 11 procent směřovalo na rozvoj venkova, rybolov a životní prostředí. Na zemědělské výdaje a přímé platby se loni počítalo s 40,9 a letos se 41,1 miliardy eur. V návrhu na příští rok je zatím pro zemědělské výdaje a přímé platby vyčleněna částka převyšující 43 miliardy eur. Celkový rozpočet unie se zatím dostal na téměř 138 miliard eur.
Pomoci by měl speciální mléčný fond Jeggleová se domnívá, že komise by měla přijmout mimořádná opatření potřebná ke zmírnění současného poklesu cen producentů mléka a navýšit částku vyčleněnou pro mléčný sektor. I v příštím roce bude totiž patrně nutné financovat potřebná tržní opatření - vývozní náhrady, intervenční nákupy či soukromé skladování. Podle výboru by se měly zvýšit i prostředky určené na podporu chovatelů dojnic.
Jeggleová připomíná, že již pro letošní rozpočet výbor žádal o vytvoření restrukturalizačního fondu pro mlékárenský sektor odvětví ve výši 600 milionů eur. Tento fond by podle členů výboru měl „podpořit investice do zemědělství, modernizaci, diverzifikaci či opatření zaměřená na jednotlivé oblasti a podpořit marketingové činnosti.“ Důležité je také uvádění přesných nutričních údajů u mléčných výrobků, které o jejich přínosu pro výživu informují spotřebitele.
Více by se podle Jeggleové měly rozvíjet a více prostředků získat programy, které mohou zvýšit spotřebu mléčných výrobků, jako například dodávky mléka do škol. Účinným nástrojem pro dosažení rovnováhy na trhu by také mělo být opětovné využívání odstředěného sušeného mléka jako krmiva pro zvířata. Poslankyně zmiňuje i možnost rozšíření programu odbytu másla na pekařské výrobky a pro produkci zmrzlin. Ty totiž z velké části obsahují rostlinný tuk.
Ceny a marže
Poslankyně také požaduje, aby vznikl nějaký nástroj, jímž by bylo možné sledovat ceny a marže v řetězci produkce a distribuce potravin tak, aby ceny, které za konečný produkt platí spotřebitel, odpovídaly tomu, co za surovinu dostane zemědělec.
Komise by také měla předložit návrh na systém předčasného odchodu do důchodu se standardizovanými normami, zejména pro mléčný sektor.
Více financí si zaslouží i program ovoce do škol, který by se měl rychle rozšířit.
Malé rozpětí
Jeggleové se také nelíbí, že ve srovnání s předešlým rokem se dostupné rozpětí pro rok 2010 výrazně snížilo z 3715 na 1109 milionů. Obává se, že další tržní intervence, k nimž bude patrně nutné přikročit v průběhu příštího roku, by mohly vést k uplatnění rozpočtové kázně.
Obává se také, že „plánované finanční prostředky pro Plán evropské hospodářské obnovy nejsou dosud zahrnuty do předběžného rozpočtu na rok 2010, v důsledku čehož dojde k dalšímu snížení o 420 milionů eur. Jak připomněla, loni Evropský parlament při schvalování rozpočtu pro rok 2009 navýšil položku pro rozvoj venkova o 249,84 milionu eur. Tato částka byla ale uvolněna na činnosti financované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy. Obává se proto, že podobným způsobem by se mohl řešit problém financování Plánu evropské hospodářské obnovy i v příštím roce.
Více podpory mladým farmářům
Zvýšit by se podle Jeggleové měla částka vyčleněná na podporu mladých zemědělců. Zdůvodnila to tím, že právě oni čelí závažným novým výzvám (jako je například boj proti změně klimatu a zachování produkce potravin v Evropské unii). Vzrůst by měly prostředky na pro vzdělávání, sítě odborné přípravy a výměnné programy pro mladé zemědělce nebo by se měly posílit opatření pro mladé zemědělce v programu rozvoje venkova.
Poslankyně věnovala pozornost i úbytku včelstev v unii s tím, že je třeba počítat s finančními prostředky i na řešení tohoto velmi závažného problému.
Dva zástupci ve výboru, jeden náhradník
Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova má 45 plnoprávných členů a 44 náhradníků. Na rozdíl od uplynulého volebního období, kdy mezi stálými a plnoprávnými členy výboru nebyl žádný český europoslanec, máme v něm nyní dva zástupce, a to Hynka Fajmona (ODS) a Roberta Duška (ČSSD). Jedním z náhradníků je další Čech Ivo Strejček (ODS).
Evropský parlament nedisponuje mnoha pravomocemi a je spíše poradním orgánem. Je to však právě tato instituce, bez níž se jednání o rozpočtu neobejdou a jejíž slovo má při nich největší váhu. Doporučení Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova zváží rozpočtový výbor a celý upravený rozpočet bude schvalovat plenární zasedání Evropského parlamentu.
Parlament má 736 členů a mluví se v něm 23 oficiálními jazyky. Jedním z nich je i čeština. Z celkového rozpočtu unie jde na europarlament zhruba jedno procento, což představuje jednu pětinu celkových administrativních nákladů všech institucí unie.
Jak se tvoří rozpočet Evropské unie Rozpočet navrhuje Evropská komise. Její návrh podrobně probírají výbory Evropského parlamentu i rada ministrů členských zemí. Společně probírají navržené úpravy. Parlament má poslední slovo ve více než polovině jednotlivých výdajových položek (například ve výdajích na méně prosperující regiony, životní prostředí, v investicích do lidského kapitálu či v prostředcích na výzkumné a vzdělávací programy). Ministři mají poslední slovo u většiny výdajů na zemědělství a u většiny rozhodnutí týkajících se spravedlnosti, svobody, občanství a bezpečnosti.
Rozpočet je schválen tehdy, když většina členů Evropského parlamentu s ním souhlasí a vysloví se pro něj tři pětiny odevzdaných hlasů. Výsledný rozpočet musí být vyvážený, bez deficitu. Definitivní podobu rozpočtu pro příští rok by mělo schválit prosincové plenární zasedání Evropského parlamentu.
Rozpočet se sice sestavuje a schvaluje na každý rok. Jeho výdaje se však řídí rozpočtovým rámcem stanoveným pro dané sedmileté období. To současné trvá do konce roku 2013. Tak dlouhé plánování má význam zejména pro dlouhodobé programy, s jejichž financováním musí unie roky dopředu počítat.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down