Europoslanci schválili odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování, které má zajistit, že výrobky prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy kdekoli na světě. Posunutí platnosti o jeden rok navrhla Evropská komise (EK) po kritice ze strany firem i některých členských států. Odklad požadovala i Česká republika.
Odpůrci poukazovali hlavně na to, že některé mechanismy, které nařízení zavádí, nejsou dostatečně připravené. Podle některých firem norma také přinášela nové byrokratické povinnosti a mohla by vést ke zvýšení cen. Toho se obávají především dovozci některých surovin. Nařízení mělo začít platit na konci letošního roku, platnost se nyní odkládá až na konec roku příštího.
Evropský parlament (EP) odklad schválil 371 hlasy, 240 europoslanců bylo proti a 30 se zdrželo hlasování. Schváleno bylo i několik pozměňovacích návrhů od politických skupin, například ten, který hovoří o vytvoření nové kategorie zemí, které nepředstavují "žádné riziko" pro odlesňování, vedle stávajících tří kategorií, a to "nízkého", "standardního" a "vysokého" rizika. Na země zařazené do kategorie "bez rizika", definované jako země se stabilním nebo zvyšujícím se rozvojem lesních ploch, by se měly vztahovat podstatně méně přísné požadavky, neboť je v nich riziko odlesňování zanedbatelné či nulové.
Cílem nařízení, které Evropský parlament přijal 19. dubna 2023, je bojovat proti změnám klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti prevencí odlesňování souvisejícího se spotřebou produktů z dobytka, kakaa, kávy, palmového oleje, sóji, dřeva, kaučuku, dřevěného uhlí a tištěného papíru v EU. Nařízení vstoupilo v platnost loni 29. června. Velké a střední firmy měly plnit požadavky nařízení od letošního 30. prosince, malé firmy a mikropodniky od 30. června 2025.
Obavy z nadměrné byrokracie, zvýšených nákladů nebo komplikací u dodávek hovězího masa, čokolády i dalších potravin dávali najevo zemědělci, obchodníci a potravináři. O odklad žádal i český ministr zemědělství Marek Výborný.*
