Česká ekonomika v příštím roce vzroste o dvě procenta, což je proti jarnímu odhadu o sedm desetin procentního bodu nižší tempo. Naproti tomu letos by měl být růst hospodářství ve srovnání s původním předpokladem o čtyři desetiny bodu vyšší a dosáhnout 2,3 procenta. Ve své letní makroekonomické předpovědi to dnes uvedla Evropská komise (EK). Průměrná míra inflace by letos měla dosáhnout 13,9 procenta a být po trojici pobaltských zemí nejvyšší v EU. Na příští rok odhaduje unijní exekutiva v České republice pokles inflace na 5,8 procenta.
Za zvýšením letošního růstu je podle komise především výkon českého hospodářství v prvním čtvrtletí roku, kdy nedostatek některých surovin ovlivnil českou průmyslově založenou ekonomiku méně, než se čekalo. Výkonu hospodářství pomohl postpandemický příliv nových investic a posílení exportu. Ve druhém čtvrtletí se ale už začaly projevovat dopady ruské invaze na Ukrajinu, zejména růst cen a pokles reálných příjmů, které omezují hospodářskou aktivitu. S těmito důvody souvisí i snížení odhadu tempa růstu české ekonomiky na příští rok. Inflace bude letos podle komise v Česku výrazně nad celounijním průměrem 8,3 procenta zejména proto, že ruská agrese na Ukrajině v zemi tlačí vzhůru nejen ceny energií, ale i zemědělských produktů. Komise navíc očekává, že se růst cen promítne například i do výše mezd, což přispěje k delšímu trvání inflace.*
