13.01.2010 | 09:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Evropskou unii čeká řada změn

S novým rokem 2010 dochází v Evropské unii k několika podstatným změnám. Některé z nich jsou dány přirozeným během času - jako například nástup nové Evropské komise či střídání předsednictví. Podstatné úpravy v uspořádání společenství však přineslo konečné potvrzení Lisabonské smlouvy. Pocítí je zejména Španělé, kteří se předsednictví Evropské unie ujali počátkem letošního roku po Švédech.

Na základě schválené Lisabonské smlouvy má unie v čele prezidenta, jímž se stal málo známý belgický premiér Herman Van Rompuy. V této funkci bude působit dva a půl roku. Evropská unie má také společného „ministra zahraničí“, a to Britku baronku Catherine Ashtonovou. Její oficiální titul je vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnost. Zároveň je Ashtonová i členkou Evropské komise, jejíž je první místopředsedkyní.
V lednu se rozhodne o složení nové komise
V lednu se v jednotlivých slyšeních představí před Evropským parlamentem kandidáti na nové členy Evropské komise. Hlasování o schválení nové komise jako celku má plénum parlamentu naplánováno na 26. ledna. Pokud novou komisi europoslanci schválí, bude ji jmenovat Evropská rada. Pak teprve mohou komisaři začít pracovat. Jejich funkční období vyprší 31. října 2014.
V čele komise zůstává i nadále Portugalec José Manuel Barroso. Podle něj bude jedním z hlavních úkolů nové komise uvést do života změny dané Lisabonskou smlouvou. Nová komise bude mít opět 27 členů, včetně svého předsedy. Zůstává pravidlem, že každý členský stát má svého zástupce. Ve čtrnácti případech nejde o nováčky, ale o členy odcházející komise. V novém Barrosově týmu by mělo být devět žen. Podle předsedy se budou měnit i oblasti působení komisařů. Mezi novými portfolii je činnost v oblasti klimatu, vnitřní záležitosti, spravedlnost, základní práva a občanství. Řada dalších portfolií poněkkud změní svou náplň.
Podle Barrosa stojí Evropa před pěti hlavními výzvami. Jsou jimi:
• obnova hospodářského růstu a zajištění dlouhodobé udržitelnosti a konkurenceschopnosti v budoucnu,
• boj proti nezaměstnanosti a posilování sociální soudržnosti,
• přeměna výzvy udržitelné Evropy na konkurenční výhodu,
• zajištění bezpečnosti Evropanů,
• posilování občanství EU a zapojení občanů.
Kdo povede zemědělství Post komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova by měl po Dánce Mariann Fischerové Boelové převzít čtyřicetiletý Rumun Dacian Ciolos. U kormidla evropského zemědělství bude v důležitém období, v němž se bude rozhodovat o nové podobě společné zemědělské politiky unie.
Dacian Ciolos stojí od poloviny loňského roku v čele rumunské prezidentské komise pro politiku rozvoje zemědělství. V letech 2007 až 2008 byl rumunským ministrem zemědělství a rozvoje venkova. Předtím působil jako poradce svého předchůdce a mluvčí Rumunska ve speciálním výboru Evropské rady pro zemědělství. Při delegaci Evropské komise v Rumunsku měl na starosti program Sapard, koordinoval projekty týkající se rumunského zemědělství i rozvoje venkova apod. V jeho profesním životopise se objevuje i stáž na Generálním ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise. V Bruselu tedy nebude žádným nováčkem.
Nový komisař absolvoval ve své vlasti střední zemědělskou školu i veterinární medicínu. Na to navázal studiem na francouzských odborných zemědělských školách v Rennes a v Montpellier. Mimo jiné také získal certifikát z kurzu Institutu Světové banky zaměřeného na agrární obchod. Hovoří plyně francouzsky a dobře anglicky.
Co se Švédům povedlo a s čím se nevypořádali Dokončit schvalování Lisabonské smlouvy, důraz na ekonomiku, boj s hospodářskou krizí, zaměstnanost a ochrana klimatu – to byly hlavní body, na které se chtělo před půl rokem zaměřit švédské předsednictví. Jeho prioritami byl hlavně boj s ekonomickou a institucionální krizí v EU a zejména na závěr předsednictví plánovaný světový kodaňský summit o řešení klimatických změn.
Oficiální souhrn výstupů ze švédského předsednictví zahrnuje činnosti ve všech oblastech, a je proto samozřejmě značně obsáhlý. Snad je možné vyzdvihnout některé momenty. Tak například se za švédského předsednictví dokončilo schvalování Lisabonské smlouvy. Členské státy schválily velkorysé společné stanovisko pro kodaňské jednání. Z kodaňského summitu nakonec nevzešel nový vymahatelný závazek, který by nahradil Kjótský protokol. Nutno říci, že patrně nebylo v moci nejen švédského předsednictví, ale celé unie i ostatních rozvinutých zemí světa dohodnout se na radikálním omezení emisí skleníkových plynů s rozvojovými zeměmi, a to i přes přísliby finančních podpor pro ně z vytvořeného fondu.
Jedním z důležitých bodů předsednictví bylo i další rozšiřování unie. Pokročila jednání s Chorvatskem, pokračují přípravy Turecka. Evropská rada se rozhodla posoudit možnosti přistoupení Islandu, Albanie a Černé Hory. Unie uzavřela předběžnou dohodu o obchodě a věcech s ním souvisejících se Srbskem.
V zemědělství uvádí švédské předsednctí jako svůj úspěch posílení ochrany zvířat v celé unii, a to zejména zvířat laboratorních. Jako přímořská země dalo Švédsko velký důraz na rybolov, hlavně na zlepšení jeho monitoringu. Konzumenti by měli nyní vědět, odkud jsou ryby, které se dostávají na jejich stůl.
Plány Španělů
Španělé se budou muset hlavně snažit uvést Lisabonskou smlouvu do praxe. Jejich předsednictví bude prvním, které poběží podle nových – touto smlouvou stanovených - pravidel. Mimo jiné se to projeví zejména tím, že velké summity šéfů států a vlád nebude řídit španělský premiér, ale nový prezident unie Herman Van Rompuy. Španělsko se chce snažit posílit roli EU jako globálního hráče. I v tomto směru bude muset úzce spolupracovat jak s prezidentem, tak i s „ministryní zahraničí“ tak, aby unie i nyní „mluvila jedním hlasem“. Podle smlouvy by Španělé měli daleko úžeji spolupracovat i se dvěmi zeměmi, které by se měly oficiálně ujmout předsednictví po nich. Lisabonská smlouva totiž počítá s tím, že unii bude řídit vždy triumvirát členských zemí. I to by mělo - stejně jako na delší období ustanovený prezident unie a její ministryně zahraničí - zabránit náhlým změnám ve směřování společenství. Následujících 18 měsíců by se tedy unie měla řídit společným programem, na němž se dohodnou a v němž budou spolupracovat Španělé, Belgičané a Maďaři.
Velkým problémem, s nímž by si mělo nastávající vedení unie poradit, je nezaměstnanost. V celé evropské sedmadvacítce dosahuje v průměru 9,3 procenta, v samotném Španělsku se však vyšplhala o deset procentních bodů výše - až k 19,3 procenta. Nejlepším řešením je oživení ekonomiky. K prioritám Španělska proto patří přijetí nové evropské strategie pro růst a pracovní místa a zlepšení kontroly unijního finančního systému. Pozornost chce nové předsednictví věnovat také rovným podmínkám pro ženy a muže. Španělsko rovněž doufá, že se mu podaří pokročit ve snaze o posílení energetické bezpečnosti, boji proti klimatickým změnám i v otázkách přistěhovalců.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down