Ochranu spotřebitele, dostupnost a význam nezávislých informací, řešení krizových stavů, komunikaci s veřejností i stále aktuálnější otázku ptačí chřipky mělo na programu 16. zasedání poradního sboru Evropského úřadu pro potraviny, které počátkem března proběhlo v Praze.
Poradní sbor je jedním z orgánů Evropského úřadu pro potraviny (EFSA). Tvoří jej zástupci institucí, které se zabývají bezpečností potravin v jednotlivých státech unie a ve třech nečlenských zemích. V ČR je partnerem EFSA loni vyhlášený úřad pro potraviny, který je součástí ministerstva zemědělství. Cílem poradního sboru je zejména výměna informací o možných rizicích. Jak připomněl úřadující ředitel EFSA Herman Koeter, úřad vznikl v roce 2002 v důsledku několika závažných potravinových krizí, které proběhly v EU. Při nich se ukázalo, že členské státy si v případě propuknutí závažných událostí nejsou schopny samy poradit a nemusí mít ani na danou věc stejný názor. „Typickou ukázkou nejednotnosti názoru bylo BSE,“ uvedl s tím, že například britští a francouzští experti měli k tomuto problému odlišný přístup, který nevycházel z vědeckého názoru, ale byl motivován politickým pohledem. Koeter připustil, že i pracovníci EFSA jsou zároveň příslušníky různých států unie. Je proto podle něj nutné, aby si experti sedli k jednomu stolu a jednáním došli ke společnému stanovisku. K tomu slouží řada vědeckých panelů, které řeší různé oblasti, například výživovou hodnotu potravin, alergie z potravin či kontaminanty. Poté, co experti panelu dospějí k jednotnému závěru, sdělí jej generálnímu ředitelství SANGO, které dále jedná podle něj. Jak Koeter poznamenal, příkladem je třeba stanovisko k umělému sladidlu aspartamu, které označili experti za karcinogenní, a bude se proto stahovat z trhu. Jako jiný případ uvedl ředitel doporučení, které na ochranu proti šíření ptačí chřipky přijal loni v září panel pro zdraví a welfare zvířat. Na jeho základě formulovala Evropská komise opatření, jimiž se dnes řídí všechny členské státy. Komise si také vyžádala stanovisko od panelu pro biologická rizika, k tomu, jaké je nebezpečí nákazy z potravin a infikovaných ptáků. „Je však nutné poznamenat, že stále ještě nemáme veškeré informace, například o tom, nakolik mohou nemocní ptáci šířit infekci trusem na území, nad nímž přelétají," poznamenal Koeter. Největší nebezpečí však šéf EFSA vidí v možnosti, že zemědělci by mohli z obavy před ekonomickými následky nález mrtvého ptáka zatajit. „To je přesně to, co by mohlo v konečném důsledku vést k pandemii,“ varoval.
