Menu
e-shop
Letos a v příštích dvou letech by si zemědělci měli ohlídat každou korunu, kterou získají z přímých plateb, říká v rozhovoru Tomáš Doucha, ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky.
Přechod na nový systém podpor není jednoduchý, jak už nyní vidíme. Na co by si měli dát zemědělci zejména pozor?
V letošním roce musíme počítat s přechodným způsobem vyplácení přímých plateb. Na jaře se budou vyplácet přímé platby z národního dorovnání, tzv. top-up, podle českých pravidel. Na podzim to budou platby ze zdrojů EU podle evropských regulí. V příštích dvou letech najedeme už plně na zjednodušené platby, kdy i top-up budeme muset rozdělovat podle pravidel EU, což může znamenat změny například v podporách u živočišné výroby. V období 2004 až 2006 by si zemědělci měli ohlídat doslova každou korunu, kterou získají z přímých plateb, protože od toho se budou odvíjet jejich podpory v letech 2007 až 2010. V této době totiž přejde i Česká republika na zjednodušené platby na farmu, které se budou vypočítávat z historického období 2004 až 2006. Země evropské patnáctky najíždějí na tento systém už letos a při stanovení podpor vycházejí z let 2000 až 2002.
Budeme mít nějaký prostor v tvorbě pravidel pro rozdělení přímých podpor hrazených z národního rozpočtu po příští roky?
Budeme je moci do určité míry přizpůsobovat např. s přihlédnutím k výrobnímu zaměření či regionálním preferencím. V tomto směru se dá čekat tvořivost, ale každá odchylka od jednoduchosti znamená administrativní náročnost. Myslím si, že po střetech mezi různě výrobně orientovanými zemědělci to skončí u jednoduchých plošných plateb na hektar. Tak by to bylo zřejmě i perspektivně správné. Odpojení plateb od produkce, tzv. decoupling, každému umožní, aby své výrobní zaměření neorientoval podle výše poskytovaných plateb na jednotlivé komodity, což vede k deformacím trhu. Na pozemcích, na které bude zemědělec dostávat přímé platby, dokonce nemusí produkovat vůbec nic, musí pouze půdu řádně ošetřovat.
Co se dá očekávat u farmářských cen?
Podle prognóz na roky 2004 až 2006 mohou v prostředí EU v porovnání s obdobím 2001/02 nejvíce – asi o 45 procent – stoupnout ceny cukrovky. Jde však spíše o teoretický prostor, ve kterém se ceny mohou zvýšit. Zhruba o 30 procent se mohou zvýšit ceny jatečného skotu, asi o 15 procent u řepky, o 12 procent lze očekávat růst cen mléka, u pšenice o osm procent. Jen minimální zvýšení – do dvou procent - se předpokládá u cen prasat. Naopak cenový pokles může nastat u drůbeže a mírně i u krmného obilí. Jak víme, Evropskou unii tlačí zbytek světa ke zrušení vývozních subvencí a jednou k tomu dojde. I proto se budou farmářské ceny přibližovat světovým cenám. Například u mléka je odvozená „světová“ cena do pěti korun za litr, u cukrovky kolem 500 až 600 korun za tunu. Za pokles cen však unie dává sedlákům přímé platby.
Z nich budou také pokrývat zdražení vstupů. Jaký růst předpokládáte v nejbližších letech?
V prostředí EU ceny vstupů bezpochyby porostou, a to jak cena práce, půdy i ostatní náklady. Podle našich dlouhodobých predikcí se může v rozmezí let 2000 až 2006 zvýšit cena práce o 60 procent, cena půdy o 50 procent a ceny ostatních vstupů až o 40 procent. V Evropské unii si vlastník půdy spočítá, jaké podpory sedlák dostává a z toho chce v nájemném získat zhruba polovinu. Dá se říci, že u nás vlastníci zatím spí a uživatele půdy nechávají v klidu, ale to nebude trvat věčně. Zemědělství bude přitahovat i jiný kapitál díky plošným platbám na hektar.
Často zdůrazňujete, že se budou zpřísňovat podmínky, které budou muset zemědělci splnit, aby podpory získali…
Zásady správné zemědělské praxe, které jsme si v České republice stanovili na letošek a nadcházející dva roky, jsou pro naprostou většinu našich zemědělců splnitelné bez vyšších provozních a investičních nákladů. Od roku 2007 však musíme uplatňovat evropské požadavky nazývané cross compliance, což představuje 18 směrnic EU k bezpečnosti potravin, pohodě zvířat, snížení environmentální zátěže apod. Nepočítejme, že nám unie – kromě dojednaných přechodných období - v něčem sleví. Kdo se během těchto tří let nepřipraví, může na to později doplatit. Proto je tu operační program a bude dobré ho využívat k investicím k naplnění cross compliance, například k vybudování jímky. Investiční podpory operačního programu budou určitě lákat ke zvýšení produkce či produktivity, ale pro mnohé zemědělce bude zásadní vytvořit si předpoklady pro hospodaření v souladu s požadovanými evropskými standardy.
