Farmářským trhům, kterých je v ČR již více než stovka, se nedostává sedláků schopných prodávat na nich své produkty. Složitá nařízení vzniklá v nedávné minulosti totiž odradila mnoho zemědělců od nákladných investic do malovýroben. Farmáři nezvládají rychle reagovat na obrovský nárůst zájmu o jejich produkci, uvedli to včera zástupci Asociace soukromého zemědělství (ASZ).
"Když se vrátíme šest, sedm let zpět, pravidla se nastavovala zbytečně tvrdě," uvedl předseda ASZ Josef Stehlík. Čeští úředníci podle něj při přejímání unijní legislativy do domácích předpisů byli často přísnější, než bylo podle EU nutné. Na tuto skutečnost upozorňují tuzemští sedláci dlouhodobě.
Drobný farmář si přitom podle Stehlíka nemůže dovolit například kvůli občasnému prodeji mléka a sýrů na trhu koupi chladírenského vozu a přenosné lednice, ve které bude zboží na místě skladovat.
Při tvorbě agrárních dotačních programů v letech 2004 až 2006 se navíc podle Stehlíka zapomnělo na takové dotační tituly, které by podporovaly osamostatnění sedláka a snížení jeho závislosti na obchodnících.
Někteří pořadatelé farmářských tržišť ve snaze zajistit dostatečnou nabídku zboží začali umožňovat prodej na trzích také překupníkům, kteří zde nabízeli ovoce či zeleninu předtím koupené v supermarketech. Ministerstvo zemědělství proto nedávno zveřejnilo dobrovolný kodex farmářských trhů, který pro jejich pořádání stanovuje pravidla.
"ASZ snahu ministerstva přivítala, ale chápe, že kodex není právně závazným dokumentem, a proto případnému nepoctivci nehrozí žádný trestní postih. Pokud však kodex přispěje k větší informovanosti zákazníků o zboží, dostanou sami nakupující šanci u podvodníků nekupovat, a tím je z trhů vyhnat," řekl Stehlík.