Farmy na Vysočině by měly změnit hospodaření

Od intenzivního hospodaření na orné půdě by měly zemědělské farmy Vysočiny přecházet k péči o krajinu a k přidruženým činnostem. Kvůli vysokému podílu orné půdy by kraj v budoucnu mohl obtížně obhajovat nárok na evropské peníze určené pro horší produkční oblasti. Uvedl tam to ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha.

Podle Douchy se Vysočina se dlouhodobě vyvíjela proti této šanci pro budoucnost. Zvyšování podílu trvalých travních porostů naráží na zažitý přístup i na odpor vlastníků, kteří ale musejí pochopit, že i z dobře orientovaného travního porostu mohou získat víc peněz.
Jednotný návod na přeměnu podniků podle Douchy neexistuje, každá farma musí ze svých možností vytěžit co nejvíc. Zemědělci by měli podnikat i v přidružených oborech,
mimo jiné v agroturistice. Podle něj je ale nutnou podmínkou propagace celého regionu, která vytvoří klientelu.
Zemědělství na Vysočině živí asi osm procent obyvatel, což je
proti státnímu průměru více než dvojnásobek. Kvůli změnám zřejmě zaměstnanost klesne. Proto dává EU podle Douchy peníze na činnosti, které nemusí být spojeny bezprostředně s tím, se dělá pšenice nebo maso. Změny si podle něj vyžádají velké přeskupení zdrojů a sil a budou trvat velmi dlouho. Podle ředitelky agrární komory v Havlíčkově Brodě Marie Brodinové jsou progamy z EUnastaveny příznivě. Podle ní ale návrh státního rozpočtu nepočítá s dostatečnou spoluúčastí na čerpání evropské podpory. Obcím by pomohl i rozvoj drobného podnikání u zemědělských farem. Zemědělcům ale chybí vstupní kapitál, protože normy na provoz stravovacích i ubytovacích zařízení jsou velmi přísné. Podle Martina Černého z krajského odboru regionálního rozvoje může po vstupu do Evropské unie zůstat bez restrukturalizace nejvýš polovina zemědělských podniků v kraji.