Fencl zváží, komu Madetu

Zájemci, kteří se chtějí stát akcionáři společnosti Madeta, jsou zklamáni, že podpůrný a garanční fond minulé pondělí nerozhodl, komu svůj 37procentní podíl v největší mlékárně přepustí. Unáhlený prodej krátce před volbami je však také předmětem kritiky.

Představenstvo Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) projednalo jednotlivé nabídky zájemců o koupi akcií a analýzu předalo ministru Janu Fenclovi. Pokud by došlo k rozhodnutí o prodeji, bylo by logické, aby zájemci byli vybíráni ze zástupců dodavatelů mléka – odbytových organizací. Tolik tisková zpráva podepsaná mluvčím ministerstva zemědělství Pavlem Kovářem.
Zdeněk Houška, představitel Mlékařského a hospodářského družstva Jih, které je jedním ze tří uchazečů o majetkovou účast v Madetě, si však myslí, že oddalování privatizace věci neprospěje. Bývalé Jihočeské mlékárny od tohoto uskupení zemědělců odebírají zhruba 65 procent suroviny. „Odkoupením akcií sledujeme propojení dodavatelů se zpracovatelem, jak je to běžné všude ve světě,“ řekl Houška. Producenti si od spoluvlastnictví mlékárenské firmy předně slibují, že si pojistí stabilní odbyt mléka a hlavně ovlivní jeho cenu, s níž nemohou být podle Houšky spokojeni.
S Mlecoopem, který nyní dodává Madetě nevýznamné množství mléka, by do rozhodující mlékárny mohly přijít další tisíce litrů denně, slibuje předseda centrálního odbytového družstva Miloš Pazderka. A to podle něho zemědělci z jižních Čech nezajistí. „Kdybychom v této společnosti měli majetkový podíl, chtěli bychom se nejen dohodnout na přijatelných cenách pro sedláky, ale také přispět ke zefektivnění výroby tím, že přineseme další mléko,“ předesílá Pazderka.
Přestože obě mlékárenská sdružení mluví o zájmu spolupracovat a opět se propojit, snaha o vstup do Madety je ještě více rozděluje. Předseda Mlecoopu by přivítal, kdyby se jihočeské družstvo vrátilo pod křídla celostátní organizace. „A pak pojďme koupit akcie jako Mlecoop,“ navrhuje s tím, že by Jihočeši tímto krokem neztratili suverenitu, stejně jako o ni nepřišla jiná družstva. Ovšem členové jihočeského uskupení si postup představují opačně. „Naší prioritou je získat podíl v mlékárně a pak můžeme jednat s Mlecoopem o propojení,“ prohlašuje Houška. Přirovnává vztah obou družstev k mlékárně Olma, kterou také spoluvlastní regionální Milkagro a nikoli centrální Mlecoop. Houška však rozhodně odmítá nařčení, že se zemědělci z jižních Čech spojili s generálním ředitelem Madety Milanem Teplým, který má za jejich snahou o získání balíku akcií stát.
„Měli by to být zemědělci, kteří do mlékárny přímo dodávají,“ preferuje je Teplý jako budoucí spoluvlastníky. Mlecoop označuje za překupníka založeného k nátlaku na farmářskou cenu mléka. Teplý také kritizuje neprůhledný způsob prodeje státního balíku akcií.
Mluvčí ministerstva Pavel Kovář tvrdí, že na PGRLF se s nabídkami o nákup akcií spontánně obraceli jednotliví zájemci a fond se jimi pak musel zabývat. „Záměr prodat svůj podíl v Madetě fond nikde nezveřejnil,“ řekl mluvčí.
Proti tomu, aby se stát vzdal svého vlivu v tak významné potravinářské společnosti, se staví Fenclův poradce Karel Machovec, který v představenstvu Madety zastupuje PGRLF. „Nemyslím, že by tento podnik dnes měli privatizovat zemědělci. A když už, tak ti, kteří k němu mají jako dodavatelé přímý vztah,“ míní. Není podle něho určitě v pořádku načasovat prodej krátce před ukončením mandátu této vlády. Machovec také napadá samotné výběrové řízení, kdy byla vyřazena nejvyšší finanční nabídka s odůvodněním, že mlékárnu mají získat přímo zemědělci. „Za exministra Luxe dostávali zemědělci také přednost, ale museli kupní cenu dorovnat nejvyšší „nezemědělské“ nabídce,“ připomněl.
Mlecoop ocenil balík akcií Madety 75 miliony korun, jihočeské družstvo zvedlo nabídku z 80 na sto milionů korun, i když cena se podle Houšky neustále upřesňuje. Oba zájemci ujišťují, že peníze na nákup určitě seženou. Třetí firmou, která usiluje o vstup do Madety, je Agro Měřín. Její ředitel Gabriel Večeřa se však k této věci odmítá vyjadřovat.