Finance je třeba umět využívat

Finančních prostředků na výzkum je v současnosti relativně dostatek. Pocházejí nejen z národních zdrojů, ale i z evropských fondů, o něž mohou výzkumné instituce také žádat, což před vstupem ČR do Evropské unie prakticky nešlo. „Nyní jde o to, aby je výzkumníci uměli využívat, tam jsme však moc nepokročili,“ uvedl jednatel Výzkumného ústavu pro chov skotu, s.r.o., v Rapotíně, Ondřej Kopp.

Podle Koppa situace ve financování výzkumu je na rozdíl od minulých let poměrně dobrá, protože existují možnosti, jak získat prostředky. „Začátkem 90. let finance na výzkum nebyly, v současnosti však mají výzkumné instituce kromě institucionální podpory možnost účastnit se hojně vypisovaných soutěží o realizaci výzkumného projektu,“ podotkl. Vedoucí výzkumu a vývoje Jan Macák připomněl, že například Agrovýzkumu Rapotín se daří získávat finanční podporu ve výši několika desítek milionů ročně. „Mnoho soutěží je však takových, že projekt musíme spolufinancovat. Míra tohoto podílu je přitom čím dál vyšší,“ podotkl s tím, že společnost má ve veřejných soutěžích poměrně slušnou úspěšnost. Upřesnil, že na výzkum čerpají prostředky nejen prostřednictvím ministerstva zemědělství, ale i ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, technologické agentury ČR, i ze strukturálních fondů. „Za minulých let platilo, že jsme největší financování měli z ministerstva zemědělství. Nyní to už neplatí“. Možností je dnes hodně. „Tak se snažíme této příležitostí využít,“ konstatoval s tím, že nyní pracují na více než 20 projektech. Podle Macáka výzkumným institucím nezbývá nic jiného než hledat cesty, jak existovat, rozvíjet se a tedy si vydělat. Jednou z těchto možností je hledat produkty, které najdou dobré uplatnění na trhu. Jde například o produkty týkající se výživy krav, nebo speciální metody kontroly jakosti masa či mléka. Umožňuje to online vyhodnocení masa při bourání. Firma pak má možnost si maso rychle zkontrolovat a usnadňuje to jeho klasifikaci. Máme národní referenční laboratoř pro rozbory syrového mléka, dále akreditovanou laboratoř pro rozbory krmiv, vody, všech tradičních zemědělských komodit. „Je to oblast, ve které se snažíme být aktivní,“ poznamenal. Jedním z produktů, o které je zájem, jsou například mobilní jatka. „Snažíme se mít vývojové projekty, které nám sice nepřinesou peníze hned, ale v budoucnu, abychom zaplatili část svých lidí a měli na vývoj své prostředky. „Naše firma má ve výzkumu a vývoji asi 50 zaměstnanců na šesti různých odděleních, máme projekty, které se vždy zaměřují na konkrétní oblast – máme oddělení, které se zabývá masem, mlékem, šlechtěním, výživou zvířat,“ poznamenal Macák. Nezanedbatelná není ani publikační činnost. Například vloni spatřila světlo světa odborná publikace autorů Václava Jakubce, Jiřího Bezdíčka a Františka Loudy „Selekce – inbríding – hybridizace“, která je srovnatelná s obdobnými publikacemi v zahraničí. Toto dílo se zabývá stěžejními disciplinami šlechtění hospodářských zvířat.
Důležité jsou nápady Vyhlašovatel soutěže zveřejní tematické výzvy, témata jsou však široká. A výzkumníci musí mít nápady, které budou v souladu s výzvou. „Mnozí si však myslí, že stabilizovaný, mnoho let stejný kolektiv, je plus. Ale ono tomu tak není, do kolektivu stále musejí pronikat noví lidé, kteří přinášejí nové myšlenky. Pokud necháte „stabilizovaný“ kolektiv deset, patnáct let, ustrne a všichni jsou spokojeni sami se sebou“ konstatoval Kopp s tím, že i ve výzkumu musí být stále personální pohyb. Mácak připomněl, že ústav se zabývá i výukou. Nemůže být čistě závislý pouze na vzdělávání lidí v jiných institucích, také se sami snažíme školit mladé studenty, aby pochopili zemědělství.
„Mladí přitom musí mít v sobě nejen chuť se učit, ale musí mít i dobré učitele. My tady ty učitele máme, máme tady spoustu lidí, kteří jsou v senior research, (nad 35 let věku) a mohou vychovávat svoje nástupce,“ vysvětlil. Dnes je tu dost velké množství mladých vedoucích a mají perspektivu,“ doplnil.
Podle Koppa mezi výzkumníky bývaly tendence zaměřit se zejména na publikační činnost. Tu je sice třeba provádět, ale základem je podle Koppa realizace výsledků v praxi. „Nejlepší pocit člověk má z toho, když pracuje s konkrétní firmou a funguje to,“ míní Kopp. Většinou se spoluprací s konkrétní firmou nemají problém. Máme vybranou síť partnerských podniků, kde můžeme provádět své pokusy a ověřování. Zemědělcům, potravinářům a podnikatelům to zase pomůže v tom, že mají exkluzivitu ve využití výsledků, podotkl Macák.
V praxi se uplatňuje i oblast výsledků, které nejsou hmatatelné ve formě produktů, ale jsou důležité, jako jsou například certifikované metodiky. „Pracujeme třeba s masem nebo s mlékem. Jsou to produkty, které se stále vyvíjejí, a je kladen stále větší důkaz na jejich kvalitu a bezpečnost. Vybereme nějakou metodiku, jak zanalyzovat nějakou složku mléka, jak ji vyhodnotit, protože zpracovatelé budou na jejím základě provádět marketingově obchodní strategii a my vytváříme ty metodiky, které udávají například to, jak se to má změřit, za jakých podmínek, jaká je k tomu potřeba přístrojová technika. „ Potravní řetězec, vedoucí ke kvalitní potravině na jídelním stole konzumenta začíná v přírodě. Pokud producent zemědělských plodin nemá zájem o kvalitní analýzy těchto plodin , pak od něj nebude žádný potravinářský podnik, který si hlídá kvalitu svých produktů chtít tyto komodity nakupovat,“ upozornil Macák.
Chybí stabilita Pod Výzkumný ústav pro chov skotu spadají dvě společnosti, a to Agrovýzkum Rapotín a dceřiná společnost, kde je soustředěna zemědělská výroba. „Mateřská firma vznikla privatizací státního podniku. Pro to jsme zpracovali privatizační projekt, ten byl vládou schválen a celá firma se zprivatizovala, jak výzkumná, tak zemědělská část a jediné, co se neprivatizovalo byly bytové jednotky, ty se prodávaly nájemníkům,“ popsal jednatel.
Postupně došlo k oddělení jednotlivých částí. „U zemědělské části, pokud chcete získávat podpory ať už na investice nebo něco jiného, více než 50 popřípadě 30 procent tržeb firmy musí být ze zemědělské činnosti. Rozhodli jsme se proto založit dceřinou společnost, kam jsme převedli zemědělskou činnost ,“ upřesnil s tím, že dnes tak jsou tři funkční společnosti.
Podnik hospodaří na rozloze více než tisíc hektarů, z toho je asi 700 hektarů travních porostů a zhruba 320 hektarů orné půdy. Na ní se pěstuje pšenice, ječmen, řepka a kukuřice. „Letošní úroda je proti loňsku lepší. Ječmen se povedl a i kukuřice vypadá dobře,“ podotkl Kopp. Podle něj horší je však situace se řepkou. Více než polovinu na jaře zaorali.
V oblasti živočišné výroby se zabývají chovem masného skotu. „Prodáváme zástav a jateční skot. Máme rovněž asi stovku ovcí,“ podotkl. Podle něj se dnes nevyplatí prodávat zástav v ČR, výhodnější je prodat ho do ciziny. Podobné je to s jatečnými zvířaty. „V České republice to výrazně prodražují všechny poplatky, související s různými vyšetřeními a kontrolami,“ podotkl s tím, že zájem o zvířata je.
Do budoucna však společnost chce výzkum ještě více diverzifikovat, vedle zemědělství, potravinářství směřuje i do oblasti mikrobiologie a chemie. „To si myslím, že je cesta,“ poznamenal Kopp. Podle něj zemědělci potřebují určitou, každoroční stabilitu pravidel a cen pro hospodaření, aby mohli plánovat a investovat. Ta tady chybí. Když se vydají pravidla a platí určité ceny, tak by to tak mělo být více let jen s několika procentními odchylkami. U nás se podmínky a ceny výrazně mění pomalu každým druhým, třetím rokem,“ dodal jednatel Výzkumného ústavu pro chov skotu Ondřej Kopp.