Fischler kritizoval i chválil

Nanejvýš nutné je podle Franze Fischlera, komisaře pro zemědělství, rozvoj venkova a rybolov, aby agrární resort zvýšil úsilí v přípravě potřebných administrativních struktur. Kromě kritiky vyjádřil při své nedávné návštěvě Prahy však také uspokojení z toho, jak jsme dokázali využít Sapard, a také ocenil, že v přípravách na vstup jsme na špici mezi nováčky.

Debata Fischlera s ministrem zemědělství Jaroslavem Palasem se točila zejména kolem přípravy Agrární platební agentury (APA) a dotkla se i jiných ožehavých témat, jakým je třeba otázka inventarizace zásob. Fischler upozornil, že pokud jde o APA, je nutné mimo jiné vytvořit potřebný právní rámec a také technické předpoklady pro její funkci. Agentura podle něj musí mít jasnou strukturu. Důležitá je i otázka přijetí a řádného proškolení potřebných pracovníků. Podle ministra Palase požádalo české ministerstvo financí oficiálně dopisem Evropskou komisi o možnost využít pro budovanou APA pracovníky z Agentury Sapard (AS). „Bez stanoviska komise nesmíme na systém Sapardu sáhnout,“ vysvětlil ministr. Komisař se však k této možnosti příliš vstřícně nestaví. Ještě po nastartování APA budou totiž dobíhat projekty Sapardu, zejména kontrola jejich realizace a proplácení peněz. Mohlo by tak dojít ke křížení dvou odlišných zdrojů unijních peněz. K Fischlerovým obavám, zda v krátícím se čase dokážeme potřebné kroky zvládnout, Palas poznamenal: „Ujistil jsem, že ano. Vysvětlil jsem, že paralelně probíhá legislativní proces, budování agentury i její akreditace.“ Palas přitom počítá s tím že o akreditaci požádá agentura počátkem roku, do konce března skončí práce na software a pak se systém odzkouší. Porovnal současnou situaci s potížemi kolem akreditace Agentury Sapard a dodal, že nakonec jsme v tomto programu uspěli ze všech kandidátských států nejlépe. Mezi procesem schvalování obou agentur je navíc určitý rozdíl. Zatímco schvalování AS probíhalo ve třech stupních: interní audit, národní akreditace a akreditace na úrovni unie, u APA zmíněný třetí krok chybí. Měl by ji tedy schválit nejprve Národní fond (v podstatě ministerstvo financí) a potom nezávislý akreditační orgán. „Budeme tvorbu agentury sledovat neformálně,“ nenechal nikoho na pochybách Fischler. Přísné kontrole podrobí komise agenturu v závěru každého roku její činnosti, a to v souvislosti s čerpáním a využitím peněz unie, které přes ni poplynou. Pokud najde nějaké nesrovnalosti, budou následovat přísná opatření. „Není nutné předjímat hned nejhorší a strašit,“ poznamenal k této možnosti komisař. Ze zpráv, které k nám prosakují z unie, je zřejmé, že provinilý stát většinou vrací část přidělených peněz, pro něž musí sáhnout do vlastního rozpočtu.
Hladké čerpání prostředků z unie ohrožují také nedostatky v Horizontálním plánu rozvoje venkova (HRDP), který Brusel vrátil Praze k přepracování. „Abychom mohli financovat programy rozvoje venkova, musí tyto programy existovat,“ poznamenal k tomu Fischler a ujistil: „Neznamená to, že byste o tyto peníze přišli, ale ztrácíte čas a je tu riziko, že nebudete moci vyčerpat všechny prostředky, které jsou vyhrazeny do roku 2006.“ Tuto obavu s komisařem sdílejí i zemědělci, kteří vidí, že i pokud se agenturu i HRDP podaří schválit do vstupu do unie, ztratí pro podávání projektů třetinu roku: „Výplata je sice do konce roku 2006, ale prostředky vyčleněné pro určitý rok se musí do jeho závěru rozdělit na schválené projekty,“ vysvětlil Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu ČR. Skluz v budování APA se zemědělcům nelíbí i z jiného důvodu: „Nebudeme mít možnost se to naučit a ověřit si, že systém, který se u nás zavádí je funkční,“ podotkl Václav Hlaváček, prezident Agrární komory ČR. Na Ladislava Červenku z Potravinářské komory ČR nepůsobil Fischler jako člověk, který nedostatky v přípravě platební agentury vidí jako nepřekonatelný problém: „Upozornil na to a vidí to jako něco, co můžeme stihnout.“ Podle Stanislava Němce, předsedy Asociace soukromých zemědělců, je také otázka, zda Brusel bude akceptovat, že peníze pro kofinancování strukturálních fondů „jsou na jedné hromadě“ ve všeobecné pokladní správě. Palas připustil, že i mnozí poslanci a pracovníci naší mise v Bruselu pokládají za vhodnější, aby se tyto prostředky průhledně vyčlenily do jednotlivých kapitol příslušných resortů. „Informoval jsem o tom předsedu rozpočtového výboru i ministra financí a budeme hledat cesty, aby věc byla transparentnější,“ uvedl.
Problémem mohou být také nadměrné zásoby některých komodit. „Požádal jsem komisaře Fischlera o přehodnocení seznamu komodit, u nichž je povinnost provést inventarizaci zásob,“ poznamenal Palas s tím, že jde o proces legislativně i administrativně velmi náročný. Navíc podle něj cena a úroveň celní ochrany u některých komodit vylučuje, aby se u nás jejich zásoby spekulativně kumulovaly. Jako příklad uvedl vepřové a drůbeží maso, škrob a slad. „Dohodli jsme se, že oslovíme Evropskou komisi dopisem, v němž jasně zdokladujeme, u kterých komodit je nebezpečí nadměrných zásob možné a u nichž tedy budeme muset dělat inventarizaci a u kterých ne. Odmítl však upřesnit, u čeho s inventarizací stoprocentně počítá. Pokud zásoby překročí stanovenou míru, hrozí nám finanční postih. „V době vstupu do EU předložíme, jaké zásoby zmíněných komodit máme,“ poznamenal Palas s tím, že unie tento seznam posoudí s přihlédnutím k okamžité situaci na svém trhu. „Pokud bude v dané komoditě standardní stav, může se stát, že nás pustí bez problému,“ uzavřel.