Evropská komise má při přístupových jednáních o financování zemědělství v letech 2004-2006 jen minimální manévrovací prostor, sděluje právě komisař Franz Fischler v pražském hotelu Diplomat ministrům zemědělství deseti kandidátských zemí. Hodlá je zároveň ujistit, že ve srovnání s nabídkou potvrzenou nedávným summitem v Bruselu lze o jistých vylepšeních přece jen uvažovat.
Z "inventury" provedené v minulých dnech se všemi kandidáty vyvozuje Evropská komise poznatek, že je třeba jim stanovit jasnou "spodní čáru", přes kterou "už nic nejede". Ta je dána zejména finanční perspektivou schválenou v roce 1999 v Berlíně, která počítá pro každý rok s nepřekročitelnými stropy (necelých devět miliard eur pro všechny nováčky). To, co nyní leží na vyjednávacím stole, se jim už těsně blíží. Pokud by se tedy mělo například hýbat s objemem přímých podpor, muselo by to být jen v tomto rámci. Pokud by se kandidáti chtěli za každou cenu zbavit psychologicky obtížného čísla 25 procent těchto dotací v roce 2004, lze podle zdrojů EU uvažovat o jeho zvýšení na 30 procent, ovšem bez nárůstu v dalších dvou letech, takže celková vyplacená suma v období 2004-2006 by se nezměnila.
Z konzultací minulých dní vyplývá, že řada kandidátů - Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko v čele - rozhodně odmítá desetileté přechodné období pro postupné zvyšování přímých dotací. Podle znalců je právě toto typickým příkladem tématu pro "poslední noc (na summitu) v Kodani". Zkrácení o dva tři roky by nemělo vliv na nynější finanční výhled; znamenalo by změnu rytmu přímých plateb po roce 2006, jenže o podrobnostech této "sedmiletky" se teprve bude jednat, a to za přítomnosti nových členů. Nejde totiž jenom o to, jak bude vypadat konečná dohoda, ale také o to, jak ji vysvětlit a "prodat" zemědělské veřejnosti. Právě o tom se chtějí ministři s Fischlerem bavit u dnešního oběda.