Fond nepojistitelný rizik možná do roka

Jednání o fondu těžko pojistitelných se opět dostává do popředí. Diskuse jsou však teprve na začátku. Podle odhadu viceprezidenta Agrární komory (AK)ČR Jindřicha Šnejdrly by mohl vzniknout zhruba do roka. Podle představ organizátorů by do fondu přispívali jak sami zemědělci, tak stát, ale i pojišťovny. V případě škod, proti kterým se v současnosti farmáři nemohou pojistit, by jim škody byly kompenzovány z fondu, o jehož vzniku se již mluví několik let.

Jak uvedl dnes na tiskové konferenci v Praze, kterou pořádala AK, ředitel Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) Martin Karban, účast v systému by byla pro zemědělce dobrovolná. Aby se o případnou pomoc mohl farmář ucházet, bude muset mít pojištěno alespoň 50 procent své zemědělské produkce, což má zemědělce nutit se k zodpovědnému chování. Na druhou stranu vstupem do systému získají jistotu, že jim budou finančně kompenzovány i dnes pojišťovnami neproplácené škody. Do budoucna by také měly být odstraněny jednorázové státní kompenzace škod zemědělcům, které nerozlišují, zda je farmář pojištěný nebo ne. Ještě však není jasné, jak výrazně by se do systému zapojil stát. "Tady bohužel doposud nemám pozitivní odpověď na tuto otázku, neboť ministr zemědělství doposud nedošel ke shodě, odkud ty peníze brát," řekl Karban s tím, že fond by měl tyto prostředky Právě jím vedený fond by měl prostředky fondu spravovat. "Uvolňování těchto prostředků by bylo na základě rozhodnutí komise, která bude ustanovena pro tento účel a která bude mít přísně stanovena pravidla komu a v jaké výši a za jakých podmínek by tyto prostředky mohly být vypláceny," doplnil Karban. 
"AK vznik fondu vítá a aktivně se zúčastnila jednání, která mají směřovat k tomu, aby byl zahájen proces podpory nepojistitelných škod," uvedl Šnejdrla. Dodal, že například nadměrné sucho či nadměrné množství srážek, pokud z nich není povodeň na konkrétním území, není pojistnou událostí u žádné komerční pojišťovny.
Katastrof a živelných pohrom v posledních letech přibývá, největší škody v posledních letech způsobují zemědělcům zejména povodně. Například loni v květnu a červnu způsobily přívalové deště bleskové záplavy zejména na Moravě, kde napáchaly škody za 300 milionů korun, v srpnu na Liberecku pak za 170 milionů korun. Stát škody sanoval zhruba z jedné šestiny. Pojistný trh v zemědělském pojištění zaznamenal loni i přes ekonomickou recesi mírný vzestup. Předpis za pojištění plodin a zvířat aktuálně přesahuje 1,1 miliardy korun, upřesnil ředitel makléřské společnosti Renomia Agro Jiří Havelka. Podle něj lze předpokládat, že v letošním roce bude tento ukazatel dále růst. Vliv na něj bude mít zejména navýšení výkupních cen rostlinných komodit.