Důležitým článkem ve vyplácení zemědělských dotací je Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který mimo jiné administruje a vyplácí hlavní dotace na plochu (přímé platby), jako jsou jednotná platba na plochu zemědělské půdy SAPS, národní doplňkové platby top-up, platby určené na méně příznivé oblasti LFA, Natura 2000, či oddělenou platbu na cukr a rajčata, agroenvironmentální opatření, ale i podpory z Programu rozvoje venkova a mnohé další.
Na zhodnocení administrace příjmu žádostí a výhled na příští roky jsme se zeptali prvního náměstka a v současné době zastupujícího ředitele SZIF Ing. Martina Šebestyána, MBA.
Jak se osvědčilo zjednodušení administrace příjmu žádostí a co v tomto směru SZIF připravuje?
Zjednodušení administrace u projektových opatřeních Programu rozvoje venkova, které bylo pilotně vyzkoušeno v letním kole roku 2011, se nám osvědčilo a i ohlasy ze strany žadatelů jsou pozitivní. Z toho důvodu jsme od 14. kola zavedli tento systém plošně u všech projektových opatření.
Během letošního roku jsme také usilovali o navýšení počtu elektronicky podaných žádostí u takzvaných nárokových podpor. Nově jsme proto vyzkoušeli u národních doplňkových plateb (top-up) uživatelsky komfortnější postup elektronického podávání žádostí na Portálu farmáře s možností podání i bez zaručeného elektronického podpisu, které je následně stvrzeno žadatelem jednoduchým automaticky generovaným potvrzením. Z celkového počtu více než 23 tisíc přijatých žádostí jich bylo podáno elektronickou formou 93 procent, což považujeme za velký úspěch.
Tímto novým přístupem došlo nejenom k lepší výtěžnosti dat ze žádosti v rámci následné administrace, a tím ke zrychlení celého procesu, ale i do budoucna očekávané úspoře nákladů například „jen“ za archivaci spisů s papírově přijatými žádostmi. Je však nutné upozornit, že většina takto podaných žádostí byla podána s podporou pracovníků agentur pro zemědělství a venkov, která bude zajištěna i v dalších letech, aby bylo možné v nastaveném trendu zjednodušování administrace i nadále pokračovat.
Kde ještě vidíte rezervy?
Jak vyplývá z předchozí odpovědi, naší prioritní snahou bude zcela odstranit nutnost používání elektronického podpisu při podávání žádostí, jelikož autorizace bude provedena prostřednictvím Portálu farmáře, který zemědělci již dobře znají a využívají. Abychom mohli dospět ke stavu sto procent elektronicky podaných žádostí, bude ještě třeba danou problematiku více vysvětlovat zemědělské veřejnosti. Připravili jsme i návrh legislativního řešení, které za předpokladu jeho schválení v legislativním procesu umožní od roku 2014 podávat žádosti o dotace v elektronické podobě bez elektronického podpisu i jakéhokoliv následného potvrzování.
Státní zemědělský intervenční fond provozuje telefonickou informační linku. Jaký je o ni zájem, jak zemědělcům pomáhá?
Dlouhodobě je ze strany zemědělské veřejnosti a žadatelů o dotace o informační službu pro veřejnost, telefonickou a on-line, respektive písemnou, kterou náš fond provozuje, poměrně velký zájem. Samozřejmě i zde se projevuje sezónnost, kdy největší nápor je vždy v období příjmu žádostí a pochopitelně nejvíce při příjmu jednotné žádosti. Obecně se dá paušalizovat, že měsíčně je vyřízeno více než 500 telefonických a přibližně 200 písemných dotazů včetně zajištění svobodného přístupu k informacím ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.
I z děkovných e-mailů a převážně pozitivních reakcí klientů jsme přesvědčeni o tom, že informační servis je pro žadatele a zemědělskou veřejnost přínosný a účelný.
Jaké se očekávají změny v podporách a přijímání žádostí o podpory v příštím roce, a to jak v základních podporách, tak v Programu rozvoje venkova?
Z pohledu podpor v rámci jednotné žádosti se v roce 2013 neočekávají žádné významné změny. Co se týče projektových opatření Programu rozvoje venkova, předpokládáme, že proběhnou pouze dvě příjmová kola. Ve vazbě na administraci bychom chtěli v příštím roce i nadále pokračovat při příjmu žádostí v započatém trendu, tedy více směřovat k elektronizaci podávání žádostí a dalších hlášení. Toho chceme docílit zlepšováním servisu žadatelům v rámci Portálu farmáře a poskytovaných služeb zaměstnanci fondu.
Jak se Státní intervenční fond připravuje na příští plánovací období po roce 2013?
Rok 2013 je posledním z programového období let 2007 až 2013, a proto jsme počátkem roku 2012 předpokládali, že budou postupně zveřejňovány návrhy evropské legislativy včetně prováděcích aktů a návrhů legislativních řešení legislativou národní. Bohužel, do dnešních dní není ze strany orgánů Evropské unie zcela jasné, v jaké podobě a zda vůbec od roku 2014 bude další programové období spuštěno, nebo dojde k jakémusi vynucenému prodloužení období současného například o další rok.
Na základě nově schválené legislativy bude nutno v co nejkratší době i adekvátně reagovat v adaptaci této nové evropské legislativy do legislativy národní. Vzhledem k přibližně sedmi tisícům pozměňovacích návrhů v Evropském parlamentu lze očekávat i řadu změn v této době známých návrhů evropské legislativy.
Dále pak Státní zemědělský intervenční fond čeká příprava informačního systému, který bude muset reagovat na poměrně zásadní změny ve společné zemědělské politice, především v přímých platbách. V této oblasti bude největší výzvou příprava České republiky na zavedení takzvaného platebního nároku, který v novém programovém období nahradí stávající platby SAPS.
Agentury pro zemědělství a venkov mají být v příštím roce postupně začleněny do Státního zemědělského intervenčního fondu. Je na to SZIF připraven?
Dne 3. října byl poradou ministra schválen dokument týkající se začlenění agentur pro zemědělství a venkov do Státního zemědělského intervenčního fondu a Ústředního pozemkového úřadu. SZIF ve spolupráci s ministerstvem zemědělství na této problematice usilovně pracuje již od jara letošního roku a postupně se vše připravuje na přechod části agendy vykonávané pracovníky agentur pro zemědělství a venkov pod SZIF.
Proces převodu začne již od 1. ledna příštího roku a během roku bude postupně celá transformace dokončena legislativní změnou zákona o SZIF a zákona o zemědělství, jejíž účinnost očekáváme od 1. ledna 2014.
Zuzana Fialová
