Fuksa má plán, jak financovat hřebčín

Dostat kladrubský hřebčín na seznam kulturního dědictví UNESCO je logickým krokem, který si tento unikátní areál i výjimečný chov bezpochyby zaslouží. Předpokladem k tomu, ale i pro samotné plnohodnotné uchování národní kulturní památky je ale oprava a revitalizace celého areálu. Nejsnazší cestou, jak toho dosáhnout, je získat možnost čerpání peněz z Integrovaného operačního programu (IOP). „Společně s ministrem kultury Jiřím Besserem děláme všechno pro to, aby se podařilo zajistit peníze na vypsání další výzvy na předkládání žádostí o dotaci z Integrovaného operačního programu. Kladrubský hřebčín je připraven na tuto výzvu reagovat,“ uvedl dnes ministr zemědělství Ivan Fuksa, když přijel na prohlídku do Kladrub s cílem získat co nejlepší představu o současném stavu i požadavcích hřebčína.

Prestižní seznam UNESCO je ale pomyslnou třešinkou na dortu. Základem je podpořit vnímání výjimečnosti hřebčína a starokladrubských koní u naší veřejnosti a u návštěvníků naší země. K tomu může podle ministra Fuksy například přispět návrh, aby starokladrubské koně využíval protokol Pražského hradu při ceremoniálních příležitostech. Celý areál hřebčína po nutných opravách navíc může sloužit jako „výkladní skříň“ resortu. Zahraniční návštěvy a delegace určitě ocení nejen pohled na ušlechtilá zvířata, atmosféru místa, ale i netradiční a reprezentativní místo pro různá setkání a jednání. „Hřebčín Kladruby si přímo říká o to stát se dalším turistickým lákadlem a cílem pro zahraniční návštěvníky, jakými jsou Karlštejn nebo Pražský hrad,“ uvedl ministr Fuks a dodal: „Hřebčín může rozvíjet podnikatelské aktivity, které neomezí jeho provoz ani neohrozí jeho výjimečnost, ale naopak přitáhnou pozornost, rozproudí turistický ruch a přinesou potřebné finance. Domov slavných lipicánů ve Slovinsku představuje názorný příklad, jak je možné obě varianty skloubit. V dobře vedeném hřebčínu si pak na své přijdou jak zahraniční turisté, tak rodiny s dětmi.“
Ministr Fuksa ujistil, že ministerstvo zemědělství nemá v úmyslu majetek Národního hřebčína Kladruby privatizovat. Naopak jej vnímá jako kulturní dědictví světového významu, které by mělo zůstat v rukách státu. Prvořadou snahou Ministerstva zemědělství je proto zajistit uchování, rozvoj a důstojnou prezentaci této národní kulturní památky, a to historického areálu hřebčína včetně starokladrubských koní.
Ministr Fuksa se současným ředitelem hřebčína Janem Höckem hodnotil i organizační a majetkovou změnu z letošního 1. června, kdy se státní podnik Národní hřebčín Kladruby nad Labem změnil na státní příspěvkovou organizaci. Změna sloužila k vytvoření nutných podmínek pro hospodářskou stabilizaci a možnost čerpání evropských peněz. Jako státní podnik by totiž neměl hřebčín podle pravidel EU nárok na dotaci. Kritici změny strašili tím, že povede k nepřehlednému rozprodeji hřebčína do soukromých rukou. Takové řešení je ale podle ministra Fuksy vyloučené, protože o majetku příspěvkové organizace a nakládání s ním rozhoduje Ministerstvo zemědělství ČR a Ministerstvo kultury ČR. „Změna naopak přinesla hřebčínu potřebnou finanční stabilitu. Pro letošek získal provozní příspěvek ve výši 71 milionů korunu. Další desítky může dostat jako investiční dotace,“ vysvětlil ministr Fuksa. Ministerstvo zemědělství už například uvolnilo více než 22 milionů korun pro nejnutnější opravy. Ještě letos tak bude dokončená potřebná výstavba kanalizace.