12.02.2007 | 10:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Gandalovič: Zjednodušit zemědělskou politiku

Nejen jednodušší zemědělskou politiku Evropské unie, ale také méně administrativy při čerpání dotací z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na některé projekty hodlá ve své funkci mimo jiné prosazovat ministr zemědělství Petr Gandalovič, který minulý týden odpovídal na otázky týdeníku Zemědělec.

Co vás vedlo k přehodnocení termínu pro příjem žádostí o podpory na agroenvironmentální opatření z Programu rozvoje venkova?

Při nástupu do funkce jsem za svou hlavní prioritu označil rychlé a maximální čerpání evropských peněz. A tomu odpovídá i rozhodnutí, že žádosti o agroenvironmentální podpory bude možné podávat už na jaře. Zemědělci je budou předkládat společně se žádostmi o zjednodušenou platbu na plochu, národní doplňkové platby a příspěvek pro méně příznivé oblasti. Věřím, že takový postup uvítají všichni.

Z Programu rozvoje venkova zmizela dvě nová opatření, kterými dokument v ose II doplnilo předchozí vedení ministerstva. Znamená to, že tak, jak nám tento program Brusel program schválí, bude neměnný po celých sedm let? Přáním zemědělců totiž je, aby se pravidla hry často neměnila…

V programovém dokumentu, který posuzuje Evropská komise, nejsou zahrnuty dva tituly, které máte na mysli - Péče o environmentálně hodnotné plochy a Neproduktivní investice – změna struktury krajiny. Kdybychom totiž trvali na těchto dvou změnách, dopracovaných do původního znění programu, mohlo by se schvalování Programu rozvoje venkova jako celku v Bruselu protáhnout. A to je důvod, proč dvě nová opatření v tuto chvíli do programu nezařadíme. Určitě to ale neznamená, že jsme je definitivně zavrhli. Opatření budou dopracována tak, aby byla v souladu s požadavky evropské legislativy ve vazbě na cíle osy II. Podle jasné metodiky je také nutné stanovit výši sazeb a ujasnit si možný zájem o tyto podpory. Musíme se na zcela nové tituly připravit i administrativně, včetně zajištění kontrol. Pak bude možné je do programu připojit, což předpokládáme ve druhé polovině letošního roku.

Kdy je tedy reálné, že nová opatření do programu vrátíte a kde na ně vezmete finanční zdroje?

Jak jsem říkal, před námi je nezbytné propracování obou titulů. Musí být důkladné, abychom změnu programového dokumentu v Bruselu úspěšně obhájili. Úpravu Programu rozvoje venkova bychom mohli ukončit ve druhém pololetí příštího roku. Pak bude ještě nutné nová opatření promítnout do národní legislativy. A co se týče peněz – současný návrh finanční tabulky osy II na období 2007 – 2013 neobsahuje kolonky s prostředky na tato dvě opatření. Podle toho, jak se čerpaly peníze z Horizontálního plánu rozvoje venkova za období 2004 – 2006, je třeba odvodit další vývoj čerpání osy II, kdy už můžeme vyjít ze skutečného stavu v prvním a druhém roce administrace opatření z této osy. I když to nikomu nepřeji, budou tu velmi pravděpodobně také „vratky“ již vyplacených dotací za období 2004 a 2008. Další peníze můžeme získat přesunem nedočerpaných prostředků mezi opatřeními osy II. Finanční tabulku budeme moci upravit tak, abychom mohli zajistit čerpání peněz ze dvou nových opatření nejlépe již v roce 2008.

Jaké změny chystá ministerstvo při čerpání dotací z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) u projektových žádostí?

Snahou je snížit administrativu tak, aby to žadatelé skutečně pocítili. Konkrétní kroky v tom připravilo ministerstvo pod vedením mé předchůdkyně Mileny Vicenové. Nyní se o různých připomínkách diskutuje v jednotlivých pracovních skupinách ustavených při monitorovacím výboru pro EAFRD. Celkové zjednodušení oproti operačnímu programu zemědělství se bude týkat řady projektů předkládaných na jednotlivá projektová opatření z Programu rozvoje venkova. Na nejvýraznější se mohou těšit ti, kteří přijdou s tzv. malými projekty – do jednoho milionu korun, pakliže to přímo nevyžadují evropské předpisy. U nich se nebude vyžadovat výpočet finančního zdraví. Ekonomickou životaschopnost projektu budou muset prokazovat až předkladatelé projektů nad pět milionů korun. Chceme také, aby bylo možné maximálně využít elektronického podávání žádostí, což ulehčí administrativu. Nebude také nutné nosit tolik dokladů jako doposud u operačního programu, protože se ztenčí seznam dokumentů, které bude nutné přiložit k žádosti o dotaci. I tyto technické podmínky jsou předmětem jednání již zmíněných pracovních skupin monitorovacího výboru.

Co hodláte prosazovat při jednáních o reformě společné zemědělské politiky Evropské unie?

Určitě se připojíme ke snahám o zjednodušení celé politiky. Začít by se mělo u omezování rozsáhlé legislativy, která zatěžuje jak samotné zemědělce, tak veřejnou správu, a to samozřejmě i z hlediska nadměrných nákladů na složitou administrativu. Čím méně regulací bude v agrárním sektoru, tím lépe. Vidíme, jak nás svazují kvóty u mléka a jak na kvóty doplatila tuzemská výroba cukru. Na řadě věcí se shodneme se členskými zeměmi, které zastávají v unii liberálnější postoje. Dovedl bych si také představit, že evropské zemědělství bude méně dotované. Snižování se však musí dotýkat všech stejně, určitě tomu nepůjdeme napřed. Zemědělci by do budoucna měli počítat s poklesem dotací na produkci ve prospěch rozvoje venkova. Tomu se nevyhne celá Evropa a myslím, že ani není důvod se tomu bránit.

Jak se díváte na varování některých nevládních organizací, že klesá rozměr našeho zemědělství, což by podle nich mohlo mít pro ČR negativní důsledky?

Není tu přece jen produkční rozměr, i když ten je a nadále bude nepochybně důležitý. Zemědělství má také své mimoprodukční funkce, které si společnost prostřednictvím dotací platí. K tomu poroste význam tohoto sektoru v bioenergetice, zemědělství bude i dodavatelem surovin pro stavební, chemický a jiný průmysl.

Je skutečně reálné, že se od letošního 1. července rozjede program biopaliv, a to bez jakýchkoliv podpor?

Připravované legislativní kroky k tomu směřují a měli bychom to zvládnout. Ideální by bylo povinné plošné přimíchávání biosložek do pohonných hmot, což ale neumožňuje stávající evropská legislativa. Jediným průchozím řešením je tedy objemové přimíchávání, které ale s sebou nese určitá rizika. Vláda se proto shodla na tom, že musí být přijat takový kontrolní mechanismus, který vyloučí zneužívání či obcházení přimíchávání biopaliv a svou intenzitou zajistí výsledky de facto shodné s těmi, které by přineslo přimíchávání plošné. Někteří zemědělci i výrobci biopaliv dnes úplně nevěří tomu, že se celý program rozjede. Je tedy nutné zamýšlet se nad tím, jaké jsou střednědobé perspektivy českých výrobců biopaliv a povinné přimíchávání v tomto ohledu vytváří čitelný a předvídatelný trh. Poptávka bude jasně a pevně daná a z toho může vyjít každý výrobce biosložek. Ten bude potřebovat stálé

Unijní reforma v cukerním sektoru tvrdě doléhá na Českou republiku a k tomu chce Evropská komise přistoupit k plošnému snížení kvót pro nadcházející sezónu. Věříte, že v tom můžete něco zvrátit?

Plošné škrty cukerních kvót o dvanáct procent, jak je pro hospodářský rok 2007/08 navrhla Evropská komise, jsou pro nás nepřijatelné. Dostatečnou daní, kterou už Česká republika zaplatila za reformu, je uzavření tří cukrovarů, a tím snížení naší národní kvóty o 22,5 procenta. Bylo by hrubě nespravedlivé, kdybychom měli dál zmenšovat výrobu a stávat se více závislými na dovozu cukru, zatímco řada zemí reformu vůbec nepocítila. Budeme se proti takovému postupu bránit a chci to v dopise jasně sdělit paní komisařce Mariann Fischer Boelové. Řepařům a cukrovarníkům mohu slíbit, že tento názor budu v Bruselu tvrdě hájit.

Uvažujete o nějakých strukturálních změnách v resortu, případně na samotném MZe, včetně personálních změn? Kterým směrem by se měly tyto změny ubírat?

Jak všichni ví, došlo již z části k obměně náměstků. Na ministerstvo zemědělství mne také doprovodil užší tým mých spolupracovníků. Nemohu vyloučit, že přijdou další personální změny, ale rozhodně budou postupné a včas o nich budu informovat. Některé změny se také dají čekat ve struktuře úřadu, včetně reformy v ministerstvu podřízených organizacích.

Nedávná kalamita poněkud zastřela spory mezi Lesy ČR a dřevařskými společnostmi. Jak budete v dlouhodobějším horizontu řešit situaci v tomto státním podniku?

Nepochybně nás čeká zásadní diskuse nejen nad zakázkami pro další střednědobé období, ale i budoucí podoba podniku. V minulých dnech jsme ale přednostně řešili, jak urychleně, ale přitom průhledně a přísně v souladu se zákonem zvládnout likvidaci polomů ve státních lesích. Smlouvy na vytěžení kalamitního dříví jsou uzavřeny, práce běží a musí být rychlé, aby kůrovec nedostal šanci. Pokud jde o jednoroční tendry, které vloni vypsaly a také vyhodnotily Lesy ČR, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal předběžné opatření, kterým je zastavil. Výběrová řízení by se kvůli kalamitě a jejím důsledkům z hlediska povoleného ročního objemu těžby stejně musela revokovat. Do budoucna musíme připravit taková výběrová řízení, aby vznikl spravedlivý a stabilní ekonomický systém na několik let dopředu. To je teď hlavní úkol, který musíme řešit.

Kdy se dá čekat, že se vyřeší situace kolem Setuzy?

Odpověď na vaši otázku nezáleží jenom na mě. Jasně říkám, že před jinými způsoby, jak ukončit exekuci, dávám jednoznačně přednost smírnému řešení. Jsme připraveni jednat s novými vlastníky Setuzy o narovnání. Jednání to může být rychlé, ale ne za cenu, že ustoupíme z našich podmínek. Máme tři požadavky – za pohledávku musí firma nabídnout víc než dosavadních 850 milionů korun, výroba bude pokračovat a podnik zachová sociální standardy zaměstnanců. Na nízkou finanční částku nemůžeme přistoupit – jednak bychom tím poškodili daňové poplatníky a k tomu by nám Evropská komise mohla vytýkat neoprávněnou veřejnou pomoc.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down