Geneticky modifikovaná kukuřice v České republice

V České republice se od roku 2005 produkčně pěstuje geneticky modifikovaná kukuřice typu MON810, která se vyznačuje odolností k hlavnímu škůdci kukuřice, zavíječi kukuřičnému. Vzhledem k tomu, že princip genetické modifikace u této kukuřice je založen na produkci takzvaného Bt-proteinu, toxického pro zástupce řádu Lepidoptera, setkáváme se u této plodiny často s pojmem Bt-kukuřice.

V evropském kontextu se Česká republika řadí mezi dalšími šesti státy Evropské unie na druhé místo, co se celkové výměry Bt-kukuřice týká. Jiná geneticky modifikovaná plodina není v Evropské unii povolena ke komerčnímu pěstování. Nejzkušenějším členským státem z pohledu pěstování Bt-kukuřice je Španělsko, kde je tato plodina pěstována již od roku 1998 a její celkové plochy v letošním roce dosáhly téměř osmdesáti tisíc hektarů. Velký nárůst ploch zaznamenalo oproti předchozímu roku Rumunsko, Polsko a Slovensko (tab. 1). K dalším pěstitelům Bt-kukuřice se dále řadí Portugalsko a Německo. Na základě politického rozhodnutí bylo v letošním roce zakázáno pěstování Bt-kukuřice ve Francii, která v loňském roce zaevidovala dvaadvacet tisíc hektarů této plodiny.

Výměra opět vzrostla

V letošním roce opětovně v České republice vzrostly plochy, které byly osety Bt-kukuřicí. Podle evidence ministerstva zemědělství a v souladu se statistikami ministerstva životního prostředí bylo celkem zaevidováno 8380 ha ploch s Bt-kukuřicí, zasetou 171 pěstiteli. Nejvíce Bt-kukuřice bylo tradičně zaevidováno v Jihomoravském kraji (přes 2000 ha) a dále pak v kraji Středočeském včetně Prahy (přes 1600 ha) a přes 900 ha  v kraji Plzeňském (graf 1). Naopak v kraji Libereckém nebyla ohlášena žádná plocha s Bt-kukuřicí a v Karlovarském kraji byl evidován pouze jeden polní pokus o velikosti 0,01 ha. Produkce Bt-kukuřice v České republice je ve většině případů využívána jako krmivo pro hospodářská zvířata, z menší části také jako surovina pro výrobu bioetanolu či bioplynu. Bt-kukuřice vypěstovaná u nás není užívána pro potravinářské účely.

Nesporné výhody 

O pěstování Bt-kukuřice projevili čeští zemědělci zájem již v roce 2005, tedy v prvním roce, kdy bylo možné využít osivo této kukuřice pro produkční pěstování. Dvaapadesát pěstitelů tehdy zkušebně oselo celkem 270 ha. Od té doby u nás plochy s Bt-kukuřicí i počty pěstitelů každoročně narůstají (tab. 2). V letošním roce se jednalo již o 171 pěstitelů Bt-kukuřice, a to zástupců všech typů podnikání od fyzických osob přes právnické subjekty po zemědělská družstva i výzkumná a vzdělávací pracoviště. Někteří z těchto pěstitelů mají již čtyřleté zkušenosti s Bt-kukuřicí. Dva největší pěstitelé v rámci České republiky letos oseli plochy Bt-kukuřice větší než 500 ha, další čtyři podniky přesáhly 200 ha; na druhé straně u 35 pěstitelů byly evidovány víceméně pokusné plochy do jednoho hektaru. Nejvíce pěstitelů (čtvrtina) zaselo Bt-kukuřici o celkové výměře mezi 20 – 50 ha (graf 2).
Důvodem nárůstu ploch s Bt-kukuřicí jsou přetrvávající problémy našich pěstitelů se škůdcem zavíječem kukuřičným, proti kterému je modifikace Bt-kukuřice zacílena, a pozitivní tříleté zkušenosti českých pěstitelů. Výhodou pěstování Bt-kukuřice je, dle samotných pěstitelů, významné snížení či úplná eliminace napadení rostlin plísněmi (sekundární efekt napadení rostliny zavíječem), významně nižší poškození porostu, a tím i vyšší dosahované výnosy než u klasických odrůd, redukce používání pesticidů a kvalitnější krmivo pro hospodářská zvířata.

Pravidla koexistence

Pěstování Bt-kukuřice je v České republice podmíněno zákonnými opatřeními, tak zvanými pravidly koexistence, jejichž cílem je oddělení produkce geneticky modifikovaných organismů od produktů klasických či bioproduktů tak, aby spotřebitelům zůstala zachována možnost volby potravin různého původu.
Mezi stěžejní opatření pravidel koexistence patří prostorová izolace porostů Bt-kukuřice (i obecně jakékoliv další potenciální geneticky modifikované plodiny) od ostatních porostů nemodifikované kukuřice (respektive příslušných plodin). Pro tyto účely je nutné dodržovat stanovené minimální vzdálenosti pěstování Bt-kukuřice od kukuřice klasické či pěstované v režimu ekologického zemědělství, případně provést obsev Bt-plodiny klasickými hybridy, které slouží jako fyzická bariéra proti přenosu transgenního pylu. Každý pěstitel Bt-kukuřice musí také ohlásit místo pěstování sousedním pěstitelům (před zasetím i po něm), ministerstvu zemědělství (před zasetím i po něm) a ministerstvu životního prostředí (po zasetí). Pro účely zpětné dohledatelnosti produktů geneticky modifikovaných rostlin je vyžadována evidence podstatných údajů o pěstování a sklizni v podniku a její uchování minimálně po dobu pěti let. Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s regionálními zemědělskými agenturami a Státní rostlinolékařskou správou každoročně kontroluje dodržování uvedených pravidel.

Nekomerční typy GM kukuřice

V České republice se pěstují i další typy geneticky modifikované kukuřice, jako například typ NK603 tolerantní k herbicidům na bázi účinné látky glyphosate, případně jeho kombinace s typem MON810, dále pak kukuřice linie GA21 vykazující také toleranci k herbicidům na bázi účinné látky glyphosate, nebo například kukuřice s označením DP-O9814O-6, která je tolerantní k herbicidům obsahujícím glyphosate a k řadě herbicidů inhibujících acetolaktátsyntázu (např. sulfonylmočoviny). Všechny tyto uvedené typy geneticky  modifikované kukuřice se však pěstují pouze v minimálním rozsahu v rámci tak zvaného režimu uvádění do životního prostředí, a to za přísných podmínek stanovených zákonem č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a specifikovaných v prováděcí vyhlášce. Produkty těchto kukuřic jsou určeny výhradně k vědeckým účelům a nejsou komerčně využívány. Pěstování v rámci režimu uvádění do životního prostředí je v České republice pod dohledem České inspekce životního prostředí.

Klíčové informace

- Výměra Bt-kukuřice se v České republice v letošním roce opět zvýšila.
- Zaevidováno bylo 8380 hektarů s Bt-kukuřicí, kterou zaselo 171 pěstitelů.
- Největší plochy s touto plodinou se nacházejí na jižní Moravě a také ve Středočeském kraji.

Ing. Marie Křístková, Ph.D.
Ministerstvo zemědělství ČR, odbor rostlinných komodit