Globalizace: hrozba nebo výhoda

Jakou roli bude hrát evropské potravinářství a zemědělství v budoucím globalizovaném světě? Bude konkurenceschopné, nebo podlehne tlaku dovozů ze třetích zemí? Je globalizace výhodou nebo hrozbou? Nad těmito otázkami se zamýšleli aktéři mezinárodního Food Fóra, které se konalo v uplynulém týdnu na brněnském výstavišti v první den potravinářského veletrhu Salima.

Problémy evropského potravinářství, které na fóru zazněly z úst různých řečníků, shrnul v jeho závěru ministr zemědělství Jaroslav Šebesta. Podle něj půjde zejména o zvládnutí probíhající globalizace, stabilizaci podnikatelského prostředí, zejména cen, rovnováhu sil v potravinovém řetězci, podporu regionálních potravin a produkce s označením původu i posílení konkurenceschopnosti evropského zemědělství a potravinářství. Za velký problém označil zejména kolísání cen. Domnívá se, že je třeba nalézt odpovídající tržní nástroje, které by pomohly zmírnit dopady tohoto nepříznivého jevu na producenty. Pro lepší vyvážení vyjednávacích pozic v potravinovém řetězci je podle něj třeba umožnit sdružování producentů. Je třeba vychovávat a dobře informovat spotřebitele, aby znali přednosti a výhody domácí produkce a věděli, proč jí mají dávat přednost. Perspektivu evropského potravinářství vidí ministr v regionálních specifikách, kvalitě, inovacích a vzdělávání. „Špičková kvalita a přidaná hodnota jsou tím, co tvoří konkurenční výhodu české i evropské produkce,“ připomněl. S tímto názorem souhlasí i Šebestův slovenský kolega Vladimír Chovan. I Slovensko, jak uvedl, je přesvědčeno, že je třeba podporovat výrobky s chráněným označením původu, zeměpisným označením a tradiční speciality a také ostatní jakostní domácí produkci. Proto i naši východní sousedi zavedli svou značku kvality SK, která je obdobou české Klasy. Uděluje se již dva roky a během nich ji zatím získalo 500 výrobků. Chovan poukázal na rozrůstání obchodních řetězců, které působí problémy hlavně malým a středním potravinářům. Ti musí v důsledku jejich tlaku vyrábět se ztrátou nebo měnit receptury svých výrobků. Svým tlakem nutí řetězce podle jihomoravského hejtmana Michala Haška výrobce k tomu, aby místo kvalitních surovin používali náhražky. Evropská unie pak má problémy s odbytem zemědělských surovin, poznamenal Hašek. Jak upozornil, průměrná potravina, kterou dnes konzumují Evropané, ujede, než se dostane na jejich stůl, 1500 kilometrů. Řetězce působí problémy v celé Evropě. Podle Jeana-Luce Wallera, zástupce ekonomického rady francouzského velvyslanectví v ČR, připravuje proto Francie zákon o srovnání hodnot v potravinovém řetězci a také radu pro potravinový sektor.
Je třeba nejen umět vyrobit, ale také prodat. Upozornil prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. Malí i někteří střední podnikatelé nemají komu nabídnout své výrobky. Přitom podíl dovozů roste.
Globalizace sice přináší mnohé negativní jevy, jako je fluktuace cen a konkurence, ale na druhé straně nabízí podle Ellen van de Vrugt, rady pro zemědělství, přírodu a kvalitu potravin nizozemského velvyslanectví v ČR, i mnohé možnosti. Dnes je spotřebitel tím, kdo rozhoduje a je na producentech, aby se mu snažili vyhovět. Často to představuje bolestivý proces, který ne všichni jsou ochotni podstoupit. Jako příklad uvedla, že nizozemští zemědělci nyní uvažují o tom, zda vůbec budou v budoucnosti pěstovat brambory. Přestože jsou jejich tradičními producenty a exportéry, je pravděpodobné, že trh, choroby i ceny pracovní síly je donutí zaměřit se na něco jiného. Před lety byli nuceni začít pěstovat nové odrůdy rajčat, protože ty původní přestali německým spotřebitelům chutnat. „Pokud chcete být úspěšní, musíte se adaptovat,“ upozornila.
Prezident Agrární komory Jan Veleba obrátil pozornost na potravinovou bezpečnost. Poukázal na to, že do roku 2030 se lidstvo rozroste z dnešních 6,3 miliardy na osm miliard. „Přijde doba, kdy kdo bude mít potraviny, bude mít strategickou výhodu,“ prohlásil. Jak upozornil, na rozdíl od Evropské unie se ve světě používají geneticky modifikované organismy s požadovanými vlastnostmi. Unii vlak s biotechnologiemi ujíždí. „Až tlak WTO prolomí obranné bariéry EU, co se stane s částí evropského zemědělství a potravinářství?“ Otázal se. Jak uvedl, pro unii není prioritou kvantita, ale kvalita potravin a jejich bezpečnost. Musíme ale zajistit, aby spotřebitel byl o těchto přednostech evropských potravin informovaný.