Podle prognóz meteorologů přinese globální oteplení změny ve skladbě pěstovaných plodin, ovlivní zásoby vody a prodlouží vegetační dobu rostlin kvůli úbytku dnů bez mrazů v kalendářním roce. Čechy by se měly stát do konce století vhodným územím pro pěstování teplomilných plodin, například kukuřice na zrno a vinné révy. V nejteplejších lokalitách se má ale projevit úbytek vody, což znemožní pěstování jakýchkoli rostlin.
Vyšší průměrné teploty však zemědělcům umožní využívat půdu ve vyšších polohách, kde se většině plodin dosud nedaří.
Pokud se vyplní scénáře nárůstu průměrné teploty v Evropě až o tři stupně do konce století, ovlivní to i složení lesů s tím, že nejvíce ohroženy budou zejména smrkové porosty. Kvůli klimatu by se mělo změnit zhruba 45 procent rozlohy českých lesů. Stromy budou náchylnější k různým chorobám, jejich zhoršený zdravotní stav pak zvýší riziko napadení kůrovcem. Budou se muset vyrovnat také s častějšími extrémními teplotami, které způsobí přehřátí jejich pletiv, a se suchem.
Český hydrometeorologický ústav upozorňuje na svých webových stránkách, že scénáře a použité hydrologické modely naznačují pokles průměrných průtoků v rozpětí patnácti až 40 procent. Zásoby vod se ztenčí také kvůli menšímu množství sněhu. S poklesem průtoků a oteplením vody poroste nebezpečí eutrofizace vod, tedy přemnožení sinic a bakterií, jež uvolňují toxiny. Naroste riziko povodní a období extrémních such, předpovídají hydrometeorologové.
K pozitivním dopadům změny klimatu počítají odborníci prodloužení období bez mrazů o tři týdny až měsíc. Počátek vegetačního období v nejteplejších oblastech se posune na začátek března a konec do závěru října. Rostliny budou dříve vzcházet a sklizeň by mohla být uspíšena až o dva týdny. S nárůstem oxidu uhličitého v ovzduší se zvýší rychlost fotosyntézy rostlin, což se odrazí v jejich rychlejším růstu. Vyšší tvorba biomasy ale bude znamenat větší potřebu vody, která někde povede k vyčerpání zásob ještě před koncem vegetačního období.
Při předpokládaném nárůstu vypařování bez výraznějšího zvýšení srážek budou ve větší míře ohroženy suchem podstatné části střední a jižní Moravy, střední a severozápadní Čechy, dolní a střední Polabí a Povltaví, což by se mohlo negativně promítnout na výši výnosů v nejproduktivnějších zemědělských oblastech. V nejteplejších podmínkách a na extrémně lehkých půdách zřejmě vzniknou místa nevhodná pro ekonomickou produkci.
