GM kukuřice v dalším kole

Možnost pěstovat v České republice Bt kukuřici s vloženým genem proti zavíječi se opět přiblížila. Ministerstvo životního prostředí totiž schválilo její uvedení do oběhu. Upravenou kukuřici tedy bude možné prodávat, dovážet i vyvážet, zpracovávat i pěstovat na poli.

Rozhodnutí ale zatím nenabylo právní moci, protože se proti němu prakticky ihned odvolala organizace Greenpeace. Nyní vše záleží na tom, jestli ministr životního prostředí Libor Ambrozek rozhodnutí potvrdí, nebo vrátí zpět k první instanci.
Zástupci Greenpeace napadají v rozhodnutí hned několik bodů. Především se jim nelíbí, že se odvolává na opatření o koexistenci geneticky modifikovaných a ostatních plodin, které ale v současné době zatím neexistuje. Rozhodnutí uvádí, že by způsob pěstování měl být takový, aby příměs Bt kukuřice v konvenčně nebo ekologicky pěstované kukuřici nepřesáhla 0,9 procenta. „To by mohlo ohrozit konvenční i ekologické zemědělství nekontrolovanou kontaminací,“ uvádí Greenpeace s tím, že zákon o ekologickém zemědělství jakýkoliv výskyt příměsí GMO zakazuje. Také ministerstvo prozradilo, že právě tento bod nyní zkoumají jeho právníci.
„Praktický dopad bude zřejmě menší, ale mrzí nás to, protože je to principiální problém. Nebudeme už moci fakticky deklarovat nepřítomnost GMO. Přitom právě z toho děláme určitou přednost pro spotřebitele,“ konstatuje Jiří Urban ze svazu ekologických zemědělců Pro – Bio.
„Obavy ekozemědělců mají reálný základ,“ připouští tisková mluvčí společnosti Monsanto Libuše Kusendová s tím, že se u nás biokukuřice pěstuje na 200 až 300 hektarech. „Pokud budou pravidla koexistence, myslím si že není žádný důvod, proč by ekologické plochy měly být sprášeny GM kukuřicí,“ dodává. Stejně tak podle ní není akutní problém „neexistujích opatření pro koeexistenci“ Rozhodnutí ministerstva totiž přesně určuje podmínky pro prekomerční pěstování. Pěstitel bude muset například dodržovat 200 metrů izolační vzdálenost, nebo použít jiné, stejně účinné postupy. Pro zamezení vzniku rezistence bude třeba například vytvořit refugia, tj. vysít poblíž porosty nemodifikované kukuřice. „Doporučení Evropské komise ke koexistenci je z 23. června tohoto roku a od té doby na jeho implementaci pracují všechny členské státy i naše ministerstvo zemědělství. V době, kdy dojde ke komercializaci Bt-kukuřice u nás, tak pravidla koexistence budou jasně stanovena,“ vysvětluje Kusendová.
Pěstovat se totiž mohou jen zaregistrované hybridy, což znamená, že musejí nejprve projít tříletými odrůdovými zkouškami. Ty by Monsanto chtělo zahájit již příští rok.
Proti zavíječi se ošetřuje především kukuřice na zrno, které se v České republice pěstuje 70 tisíc hektarů. Podle evidence Státní rostlinolékařské správy se plochy ošetřené proti tomuto škůdci pohybovaly v posledních několika letech kolem 3000 hektarů, v roce 2002 ale kvůli extrémnímu náletu stouply téměř na 11 tisíc hektarů. Jak uvedl Karel Říha z odboru odrůdového zkušebnictví Ústředního a kontrolního zkušebního ústavu zemědělského, ošetřované plochy pravděpodobně ještě stoupnou, protože v Evropské unii se při výkupu kukuřice kontroluje obsah mykotoxinu deoxynivalenolu, který přímo závisí na napadení rostliny larvami zavíječe.