04.05.2012 | 12:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Hejtman se setkal se zemědělci

Pokud vláda do konce dubna neustoupí od svého rozhodnutí zrušit od příštího roku takzvanou zelenou naftu, zemědělci odpovědí protesty. „Z auditoria jsem slyšel požadavek, aby agrární komora přitvrdila v reakci na zelenou naftu,“ uvedl to již minulý týden na setkání zemědělců s hejtmanem Pardubického kraje Radko Martínkem v Pohledu na Chrudimsku prezident Agrární komory ČR Jan Veleba s tím, že je slyšet jasné volání po tom, abychom se začali bránit, jinak se ničeho nedočkáme.

Zelená nafta v současnosti spojuje zemědělce. „Docházím k závěru, že jednání u nás moc neplatí,“ poznamenal Veleba. Podle něj bude třeba udělat krok B, a to je masivní akce. Musíme si to zkrátka vynutit, uvedl Veleba. Zrušení zelené nafty je součástí vládou schváleného balíku úsporných opatření, která mají v letech 2013 a 2014 udržet schodek státního rozpočtu pod třemi procenty hrubého domácího produktu. Nyní mají čeští farmáři nárok na vrácení 60 procent spotřební daně, kterou zaplatili při nákupu nafty spotřebované při zemědělských činnostech.Veleba připomněl, že po zrušení této výhody by byli čeští zemědělci s výjimkou slovenských jediní v Evropě, kteří by takovou podporu neměli. Nafta by je pak stála zhruba o 11 korun za litr více než v sousedním Rakousku. Podle Veleby zemědělství v Česku přestalo být pouze věcí samotných zemědělců, ale stalo se záležitostí celé společnosti. Vláda však požadavkům farmářů nenaslouchá. „Je nejvyšší čas přitvrdit,“ reagoval na Velebova slova předseda Zemědělského družstva Rosice u Chrasti na Chrudimsku Václav Blažek. Zemědělcům také vadí, že v mnoha potravinách není země soběstačná. Týká se to například vajec nebo drůbežího a vepřového masa. Veleba kritizoval rovněž plán na zavedení spotřební daně na víno. Obává se také toho, že brzy bude zrušena podpora na výstavbu bioplynových stanic, které zemědělcům zajišťují částečné využití produkce a odpadů z výroby pro nepotravinářské účely.
Hejtman deklaroval podporu Veleba pro náš týdeník uvedl, že má příjemný dojem z toho, že hejtman Pardubického kraje jasně deklaroval podporu zemědělství i regionální potraviny. „Je vidět, že vztah mezi zemědělci a vedením kraje je velice dobrý,“ hodnotil. Podle hejtmana se na setkání potvrdilo, v jakém stavu je české zemědělství. „Loňský rok byl sice, co se týká ekonomiky, vydařený, nicméně signály na tento rok zdaleka tak optimistické nejsou,“ konstatoval. Podle něj nejpodstatnější je, že se snižuje soběstačnost ČR ve výrobě potravin. Na setkání se mimo jiné diskutovalo, jak tuto situaci změnit, protože bez živočišné výroby není zemědělství a není také zaměstnanost. „Je zcela jasné, že trend, který tu vládl poslední léta, se musí otočit,“ míní hejtman. Východisko pak vidí v rozumu, vláda by podle něj měla dělat systematická opatření. „Všichni vědí, že změnit situaci v zemědělství, zejména v živočišné výrobě, není otázkou okamžiku. Je to o systematické, plánované a hlavně dlouhodobé práci a o tom, aby si ČR řekla, kde chce být. V tom je ale ten problém, že nevíme, co chceme,“ doplnil.
Co se týká bezpečnosti potravin, skvělý nápad vidí v soutěži o nejlepší regionální potravinu nebo v označení český výrobek.„Bohužel tento nápad se míjí účinkem. Když si na to lidé konečně zvykli a začali tyto potraviny kupovat, dozvídají se, že se pod těmito značkami se prodává kde co, navíc ještě ani ne z ČR, a to je, myslím, absolutní tragédie,“ konstatoval Martínek. Podle něj je v silách každého, i ministra, aby to změnil a nestojí to prakticky žádné peníze. „Pokud se týká regionální potraviny Pardubického kraje, měli jsme požadavek, abychom hlídali také suroviny, ze kterých se vyrábí. Respektive ti, kteří dodávají výrobky, by měli deklarovat, že je to z regionální produkce,“ shrnul hejtman. Zatím v kraji běží dvě soutěže, a to soutěž o Regionální potravinu a soutěž Mls Pardubického kraje. Hejtman připustil, že situace v soutěžích o nejlepší regionální potraviny je nepřehledná. „Jsme připraveni na to, že by se tyto dvě soutěže sjednotily, případně by se mohla zvýšit náročnost na uchazeče, a hlavně garantovat, aby to byl opravdu český, regionální výrobek, produkovaný z místních surovin,“ řekl. Kraj podle něj podporujeme lesy, včelaře, regionální potraviny a snaží se starat i o zbývající zemědělské školy, aby prosperovaly. „Zcela modernizujeme jeden ze dvou školních statků, které máme. Je to takový experiment v době, kdy jsou tyto školy na zrušení. Pokud se náš záměr povede, budou se žáci již učit v moderním provozu,“ prozradil hejtman. Konkrétně jde o modernizaci stáje a na to navazuje veterinární laboratoř, kde by se žáci měli dostat k moderním technologiím. „Školní statek jako takový do té doby pustnul a přicházel o hektary, nebyly tam prováděny žádné investice, z toho důvodu jsme se rozhodli zažádat o evropskou dotaci, která se nakonec podařila, upřesnil ředitel této Střední školy zemědělské a veterinární v Lanškrounu David Hruška.
Bioplyn v symbióze se živočišnou výrobou Hejtman navštívil také moderní provoz akciové společnosti Agro Liboměřice, která využívá odpady z živočišné výroby v bioplynové stanici o výkonu 526 kW elektrické energie. Zprovozněná byla v roce 2008. Společnost chová 2400 kusů skotu. Z toho je 820 kusů dojnic. Průměrná užitkovost představuje 7500 litrů. „Mléko dodáváme přes odbytové družstvo Střed do Pragolaktosu do Prahy. Ceny však opět klesají, vyhlídky do budoucna nejsou moc růžové. Bohužel se tvrdí, že jakmile se zvýší kvóty na mléko, tak se sem navalí německé mléko a my ostrouháme a budeme muset jít s cenou dolů,“ shrnul místopředseda představenstva Vladimír Slavík. Agro Liboměřice chová také 470 býků na výkrm, kde dosahujeme denního přírůstku 1,25 kilogramu v průměru. „Živočišnou výrobu se snažíme udržet, protože likvidace stáda je otázkou mála měsíců, ale obnova je otázka několika let,“ zdůraznil Slavík.
Díky bioplynové stanici však zůstaly stavy skotu na stejné úrovni jako v minulých letech. „Podle mě odpůrci bioplynových stanic nemají pravdu, když tvrdí, že je to na úkor živočišné výroby. O tom jsme se mohli přesvědčit, že živočišná výroba a bioplynová stanice jsou vzájemné symbióze,“ řekl s tím, že do bioplynové stanice živočišná výroba dodává kejdu a naopak směřuje separát na podestýlání. V areálu s využívá i teplo z bioplynové stanice.
Společnost Agro Liboměřice hospodaří celkem na 2100 hektarech. Z toho je zhruba 500 hektarů obilovin, asi 300 hektarů řepky. Vybudovala novou míchárnu krmiv, kterou postavila vloni z vlastních zdrojů a pomocí úvěru. „Šli jsme cestou nového zařízení, kdy jsme míchárnu spojili s posklizňovou linkou,“ podotkl. Podle Slavíka by v budoucnu měli zájem o výstavbu další bioplynové stanice. „Máme ale problém s ČEZem, který nám nechce povolit další připojení,“ doplnil.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down