31.08.2009 | 10:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Hlavně nevyrábět ztrátu

Nejde o to za každou cenu dosahovat co nejvyšších výkonů, ale o to, s jakými náklady se vyrábí, říká Václav Klejch, předseda Zemědělského družstva Dolní Újezd u Litomyšle a manažer roku 2008 za odvětví zemědělství s tím, že jeho cílem je hlavně dosáhnout efektu z produkce.

Klejch připomněl, že ocenění manažer odvětví, jehož si velmi váží, se nevztahuje pouze k roku 2008, ale k mnohem delšímu období. „Celé naše podnikání je založeno na vytváření co nejlepších výsledků,“ konstatuje předseda družstva, které vzniklo v roce 1992. „Jako družstvo jsme spolek vlastníků majetku a půdy,“ poznamenává. „Ve vedení je nás devět a všichni pocházejí z velkých hospodářství. To byla výhoda při transformaci.“ Tehdy totiž nečekali s vypořádáním majetku podílníků sedm let, jak jim dovoloval transformační zákon, ale majetek, který nebyl vložen, začali ihned proplácet. „Majetkové věci má tak družstvo již vypořádané,“ doplnil.
Zemědělské družstvo Dolní Újezd patří mezi velké zemědělské podniky a je největším producentem mléka v České republice. V současnosti obhospodařuje zhruba 8000 hektarů půdy a zaměstnává asi 360 pracovníků. Zabývá se klasickou zemědělskou výrobou, jak rostlinnou tak i živočišnou. Družstvo trvale hospodaří se ziskem, který je základem úspěšnosti podniku a trvalé konkurenceschopnosti. Celkový roční obrat převyšuje půl miliardy korun a je tvořen z 65 procent zemědělskou a z 35 procent nezemědělskou činností. Kromě zemědělské výroby družstvo provozuje i doplňkové činnosti, například kovovýrobu, montáže dojíren stájových technologií, výrobu skleníků, pelet na topení, šití pracovních oděvů a další.
Provázání skotu a půdy Družstvo chová asi 6000 kusů skotu, z toho 2300 krav v různém stupni převodného křížení z českého strakatého na holštýnské plemeno. Denně vyprodukuje 50 tisíc litrů mléka, průměrná užitkovost dosahuje 8,5 tisíce litrů. „Jsme velký podnik a dáváme si záležet na tom, abychom udržovali propojení mezi skotem a půdou. To je velmi důležité z dlouhodobého hlediska,“ podotýká s tím, že o půdu je třeba náležitě pečovat a poukázal na letošní povodně. „Půda je živý organismus a má rozdílnou nasávací schopnost. Aby měla dostatek humusu a byla schopná zadržovat vodu, musí se do ní doplňovat organické hnojení a využívat osevní postup, zařazením například jetelovin,“ sdělil Klejch. Jako podnik, chovající skot, zatravňují plochy, které svádějí vodu, protože pro travní porosty mají využití. Podle předsedy stávající systém dotací, které jsou přidělovány na plochu, nemotivují však ke správné péči o půdu. Družstvo má více než tisíc hektarů luk a na orné půdě pěstuje téměř 30 procent krmiv, zejména jetelovin, které hrají důležitou roli v osevním postupu, informuje.
Stejně jako jiní chovatelé si i Klejch posteskl nad cenou mléka. „Cena, kterou dostáváme za mléko je cena, na které již poměrně dlouho proděláváme. Je fakt, že v současnosti jsme odsouzeni k výrobě se ztrátou,“ míní. O redukci stáda však podnik neuvažuje. „Kdybychom prodali krávy, krmení od nás nikdo nekoupí a nikdo neuhradí náklady na investice do objektů,“ prohlašuje s tím, že se raději snaží minimalizovat náklady. „Za mléko dostáváme šest korun a po všech opatření, které jsme udělali, jsme na úrovni nákladů osm korun za litr,“ přiblížil. Paradoxně nyní je na tom hůř chovatel, který se snažil dostát všem požadavkům a modernizoval stáje, než ten, který neinvestoval do modernizací. Dnes totiž nemá na to, aby splácel. Určitou výhodou družstva je, že veškeré rekonstrukce provádělo velmi úsporným způsobem. Kravíny rekonstruovali již v polovině 90 let. Následně už prováděli pouze obměny technologií.
Družstvo okrajově chová i prasata a drůbež. Důvodem je hlavně využití krmného obilí. „Prasat máme okolo třech čtyřech tisíc. Momentálně ztrátu netvoří, k jejich chovu se využívají objekty, do kterých již bylo zainvestováno a musíme je splácet,“ vysvětlil předseda. Stejně tak u drůbeže, jejíž stavy se pohybují na úrovni sto tisíc kusů, je největší efekt z toho, že zužitkuje krmné obilí, které by jinak těžko prodávali. „Pokud bychom však měli vybudovat novou halu pro drůbež, tak to neuděláme, protože pořizovací náklady jsou velké. My potřebné zařízení máme a jsme schopni vyrábět za nízkých nákladů,“ doplňuje.
V krizi pomůže bioplynová stanice Překonat současnou krizi pomáhá bioplynová stanice a moderní posklizňová linka. Ta umožňuje zkvalitnit ošetření obilovin po sklizni i snížit náklady na manipulaci. „Linka, která stála 70 milionů korun, se rozjíždí v letošních žních. Má kapacitu 16 tisíc tun. Dalším projektem realizovaným v posledních třech letech byla bioplynová stanice. Podnik v ní spotřebovává 70 až 80 procent materiálů, které do té doby složitě likvidoval. „Jsou to odpady rostlinné výroby nebo z produkce krmiv, ne však jatečné. Ze živočišných produktů je to jen kejda, která slouží spíš pro stabilizaci v bioplynové stanici probíhajících kvasných procesů,“ poznamenal Klejch. Fermentační zbytky pak Újezdští používají na hnojení.
Bioplynovou stanici stavěli mezi prvními v České republice. Před tím než projekt realizovali, viděli celou řadu takových zařízení v Německu a Rakousku. Původně chtěli postavit bioplynovou stanici o výkonu 750 kW, ale pak ho zvýšili na tisíc kW. „Když jsme všechno připravili včetně nákupu půdy, byly změněny pravidla pro poskytování dotací a podle nich podnik, který má víc jak 250 lidí, nemůže žádat o podporu na tyto projekty. Udělali jsme ale nové kalkulace a rozhodli se, že i za těchto podmínek do toho půjdeme. Samozřejmě jsme přišli o dotaci 20 milionů korun,“ vzpomíná Klejch. „To je trest za to, že jsme se snažili zaměstnat co nejvíce lidí, “ poznamenal s nadsázkou předseda podniku, který je v oblasti největším zaměstnavatelem.
Nízké ceny obilí Stejně jako ostatní zemědělce trápí i družstvo z Dolního Újezdu ceny komodit. „Jestliže nám u řepky nabízejí cenu, která začíná pětkou, a přitom nevěřím, že je možné ji udělat pod 7000 korun za tunu, vyrábíme ztrátu. V Dolním Újezdě se domnívají, že v posledních třech letech se cena významných komodit neřídí nabídkou a poptávkou, ale spekulací.
Předseda připomněl, že řepku družstvo již sklidilo i se solidními výnosy. U pšenice se rýsují průměrné výnosy 6,5 až sedm tuny z hektaru. Obiloviny přitom zaujímají asi polovinu z orné půdy, řepka 700 hektarů a asi 500 hektarů maku a zbytek tvoří krmné plodiny, zejména jetel a kukuřice.
Družstvo má také postavenou sušičku, která bude v nejbližší době uvedena do provozu. Podle předsedy však s dalšími většími investicemi minimálně rok a půl nepočítá. „Pak se budeme rozhodovat podle vývoje situace v zemědělství,“ prozrazuje.
„Z věcí které mi dělají radost, bych chtěl vyzvednout vytvoření party schopných dynamických vedoucích pracovníků, která se rozhodujícím způsobem podílí na výsledcích družstva.“ dodal předseda Zemědělského družstva Dolní Újezd u Litomyšle.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down