20.08.2010 | 09:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Hlavní hrozbou je v ČR eroze

Platby současné společné zemědělské politiky převážně nepreferují ochranu přírody a nepodporují farmy, které hospodaří způsobem šetrným k životnímu prostředí. To je stěžejní závěr zprávy ekologické organizace BirdLife Europe, jejímž cílem je analyzovat environmentální účinnost systému farmářských dotací v Evropské unii. Jednou ze zkoumaných zemí byla i Česká republika.

Nakolik platby společné zemědělské politiky (SZP) opravdu podporují ochranu přírody zkoumala nadnárodní organizace BirdLife (ptačí život) Europe ve třech zemích Evropské unie, a to ve Španělsku, Německu a České republice. Zprávu z tohoto průzkumu i její doporučení mají k dispozici bruselští úředníci, kteří pracují na návrhu nové podoby společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2013.
Hlavní výsledky
Podle zprávy v žádném ze tří států míra dotace neodpovídá úrovni „veřejného zboží“ poskytovaného zemědělci, tedy ochraně přírody, krajiny apod. Situace je horší ve státech původní evropské patnáctky, kde se podpory vyplácejí na základě historických podkladů. Jde o platby na farmu, jejichž úroveň se odvíjí podle výše dotací, které daný zemědělský subjekt bral mezi lety 2000 a 2002. Tyto platby jsou, jak autoři zprávy připomínají, provázané s dřívější intenzitou produkce farmy.
Naproti tomu v nových členských zemích se většinou používají paušální platby na plochu. Ani ty však podle BirdLife nedokáží řádně odměňovat zemědělce, kteří poskytují veřejné zboží (tj. ochranu přírody apod.). Zpráva konstatuje, že farmáři hospodařící šetrnými způsoby dostanou stejnou platbu, jako ti, kteří používají nejhorší praktiky. Vysoké platby dostávají i farmy, které neposkytují žádné veřejné služby, a dokonce i ty, které naopak ničí biologickou rozmanitost apod. Podle zprávy selhalo v unii financování sítě Natura 2000, tedy zemědělců, jejichž hospodaření je v těchto chráněných oblastech omezeno.
Co objevili u nás Platba SAPS na hektar, která jde z prvního pilíře SZP, je sice pro farmy hospodařící šetrně k životnímu prostředí a přírodě a pro ty, které o jejich ochranu moc nedbají, stejná. Tuto nespravedlnost však poněkud vyrovnávají platby z druhého pilíře. Takže platby na hektar mají přírodě blízké farmy o něco vyšší než ostatní. Pokud se však úroveň platby přepočítá na počet příjemců, pak bývá vyšší u subjektů hospodařících méně šetrným způsobem. To lze podle zprávy vysvětlit rozdílnou velikostí obou typů hospodářství – k přírodě šetrné farmy mívají obvykle menší výměru. Jejich pozemky jsou také menší než intenzivních podniků. To umožňuje větší rozmanitost plodin, postupné sklízení apod.
Šetrné v přírodě jsou zejména ekologické subjekty. Zpráva však připomíná, že jeden z odstrašujících případů hospodaření našli členové organizace BirdLife právě v této skupině zemědělců. Vyšší podporu z druhého pilíře SZP ve formě agroenvironmentální platby dostávají zejména farmy s pastvinami.
Hrozí eroze půdy Podle zprávy ohrožuje zhruba 75 procent půdy v ČR vodní eroze, přičemž téměř na polovině dotčených pozemků jde o vysokou míru rizika. Hlavním důvodem jsou velké lány polí (ČR, jak autoři připomínají, patří k zemím s největšími výměrami polí v Evropě) a používané způsoby obdělávání. Velké lány navíc neumožňují biologickou rozmanitost. Pracovníci BirdLife narazili na pole o rozměru 239,6 hektaru dokonce i v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Podyjí. Zpráva konstatuje, že k významné změně struktury zemědělské půdy došlo v době kolektivizace. Ta nejen zvětšila výměru obdělávaných polí rozoráním mezí, ale také zlikvidovala krajinné prvky. Zvýšil se tlak na vodní zdroje, využívání minerálních hnojiv a chemických ochranných prostředků. Přestože se po roce 1990 některé věci zlepšily, eroze půdy zůstává v ČR hlavní environmentální hrozbou.
Ničení vodních toků a mokřadů
Vodní toky a mokřady, které se nacházejí na intenzivně využívaných pastvinách, mohou, pokud nejsou oploceny, být poškozeny hospodářskými zvířaty. Mokřady jsou přitom velmi důležité pro biodiverzitu a některé volně žijící živočichy. Tato místa podle zprávy dostatečně nechrání ani podmínky cross compliance (křížové podmíněnosti pro výplatu dotací), ani agroenvironmentální opatření. Některé mokřady jsou jen dočasné po tání sněhu či velkých dešťových srážkách. Protože se zejména trvalé mokřady k obdělávání nehodí, bývají vyloučeny i za systému SAPS.
Ve zprávě je mimo jiné například obrázek mokřadu poškozeného nevhodným režimem pastvy (bahno rozdupané zvířaty). Přitom jde o ideální místo pro život chřástala polního a bekasiny otavní. Na uvedený pozemek s mokřadem o výměře 56,9 ha dostala farma loni 27 377 eur (480 eur na hektar). Tato platba zahrnuje podporu pro agroenvironmentální opatření (ekologické zemědělství a pastvu), znevýhodnění na plochu, přímou podporu (SAPS) a top-up.
Poškozování a likvidace krajinných prvků
Zpráva si také všímá ohrožení krajinných prvků. Upozorňuje, že mnozí farmáři se snaží pozemek co nejvíc vyžít, ořou tedy v těsné blízkosti stromů a keřů v krajinných prvcích a mohou poškodit jejich kořeny. Situaci dokumentuje obrázek pole zoraného téměř ke kmeni stromu ve stromořadí kolem silnice. Je však třeba připomenout, že zpráva vychází z údajů shromážděných před letošním rozšířením plateb na plochu i na krajinné prvky.
Závěr pro nás
Zpráva konstatuje, že není možné dělat na základě omezené studie pro danou zemi nějaké zásadní závěry. Nicméně analýza ukázala, že farmáři v místech, která jsou důležitá po ochranu biodiverzity (např. Natura 2000) nedostávají z prvního pilíře SZP větší podporu než ti, kteří hospodaří mimo ně. Farmy nepoškozující biodiverzitu hospodaří většinou podle pravidel ekologického zemědělství. Subjekty, které se řídí dobrou zemědělskou praxí, většinou získávají více peněz díky účasti v agroenvironmentálních opatřeních, tedy z druhého pilíře SZP.
Ačkoliv jsou krajinné prvky chráněny legislativou a standardy GAEC (správné zemědělské a environmentální praxe), BirdLife zdokumentovalo řadu jejich poškození. Ochrana těchto krajinných prvků by se měla náležitě posílit a prověřit v průběhu kontrol cross compliance. (Připomínáme, že od letošního roku se SAPS vztahuje i na krajinné prvky.)
Jedním z hlavních environmentálních problémů spojených s obděláváním půdy v ČR je podle zprávy eroze. Nové standardy GAEC jasně definují podmínky pro hospodaření na půdě ohrožené erozí. Je ale třeba se ještě více zaměřit na další věci, které omezují erozi, zejména diverzifikaci plodin, zmenšení výměry jednotlivých pozemků a vytvoření krajinných prvků.
Za prvořadou pro zachování biodiverzity pokládají autoři zprávy ochranu mokřadů v zemědělský obhospodařované krajině a zvýšení vodní retence zemědělské půdy, která je nutná pro přizpůsobení se klimatickým změnám. Přes připomínky a četné výhrady nedopadlo hodnocení ČR nejhůř. Zpráva konstatuje, že platby SZP (až na výhrady a výjimky, které zmiňuje) přírodě blízké hospodaření zvýhodňují.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down