Hlavní je efektivní agentura

Efektivní fungování agrární platební agentury má prvořadý význam. Česká republika by proto měla zvýšit úsilí při jejím budování. Bude totiž po vstupu země do EU spravovat a rozdělovat evropské a domácí peníze určené farmářům. Uvedl to evropský komisař pro zemědělství, rozvoj venkova a rybolov Franz Fischler.

Podstatná část zemědělských podpor bude totiž po vstupu
procházet právě touto institucí. Pokud by Česko příslušné
předpisy EU v tomto směru včas uspokojivě nezavedlo, byly by možné finanční důsledky podle Fischlera velmi vážné. Agentura proto musí být funkční ke dni vstupu.
Ministr zemědělství Jaroslav Palas podle svých slov během
ranního jednání komisaře ujistil, že harmonogram přípravy bude dodržen a agentura bude připravena včas. Připustil ale, že času je málo. Ministerstvo rozhodlo mimo jiné kvůli zpoždění v přípravě sloučit dvě původně budované instituce do jedné. MZe počítá s tím, že na začátku příštího roku agentura požádá o tzv. akreditaci, tedy o prověření a schválení toho, že splňuje stanovené požadavky. Koncem března pak mají skončit softwarové práce a systém bude následně plošně odzkoušen. Přes určité problémy s výstavbou platební agentury je ale Česká republika mezi přistupujícími zeměmi v popředí, prohlásil Fischler. Česku poblahopřál k dobrému čerpání peněz z programu předvstupní pomoci EU Sapard. Peníze mají zejména pomoci českému zemědělství i potravinářství připravit se na členství v unii.
Fischler dnes také uvedl, že změny ve společné zemědělské politice, k nimž se EU rozhodla, nelze v nových členských zemích zavést přímo. Evropská komise proto brzy vypracuje podrobné návrhy, aby se reforma dala zavést také v přistupujících zemích. Diskuse o změnách společné zemědělské politiky přitom podle něj není příležitostí k znovuotevření kodaňské dohody o přistoupení nových států. Jádrem schválené reformy je částečné oddělení podpor od objemu produkce.
Ministr Palas dnes také komisaře požádal, aby EU přehodnotila široký seznam komodit, u nichž musí Česká republika i ostatní kandidátské země před vstupem provést inventarizace zásob a informovat o nich Brusel. Unie se tak brání tomu, aby státy nepřistupovaly s nadměrnými zásobami zemědělských výrobků, které by mohly destabilizovat trh. Podle Palase je inventarizace legislativně i administrativně náročná a například u některých druhů masa, škrobu nebo sladu je zřejmé, že úroveň cen a cel neumožňuje, aby se v Česku spekulativně hromadily zásoby těchto komodit.