Hlavy států Evropské unie zvolily kompromis

Summit hlav členských států odmítl evropskou ústavu a položil základ nové "reformní" smlouvy o Evropské unii. Z jejího návrhu se však vytratila zmínka o volné hospodářské soutěži, která byla jedním z cílů unie a je základním kamenem jejího vnitřního trhu.

Po tvrdém vyjednávání se hlavám evropské pětadvacítky podařilo v Bruselu uzavřít historický kompromis. Další integrace se zatím nekoná a ústavní smlouva, která měla nahradit a zahrnout spoustu doposud uzavřených dohod a kterou již v referendu odmítly dva členské státy, definitivně spadla pod stůl. Složitý a dlouhý text nabubřelý právě spoustou ustanovení a různých výjimek vyjednaných doposud různými zeměmi hlavy států odmítly. Přesto se některé z jeho bodů stanou součástí nové kompromisní reformní smlouvy. Ta se již nebude zabývat hymnou či vlajkou unie, nicméně přejímá některé body týkající se dalšího uspořádání sedmadvacítky.
Návrh nové reformní smlouvy má vypracovat nadcházející předsednictví a předložit jej mezivládní konferenci ke schválení a k dokončení. To by mělo proběhnout do závěru letošního roku, tak, aby bylo možné smlouvu ratifikovat v jednotlivých členských státech do dalších voleb do Evropského parlamentu, které proběhnou v roce 2009.
Závěry ze summitu, z nichž má nová smlouva vzejít, jsou k dispozici na internetových stránkách Evropské unie. Pro orientaci z nich vyjímáme některé body.

Místo "společenství" jen "unie"
Nový dokument nahradí smlouvu o Evropském společenství a také smlouvu o Evropské unii. Bude v něm uvedeno, že Evropská unie nahrazuje Evropské společenství a je jeho nástupkyní. V nové smlouvě budou nadále údaje, které obsahovaly obě zmíněné smlouvy, tj. zejména cíle unie, vytvoření společného vnitřního trhu, úsilí o udržitelný rozvoj, hospodářský růst, vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství směřující k plné zaměstnanosti, ochrana životního prostředí, podpora vědeckého a ¨technického pokroku, boj proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podpora sociální spravedlnosti, rovnost pohlaví, mezigenerační solidarita, ochrana práv dítěte, podpora hospodářské sociální a územní soudržnosti, solidarita mezi členskými státy, hospodářská a měnová unie apod.

Bezpečnost je věcí
daného členského státu
Smlouva zdůrazní, že unie ctí rovnost členských států a jejich národní identitu. Respektuje základní funkce státu, zejména ty, které souvisejí se zajištěním územní celistvosti, udržením veřejného pořádku a ochranou národní bezpečnosti. Zejména národní bezpečnost zůstává výhradní odpovědností každého členského státu.
Nová smlouva ale připustí, aby členské státy mohly "mezi sebou a na vlastní odpovědnost organizovat formy spolupráce a koordinace, které považují za vhodné, mezi příslušnými útvary svých státních správ odpovědných za ochranu národní bezpečnosti."

Posílení pravomoci
národních parlamentů
Posílí se pravomoc národních parlamentů. Lhůta, kterou mají na přezkoumání legislativy unie se prodlouží z dosavadních šesti na osm týdnů. Pokud proti návrhu legislativy, která bude zasahovat do kompetencí národních států, vznese námitky prostá většina hlasů přidělených vnitrostátním parlamentům, komise návrh znovu přezkoumá a může rozhodnout o jeho zachování, změně nebo stažení. Jestliže se rozhodne návrh zachovat, bude muset v odůvodněném stanovisku uvést, proč je to třeba. Stanovisko Evropské komise i národních parlamentů posoudí Evropská rada a Evropský parlament, které mohou hlasováním rozhodnout o dalším osudu zmíněného návrhu legislativy.

Dvojí většina
Systém hlasování dvojí většinou, který navrhovala euroústava, začne platit od 1. 11. 2014. Znamená to, že pro schválení bude po tomto datu nutný souhlas 55 procent členských států zastupujících alespoň 65 procent obyvatel unie. Do té doby zůstává dosavadní režim hlasování dohodnutý v Nice. Ten je výhodný pro Polsko i pro menší státy. Systém z Nice by se měl používat i po uvedeném datu, a to až do roku 2017. Podmínkou však bude, aby jej vyžadovala alespoň jedna členská země.

Zahraniční politika
Smlouva rozšiřuje pravomoc unie v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky "na všechny otázky týkající se zahraniční politiky a bezpečnosti unie, včetně postupného vymezení společné obranné politiky, která by mohla vést ke společné obraně."
Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku nebude mít na starosti ministr zahraničí unie, jak předpokládal pohřbený návrh ústavní smlouvy, ale "vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku unie a členské státy."
Společná zahraniční politika i nový úřad však nebudou mít vliv na zahraniční politiku jednotlivých členských států stejně, jak je tomu doposud. Nedotknou se ani zastoupení členských států ve třetích zemích a v mezinárodních organizacích (např. NATO, OSN, FAO).

V čele bude prezident
Kdo vlastně dnes zastupuje unii navenek? Daný půlrok je to hlava státu, který právě unii předsedá, zčásti i na čtyři roky ustavený předseda Evropské komise. Nově to bude prezident Evropské unie, který se bude volit na dva a půl roku a maximálně bude moci být ve funkci po dvě volební období po sobě. Jemu po boku bude samozřejmě již zmíněný vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku unie a členské státy.

Trojice místo jediné
Unii už nebude vládnout (předsedat) jediná země po dobu šesti měsíců. V jejím čele bude trojice států, které ji povedou po dobu 18 měsíců.

Ubude komisařů
Zatímco dnes má každá členská země v Evropské komisi po jednom komisaři, kterých je tedy úhrnem 27, napříště by jich mělo být jen 18. Budou se vybírat mezi členskými zeměmi tak, aby se postupně na všechny nějaký zástupce dostal. Komise bude pracovat vždy pět let. Takhle by se měla komise změnit až v roce 2014.

Posílená spolupráce
Smlouva připustí tzv. posílenou spolupráci mezi členskými státy. Těch však musí být nejméně devět. Například pokud při projednávání nějakého nařízení bude většina států proti, je možné, aby se minimálně devět členských zemí dohodlo, že se budou touto legislativou řídit. Ve stanovené lhůtě tento svůj záměr oznámí komisi, radě a parlamentu.

Otázka práva
Na rozdíl od smlouvy o EU nebude nový reformní dokument obsahovat článek o přednosti práva unie. Mělo by v něm však být uvedeno, že "v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora EU mají smlouvy a právo přijímané unií přednost před právem členských států za podmínek touto judikaturou stanovených."
Na rozdíl od neschválené ústavní smlouvy, která pracovala s pojmy "zákon" a "rámcový zákon", zůstanou nadále zachována vžitá označení "nařízení", "směrnice" a "rozhodnutí".
Pokud jde o občanská práva, je nadále (kromě Velké Británie, která si vymohla výjimku) právně závazná Listina základních práv EU.

Hospodářská soutěž
bez slůvka "volná"
Z textu smlouvy na zásah francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho zmizela zmínka o volné hospodářské soutěži. Přestože podle politiků zůstávají nedotčené předpisy unie o hospodářské soutěži, a tedy se v podstatě nic neděje, jde o pootevřená vrátka do budoucnosti.
"Společný trh bez pravidel pro hospodářskou soutěž bude prázdnou skořápkou, krásnými slovy bez konkrétních výsledků," reagovala na tento zásah komisařka pro hospodářskou soutěž Nizozemka Neelie Kroes a připomněla: "Protokol o vnitřním trhu a hospodářské soutěži schválený Evropskou radou jasně zdůrazňuje, že politika hospodářské soutěže je pro vnitřní trh základní. Zajišťuje existující pravidla pro hospodářskou soutěž, která nám dobře slouží po padesát let." Zároveň uvedla, že komise bude pokračovat v posilování a uplatňování pravidel pro hospodářskou soutěž, nadále bude rozbíjet monopoly a kartely, kontrolovat slučování podniků a státní podpory. Je to podle komisařky nejen v zájmu vnitřního trhu, ale také obyvatel unie a spotřebitelů. Od unie očekávají tuto činnost a mají na ni právo evropští podnikatelé a je to pevný základ evropské prosperity a jistota férových podmínek pro mezinárodní investice.