To, co dříve potravinářské firmy pokládaly za odpad, dnes stále častěji chtějí dále využít. Ze zbytků při výrobě vína tak vzniká za pomoci technologických postupů zpracovaných vědci z Mendelovy univerzity v Brně například hroznová mouka, ze které se pak pečou sušenky. Odborníci hledají i možnosti zpracování pivovarského mláta.
"Pivovarské mláto obsahuje velké množství vlákniny a další důležité látky, takže ho lze využít i jinak než jako krmení hospodářských zvířat, což je stále způsob, který převažuje," uvedla v tiskové zprávě Viera Šottníková z Mendelovy univerzity.
Mláto jsou tuhé zbytky po filtraci sladiny. Při uvaření 100 litrů piva vznikne asi 20 kilogramů mláta. "Mláto je velmi vhodnou variantou k obohacení potravin o minerální látky zinek, měď, selen, hořčík, vlákninu, bílkoviny včetně esenciálních aminokyselin, které si lidský organismus nedokáže sám vytvořit," uvedla Šottníková.
Význam vlákniny je podle ní stále podceňován. Pravidelný a dostatečný příjem vlákniny snižuje riziko některých závažných onemocnění. Vědci z Mendelovy univerzity chtějí namleté mláto přidávat do pšeničné mouky a péct z něj sušenky a rohlíky nebo ho přidávat do jogurtů.
Podle Šottníkové se původní odpady při potravinářské výrobě snaží využívat stále více firem. Mláto se vozilo například na pole jako hnojivo. "Situace se mění v posledních letech, kdy do firem přichází mladí lidé s novým myšlením. Tuto generaci více zajímá sepětí s přírodou," uvedla Šottníková.*
