Hledají společné řešení

Doby splatnosti, přiměřená obchodní marže, prodej za podnákladové ceny, otázka, zda je nutné a potřebné obchod sešněrovat, nebo ponechat liberální prostředí, a záměr ustanovit sdružení Korektní podnikání patřily k hlavním tématům kulatého stolu, k němuž Svaz obchodu a cestovního ruchu pozval i představitele zemědělců a potravinářů. „Vadí mi dohadování, kdo je v této zemi zločinec a kdo dusí ostatní,“ vysvětlila iniciativu svazu jeho prezidentka Helena Pískovská.

Přestože, jak uvedla, potravináři, zemědělci i obchodníci navrhují jiná řešení, je třeba, aby všichni společně hledali „průchozí cestu.“ Zmíněné jednání bylo proto první vlaštovkou, na kterou naváží další. „Dohodli jsme se, že se sejdeme i s řetězci, abychom se bavili o pravidlech, za nichž by bylo třeba obchodovat. Na to, že tato pravidla chybí, doplácí nejvíce dodavatel a největší problémy mají zemědělci a potravináři, kteří dodávají výrobky s malou trvanlivostí,“ konstatoval prezident Agrární komory ČR (AK) Václav Hlaváček. Podle jeho mínění by měl některé otázky, zejména lhůty splatnosti, podmínky, za jakých se může vyhlašovat akční cena, věci spojené s reklamou aj. řešit zákon. Ten například ve Francii rozděluje zboží na tři skupiny: se splatností do deseti dnů (například pečivo a jiné výrobky s krátkou trvanlivostí), do 20 dnů (živá zvířata a výrobky z nich) a do 30 dnů, kam spadá ostatní sortiment. „My bychom nechtěli takto rozdělovat, ale dohodnout se na optimální lhůtě, která by měla vyhovovat oběma stranám,“ uvedl Hlaváček s tím, že podle názoru AK by to mělo být 30 dní. Navázání komunikace s obchodem přivítali i potravináři. „Společně jsme konstatovali, že systém boje přes média není to nejlepší,“ poznamenal prezident Potravinářské komory ČR (PK) Jaroslav Camplík, podle něhož je pozitivní nejen zahájení jednání s řetězci, ale také záměr Svazu obchodu a cestovního ruchu vytvořit pravidla a sdružení Korektní podnikání: „Pokud nějaký obchodník nebude jeho členem, bude to jasný signál pro jeho dodavatele,“ konstatoval. Všechny otázky vzájemných vztahů však podle Camplíka nelze řešit jen na základě dobrovolnosti. Potravináři by chtěli, aby alespoň dva jejich největší problémy vyřešil zákon. V prvé řadě jde o stanovení doby splatnosti za rychle se obracející výrobky, jejichž trvanlivost není delší než 60 dní. V zahraničí jak prezident uvedl, nalezli dvě varianty řešení. Jednou z nich je poměrně krátká doba splatnosti s možností prodloužení. PK se však podle Camplíka přiklání spíše ke španělskému modelu, který počítá s maximální dobou splatnosti 60 dní. Druhým problémem, který by potravináři chtěli legislativně řešit, je trvalý nebo často se opakující prodej pod nákladovou cenu (cena, za kterou obchodník zboží nakoupí, plus jeho nutné náklady). Ostatní věci by Camplík ponechal na dohodě v rámci odběratelsko-dodavatelských vztahů.