Rokem 2012 Pozemkový fond ČR vstoupil do klíčové fáze své transformace. Nejpodstatnějším úkolem jeho vedení bude zajistit plynulý průběh transformace tak, aby i nadále plnil hlavní úkoly svojí činnosti. Na hodnocení loňského roku a vyhlídky na rok letošní jsme se zeptali ředitele Pozemkového fondu ČR Radima Ziky.
Co vnímáte jako zásadní a klíčové v činnosti Pozemkového fondu ČR v loňském roce? Jako největší úspěch rozhodně vnímám výsledky hospodaření Pozemkového fondu ČR v roce 2011. Přebytek ve výši 940 milionů korun je velikým úspěchem, který podstatně překonal kladné výsledky z předchozích let. Dosáhli jsme třetího nejlepšího výsledku hospodaření od roku 2000. Nutno dodat, že dva nejvyšší přebytky jsou z období před rokem 2008, tedy před světovou ekonomickou krizí. Kladně vnímám i to, že téměř jedna miliarda přebytku není jen výsledkem vysokých příjmů, ale zejména výrazného snížení výdajů. Vyjádřeno v konkrétních číslech – příjmy jsme oproti původnímu plánu překročili o více než 700 milionů korun a výdaje jsme dokázali snížit o téměř 200 milionů. To jasně dokazuje, že fond dobře hospodaří se státními financemi i majetkem a kritika údajného mrhání penězi je neoprávněná. Reálná výše příjmů byla doposud vyčíslena na téměř 2,37 miliardy.
Značné překročení původně předpokládaných příjmů ovlivnilo několik faktorů, nejvýrazněji částka získaná z převodu nemovitostí (téměř 256 milionů korun oproti původně plánovaným 70 milionům). Dosáhli jsme toho zejména prodejem státní půdy, vypořádáním převážné části restitučních nároků, ale výrazné byly i příjmy z prodeje pozemků a pronájmů. Výsledky hospodaření, o kterých jsem mluvil, zahrnují také pozemkové úpravy, na které je z našeho rozpočtu každoročně vyčleněno 400 milionů korun. Nejsou v nich zohledněny mimořádné výdaje fondu na základě jednorázových zákonů schválených Poslaneckou sněmovnou, které určují přesun financí z Pozemkového fondu ČR do resortu zemědělství. Chtěl bych zdůraznit, že podpora českého zemědělství je další oblastí, do které se fond dlouhodobě zapojuje. Jedná se například o projekty na zmírnění následků povodní, Program obnovy venkova, chov krav bez tržní produkce mléka, vodní hospodářství, podpora značky kvality Klasa a podobně. Tento typ výdajů, tedy peněz, přímo určeným českým zemědělců, od vzniku Pozemkového fondu ČR do konce letošního roku dosáhne 13 miliard korun.
Pozemkový fond čeká rok transformace, co to bude konkrétně znamenat? Transformace Pozemkového fondu ČR není jen záležitostí roku 2012. Transformační proces oficiálně začal vládním usnesením z roku 2008, reálně jsme ho zahájili v roce 2010, tedy ještě dříve, než bylo na toto téma vydáno prohlášení současné vlády.
Prvním krokem byl přechod na krajské uspořádání, které odpovídá regionální struktuře. Z původních 73 územních pracovišť je dnes 14 krajských a 18 odloučených pracovišť. To s sebou neslo i snížení počtu zaměstnanců. Jejich počet již vloni klesl o necelých šest procent a v roce 2012 dojde k dalšímu poklesu. Pro konkrétní kroky transformace v letošním roce bylo určující vládní usnesení z prosince loňského roku. Do konce března bude vládě předložen také konkrétní časový harmonogram. V rámci transformace bude naší hlavní snahou zajistit v co největším rozsahu vypořádání restitučních nároků a prodej státní půdy, což s sebou pochopitelně nese zvýšené finanční nároky. Bohužel, na základě požadavku ministerstva financí schválila vláda 25. ledna Pozemkovému fondu ČR rozpočet na rok 2012, který je o 272 milionů korun nižší proti původnímu návrhu. Je to pro nás dost nepříjemná situace, protože se obávám, že tak zásadní snížení rozpočtu bude mít poměrně zásadní dopad na činnost fondu a plnění jeho úkolů. Musíme hledat další úspory téměř ve všech kapitolách rozpočtu, ale uděláme vše pro to, abychom proces transformace dotáhli do úspěšného konce.
Vaším hlavním úkolem v posledním roce tedy bude kromě pokračujícího vypořádání restitucí i prodej státní půdy. V souvislosti s tím se v médiích objevovaly informace o prodeji „spekulantům“, jak je to tedy s postupem při prodeji či směnách půdy? Prodej půdy je pouze jednou z mnoha činností, které Pozemkový fond ČR zajišťuje. Zodpovídáme za privatizační projekty, vypořádání restitučních nároků oprávněných osob, či pronájem spravovaných nemovitostí až do doby jejich odstátnění. Zřejmě máte na mysli směnu pozemků v Bedřichově u Jablonce nad Nisou, o které se polemizovalo v médiích. Nejen v tomto případě, ale obecně u všech směn pozemků, se striktně řídíme platnými zákony. To se samozřejmě týká i všech ostatních činností fondu. V žádném případě nemůžeme prodávat pozemky patřící státu libovolnému zájemci, byť by nabízel sebevětší cenu. V médiích jsme byli obviněni z toho, že jsme pozemky prodali pod cenou, ale to není pravda. Pozemky jsou určeny na převody k uspokojení restitučních nároků nebo na převody pro prioritně zemědělské využití osobám, provozujícím na nich zemědělskou výrobu. To také zásadně ovlivňuje cenu, kterou lze při jejich převodu dosáhnout. V tomto případě byla uskutečněná směna nejvýhodnější, protože při ní byla dosažena cena 15,66 koruny za metr čtvereční, zatímco při jakékoliv jiné variantě by se cena pohybovala okolo čtyř korun za metr čtvereční. Pozemky byly oceněny nezávislým znaleckým posudkem, který byl ještě před schválením směny ověřen znaleckým ústavem. Nevím, jakou jinou garanci nezávislé kontroly ceny pozemků bychom měli dodat. Stojím si za tím, že směna pozemků v Bedřichově u Jablonce nad Nisou proběhla transparentně a standardně. Mrzí mě, že někteří novináři ve svých článcích věc dostatečně nevysvětlí, přestože od nás získali veškeré potřebné informace. V médiích se potom objevují zbytečně přehnaně kritické a přitom věcně nepřesné a účelové články.
