14.09.2012 | 11:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Hospodaření ve zranitelných oblastech

Informace o vymezení zranitelných oblastí i o nových opatřeních nitrátové směrnice lze získat na webu nitrátové směrnice (www.nitrat.cz) nebo pro jednotlivé půdní bloky přímo v aplikaci LPIS na Portálu farmáře (www.eagri.cz). Úpravy akčního programu vycházely především z výsledků monitoringu realizace druhého akčního programu v zemědělské praxi, nových vědeckých poznatků a požadavků Evropské komise.

Požadavky akčního programu se vztahují na zemědělské podnikatele provozující zemědělskou výrobu ve zranitelných oblastech. Opatření týkající se zemědělské půdy jsou platná pouze na zemědělských pozemcích nacházejících se ve zranitelných oblastech.
Jediná výjimka je zde při hodnocení limitu 170 kg organického N/ha zemědělské půdy podniku. K tomuto výpočtu se po­užije veškerá výměra půdy vhodné ke hnojení, tedy i výměra mimo zranitelné oblasti. Pokud se jedná o kapacitu skladovacích prostor pro statková hnojiva, musí být podmínky akčního programu splněny na území celého zemědělského podniku, i když hospodaří ve zranitelných oblastech jen částečně.
Vybrané požadavky akčního programu nitrátové směrnice patří mezi tzv. povinné požadavky na hospodaření (SMR) a standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC), v rámci systému cross compliance. Jejich plnění je v ČR tedy sledováno i v rámci kontroly podmíněnosti, jako SMR 4 (nitrátová směrnice) a GAEC 11 (třímetrový nehnojený pás okolo vod).
Některé z požadavků akčního programu nitrátové směrnice jsou i podmínkou pro poskytnutí dotací na podporu agroenvironmentálních opatření Programu rozvoje venkova.
Od žadatelů o tyto dotace se požaduje dodržovat vybrané podmínky ochrany vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, tzv. minimální požadavky pro použití hnojiv. Plnění těchto dotačních podmínek je přitom závazné i pro žadatele, kteří hospodaří mimo zranitelné oblasti (SMR 5a). Změny v nitrátové směrnici se tedy promítají i do jiných předpisů.

Přehled hlavních změn akčního programu
 
Období zákazu hnojení
– Posunutí začátku a konce období zákazu hnojení na orné půdě v zimním období o 14 dní dále (nově od 15. 12. do 15. 2) pro hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem (např. hnůj, kompost) a zavedení období zákazu hnojení na trvalých travních porostech, ve stejném termínu.
Limity k plodinám
– Snížení limitů hnojení pro jednotlivé plodiny v průměru o 15 %.
– Nastavení limitů pro polní zeleninu a trvalé travní porosty.
– Úprava zápočtu N do limitu z kejdy prasat a digestátu – ze 60 % na 70 % celkového dusíku.
Omezení hnojení v letním a podzimním období.
– Umožnění dělení dávek (příp. kombinování různých typů hnojiv).
– Možnost použití dalších max. 20 kg N/ha ke hnojení ozimých plodin, po hnojení na podporu rozkladu slámy obilnin.
Skladování statkových hnojiv
– Upřesnění požadavků na skladovací kapacity pro šestiměsíční produkci statkových hnojiv – požadavky jsou platné od roku 2014, pro podniky nově zařazené do ZOD až od roku 2016.
– Skladovací kapacity pro tekutá statková hnojiva – uplatnění výjimky pro hnojůvku.
– Skladovací kapacity pro tuhá statková hnojiva – požadavek platí, jen pokud podnik nemůže tato hnojiva ukládat na zemědělské půdě.
Uložení tuhých statkových a tuhých organických hnojiv na zemědělské půdě.
– Přidání zákazu uložení na písčitých půdách.
– Možnost zabránění odtoku hnojůvky ze složiště i jiným způsobem než vyhloubením brázd.
– Úprava požadavku na tříměsíční skladování tuhých statkových hnojiv před jejich uložením na zemědělské půdě (požadavek platný od roku 2014, v nových ZOD od roku 2016).

Rychlost uvolňování dusíku
 
Statková hnojiva jsou do skupin podle rychlosti uvolňování dusíku zařazena přímo, tedy taxativně. Podle poměru C:N se do skupin zařazují pouze výrobky, tedy organická a organominerální hnojiva.
Typickými představiteli hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem jsou ze statkových hnojiv kejda a tekutý podíl po její mechanické separaci (fugát), hnojůvka, močůvka, silážní šťávy a drůbeží trus. Z organických hnojiv to jsou např. digestáty z bioplynových stanic.
Hnojivy s pomalu uvolnitelným dusíkem jsou zejména statková hnojiva vznikající ve stelivových provozech (např. hnůj skotu či prasat, koňský hnůj apod.) nebo při mechanické separaci kejdy (separát), z organických hnojiv pak kompost nebo tuhá část po separaci digestátu (separát).

Limit 170 kg organického dusíku
 
Do limitu 170 kg N/ha se započítává organický dusík živočišného původu, obsažený nejen ve statkových, organických, příp. organominerálních hnojivech, ale také v upravených kalech používaných na zemědělské půdě.
Limit se hodnotí v průměru celého podniku. Pro výpočet se však počítá pouze s pozemky vhodnými k aplikaci uvedených hnojivých látek. Na jednotlivých pozemcích je možné roční limit 170 kg N/ha překročit, musí ale být dodržena rovnováha potřeby a dodávky dusíku.

Skladování statkových hnojiv
 
V § 9 odstavci 1 nařízení vlády je uvedeno: „Kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva musí být dostatečná pro uskladnění statkových hnojiv v období zákazu hnojení a v období, kdy nelze hnojit s ohledem na půdně-klimatické podmínky zranitelné oblasti a pěstované plodiny.“
Ustanovení odstavce 1 je přechodným ustanovením, které pozbývá platnosti dnem 31. 12. 2013 (dnem 31. 12. 2015 pro podniky nově zařazené do ZOD). Ačkoliv to není v nařízení vlády výslovně uvedeno, minimální kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva ve zranitelných oblastech je až do konce roku 2013 stanovena na stejné úrovni, jako to ukládá obecně platná vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv. Pro zemědělské podniky zařazené do zranitelných oblastí v roce 2012 platí požadavky na skladovací kapacity na úrovni obecně platného předpisu až do konce roku 2015.
Kapacita hnojišť musí podle uvedené vyhlášky odpovídat skutečné produkci hnoje za šest měsíců (pokud není před použitím ukládán na zemědělské půdě). Jímky musí kapacitně odpovídat minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci u kejdy a minimálně tříměsíční předpokládané produkci u močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu.
Odstavec 1 navíc stanoví, že skladovací kapacity pro statková hnojiva ve zranitelných oblastech musí být dostačující pro období zákazu hnojení a pro období, kdy nelze hnojit s ohledem na půdně-klimatické podmínky. Tedy v případě, že způsob použití neumožňuje rovnoměrné pokrytí pozemku nebo je půda zaplavená, přesycená vodou, pokrytá vrstvou sněhu nebo promrzlá (§ 7 nařízení vlády, § 9 zákona o hnojivech).
V § 9 odstavci 2 nařízení vlády je uvedeno: „Kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva musí odpovídat potřebě uskladnění jejich šestiměsíční produkce. To neplatí pro hnojůvku, u které musí být kapacita skladovacích prostor dostatečná pro minimálně tříměsíční produkci a zároveň pro uskladnění v období zákazu hnojení a v období, kdy nelze hnojit s ohledem na půdně-klimatické podmínky zranitelné oblasti a pěstované plodiny, a dále neplatí pro tuhá statková hnojiva, při možnosti jejich uložení na zemědělském pozemku před jejich použitím. Snížení potřeby kapacit skladovacích prostor je možné jen při splnění podmínek uvedených v zákoně o hnojivech.“
Ustanovení odstavce 2 nabývá účinnosti od 1. 1. 2014 a nahrazuje přechodné ustanovení uvedené v odstavci 1. U zemědělských podniků nově zařazených do ZOD v roce 2012 je však možný dvouletý odklad dostavby skladů, takže tyto požadavky budou platit až od 1. 1. 2016.
Ustanovení upravuje, podle požadavku Evropské komise, velikost požadovaných skladovacích kapacit na uskladnění minimálně šestiměsíční produkce statkových hnojiv. Od roku 2014 budou platit tyto požadavky na skladovací kapacity (kromě podniků nově zařazených do ZOD, které mají dvouletý odklad):
 na šestiměsíční produkci tekutých statkových hnojiv (výjimka je u hnojůvky, kde musí být kapacita minimálně na tříměsíční produkci a současně dostatečná pro období zákazu hnojení, příp. další období, kdy nelze hnojit),
 na šestiměsíční produkci tuhých statkových hnojiv, pokud je nelze před použitím ukládat na zemědělské půdě, např. z důvodů nevhodných půdních podmínek, velkého rozsahu meliorací apod.

Uložení statkových a organických hnojiv na zemědělské půdě
 
Uložení hnoje, kompostu apod. na zemědělské půdě před jeho použitím je obecně umožněno na základě § 4 odst. 2 vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv. Na zemědělské půdě mimo zranitelné oblasti mohou být tuhá statková nebo tuhá organická hnojiva uložena nejdéle po dobu 24 měsíců. Ve zranitelných oblastech je tato možnost omezena na dobu 12 měsíců (§ 9 odstavec 3 nařízení vlády).
O uložení hnoje se nejedná např. při vytvoření „lože“ pro hospodářská zvířata na zimovišti nebo v případě přípravy na rozmetání, tedy navezení hnoje na pozemek, na který bude v době do několika týdnů aplikován.
Místa vhodná k uložení musí být odsouhlasena vodoprávním úřadem v rámci procesu schvalování havarijních plánů (hnojiva, včetně statkových hnojiv jsou z pohledu § 39 vodního zákona závadnými látkami).
Uložení tuhých statkových a organických hnojiv na zemědělské půdě je podmíněno:
 výběrem vhodné lokality, tj. v dostatečné vzdálenosti od vodního toku (min. 50 m) a mimo meliorované, erozně ohrožené, písčité nebo zamokřené půdy,
 řádným ošetřováním skládky, zajištěním ochranných prvků proti odtoku hnojůvky (např. vytvoření záchytné brázdy či více mělkých brázd, nahrnutí zeminy nebo přidání slámy) a péčí o celkový vzhled skládky (vrstva o minimální výšce 1,5 m, orientace po spádnici).
V § 9 odstavci 4 nařízení vlády je uvedeno: „Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení skotu a prasat mohou být uložena na zemědělské půdě až po jejich tříměsíčním skladování nebo po jednorázovém vyskladnění ze stáje s hlubokou podestýlkou, kde se nacházela nejméně tři týdny. Pokud je denní spotřeba steliva při ustájení skotu větší než 6 kg/DJ, lze takto vyrobenou chlévskou mrvu vyvážet ze stáje k uložení na zemědělské půdě bez skladování.“
Ustanovení odstavce 4 nabývá účinnosti od 1. 1. 2014. Ne­přímo se stanoví, že jiná tuhá statková hnojiva, než je hnůj skotu a prasat, mohou být i od roku 2014 ukládána na zemědělské půdě bez předchozího skladování. Účinnost požadavku na tříměsíční skladování hnoje skotu a prasat před uložením na zemědělské půdě je stanovena od 1. 1. 2014, v nových ZOD od 1. 1. 2016. Při určitých způsobech ustájení však nebude ani u hnoje skotu a prasat tříměsíční skladování na hnojišti před uložením na z. p. požadováno, a to:
 při použití technologie hluboké podestýlky (= postupné přistýlání a jednorázové vyskladnění po ukončení turnusu chovu zvířat), kdy je na pole vyvážena již z velké části fermentovaná chlévská mrva, tedy téměř vyzrálý hnůj o vhodné sušině,
 při ustájení skotu s pravidelným odklizem chlévské mrvy při denní spotřebě steliva nad 6 kg/DJ, kdy je předpoklad zasáknutí převážné části moči do podestýlané slámy.

Hospodaření na svazích
 
Ve 3. akčním programu bylo uvedeno do souladu řešení prob­lematiky vodní eroze v rámci různých předpisů. Požadavky na plnění protierozních opatření ve zranitelných oblastech jsou od 1. 8. 2012 plně v souladu s požadavky GAEC 2. Navíc zůstávají dvě původní opatření nitrátové směrnice:
 zákaz pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója a slunečnice) na pozemcích se sklonitostí nad 7°, přímo sousedících s útvary povrchových vod nebo nacházejících se od nich ve vzdálenosti menší než 25 m,
 zákaz hnojení na pozemcích s ornou půdou se sklonitostí nad 10°, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv zapravených do půdy do 24 hodin po jejich použití (zákaz hnojení ani požadavek na zapravení se nevztahují na ponechané skliditelné rostlinné zbytky).
Další úprava v 3. akčním programu reaguje na výsledky monitoringu účinnosti akčního programu v zemědělské praxi a týká se pozemků upravených terasováním. V tomto případě rozhoduje situace na místě a u terasovitých pozemků označených v LPIS jako sklonité se příslušná opatření nevyžadují.

Hospodaření okolo vod
 
Při hnojení pozemků se musí učinit taková opatření, aby se do povrchových vod nedostala nejen minerální hnojiva, ale ani organické látky obsažené např. v kejdě, digestátu, močůvce, hnojůvce a silážních šťávách. Při rozkladu organických látek je totiž z vody odnímán kyslík, který pak chybí vodním živočichům. Nebezpečí však hrozí i od škodlivých mikroorganismů a parazitů z výkalů hospodářských zvířat. Přímo také škodí čpavkový dusík i další živiny a látky obsažené ve statkových a organických hnojivech nebo vznikající při jejich rozkladu.
Nařízení vlády stanoví požadavky na:
– ochranný pás, ve kterém se do vzdálenosti 3 m od břehové čáry nesmí hnojit žádnými hnojivy, s výjimkou ponechání skliditelných rostlinných zbytků,
– ochranný pás, ve kterém se do vzdálenosti 25 m od břehové čáry nesmí používat tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem (tento ochranný pás se vztahuje pouze na pozemky se sklonitostí nad 7°, přímo přiléhající k útvaru povrchových vod).
Útvar povrchových vod je pojem stanovený ve vodním zákoně a zahrnuje vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, např. v jezeru, ve vodní nádrži nebo v korytě vodního toku. Vodním tokem se podle § 43 vodního zákona rozumí povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo převažující část roku. V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní úřad. Břehová čára je určena hladinou vody, která zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do přilehlého území.
Informace o pozemcích sousedících s útvary povrchových vod lze zjistit na Portálu farmáře z informativních výpisů nebo z mapy v LPIS (informace u jednotlivých půdních bloků). Vzdálenost od útvaru povrchových vod je v mapě označena pouze orientačně, rozhodující je skutečný stav na místě. Opatření v ochranných pásech (3 m, 25 m) se nevztahují na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo jiném pobytu na pozemku.

 

Klíčové informace

– Statková a organická hnojiva jsou pro účely nitrátové směrnice rozdělena do tří skupin: hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem a skliditelné rostlinné zbytky (např. sláma).
– Organicky vázaný dusík obsažený ve statkových, organických, příp. organominerálních hnojivech se v půdě uvolňuje a přechází do forem využitelných rostlinami a zároveň podléhajícím ztrátám, např. vyplavením.
– Rychlost rozkladu organických sloučenin a mineralizace dusíku závisí na poměru uhlíku k dusíku (C:N) a na rozložitelnosti jednotlivých typů organických látek
.

Ing. Jan Klír, CSc.
Ing. Lada Kozlovská

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně
odbor výživy rostlin

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down