Hospodářský útlum odsunul koncepci

Situace v zemědělství nebyla v loňském roce příznivá. Propadly se ceny rostlinných komodit, mléka, lepší to nebylo ani u vepřového masa. Zemědělci proti této krizové situaci několikrát protestovali a požadovali od ministerstva zemědělství nápravu. Opakované demonstrace farmářů a snaha o řešení problémů v agrárním sektoru tak zastínily práce na koncepci eliminace rizik v zemědělství. O jednom podpůrném opatření se však rozhodlo. Byla sjednocena a zvýšena sazba podpory pro pojištění plodin a hospodářských zvířat.

Hospodářská krize utlumila činnost pracovní skupiny, sestavené z různých organizací, aby dala dohromady koncepci k eliminaci rizik při podnikání v zemědělství. Vedle koncepce se skupina zabývá možností vytvořit zvláštní fond, z něhož by se kryly nepředvídatelné ztráty velkého rozsahu, které mají finanční dopad do státního rozpočtu. Jak vyplývá z rozhovoru s ministrem zemědělství Jakubem Šebestou, ministerstvo spolu s dalšími členy pracovní skupiny jsou ale spíše nakloněni variantě, která by dopady rizik do zemědělství řešila komplexně.
Ačkoli odvětví zemědělství zažilo těžký hospodářský rok, zvýšení dotace pěstitelům a chovatelům na padesát procent na úhradu nákladů spojených s pojištěním plodin a hospodářských zvířat v rámci existujícího programu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) Podpora pojištění pro rok 2009 povzbudilo zájem farmářů o uzavření smlouvy u pojišťoven. Projevilo se to vloni v meziročním srovnání větším počtem uzavřených smluv i ve výši podpory. Naopak snížení předepsaného pojistného svědčí o propadu cen zemědělských komodit

Rozhovor

s ministrem zemědělství Ing. Jakubem Šebestou

Ministerstvo zemědělství již déle slibuje koncepční řešení v oblasti zemědělského pojištění, které by eliminovalo rizika v podnikání. Měl by se na něm podílet stát, pojišťovna a zemědělec. Jak se postoupilo v tomto směru?
V loňském roce byla ustavena pracovní skupina, která je složena ze zástupců ministerstva zemědělství, Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF), ministerstva financí, České asociace pojišťoven (ČAP), Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a nevládních organizací, která se danou problematikou zabývala a snažila se nalézt nejvhodnější řešení. Její činnost byla v souvislosti s řešením neméně důležitých úkolů, zejména vytvoření dotačních titulů na zmírnění dopadů finanční a hospodářské krize do resortu zemědělství, utlumena. Předpokládá se, že v letošním roce bude její činnost v nejkratším možném termínu pokračovat.

Jaké škody a v jakém rozsahu podporuje rizika zemědělského podnikání Evropská unie?
Podle pravidel pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky (health check) mohou členské státy učinit rozhodnutí o vydání až deseti procent finančního rámce v oblasti přímých plateb na nástroje řízení rizik, zejména na podporu pojistného při pojištění úrody, hospodářských zvířat a rostlinné produkce, na podporu vzájemnostních fondů pro choroby hospodářských zvířat a plodin, jakož i nepřízeň počasí. Maximum je 3,5 % přímých plateb.

Necelá polovina členských zemí Evropské unie vytváří fond kalamit z národních zdrojů. Už v minulém roce řešila jeho založení pracovní skupina složená ze zástupců ministerstev zemědělství a financí, pojišťoven a nevládních organizací. K jakému závěru došla?
Uvedená pracovní skupina nejprve hledala možnosti, jak případně vytvořený fond kofinancovat ze zdrojů Evropské unie, a to s ohledem na v té době probíhající jednání o další společné zemědělské politice. Pravdou je, že hledáme inspiraci u některých členských států Evropské unie, kdy se však spíše než o fondy jedná o celé systémy řízení rizik v zemědělství na bázi spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, konkrétně mezi státem, pojišťovnami a zemědělci.

Našla pracovní skupina řešení k rozšíření nabídky pojistitelných rizik, v níž by se třeba objevilo dosud nepojistitelné riziko sucha?Úkolem pracovní skupiny není stanovení oblastí, které by měly být předmětem komerčního pojištění. Tato problematika by měla být předmětem činnosti pojistitelů působících na trhu a zabývajících se poskytováním jednotlivých pojistných produktů. Podotýkám, že pojištění některých rizik – a tím je i riziko sucha – je otázkou, za jakých okolností a hlavně s jakou finanční náročností by pojišťovny tento produkt zemědělským podnikatelům nabízely.

Jaké další úkoly řeší pracovní skupina, o které již byla řeč?
Pracovní skupina se zabývá možností vybudování celého systému podpor zemědělského pojištění včetně možnosti vytvoření zvláštního fondu. Prostředky tohoto fondu by měly sloužit k přímému krytí ztrát následků nenadálých událostí a k odstranění jednorázových, mimořádných dopadů do státního rozpočtu. Je žádoucí, aby v případě vytvoření systému nebyly vyplaceny žádné ad hoc státní pomoci takovému podnikateli, který není do systému zapojen. Za pojistitele je členem pracovní skupiny Česká asociace pojišťoven.

Ekonomická krize se v roce 2009 nevyhnula ani sektoru zemědělství. Nižší tržby vedou k horším obchodním výsledkům zemědělských subjektů. Jak se tato situace promítla do propojištěnosti plodin v roce 2009 v České republice?
V souvislosti s krizí zabezpečil Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) navýšení míry podpory na maximum, které Evropská unie umožňuje. Současná výše podpory představuje 50 % uhrazeného pojistného. Podle našich neoficiálních informací nedošlo ke snížení propojištěnosti, ba právě naopak zmíněné navýšení podpory pomohlo k tomu, že propojištěnost plodin meziročně stoupla, a to podle předběžných údajů ze 41 na 43 procent.

A co nárůst podpory na 50 procent uhrazeného pojistného – přispěl ke zvýšení zájmu o zemědělské pojištění, především plodin?
V roce 2009 bylo proti roku 2008 na PGRLF uplatněno o 175 více žádostí na podporu ostatních plodin, o 41 na podporu speciálních plodin a o 94 na podporu hospodářských zvířat. Ve finančním vyjádření to znamená, že zemědělci touto cestou získali na podpoře přibližně o 120 milionů korun více než v předchozím roce.

Je toto zvýšení konečné? Kde končí limit pro tuto národní dotaci, který je dán evropskými předpisy pro členské státy?
Evropská unie stanovila horní hranici hrubé míry podpory na 50 % nákladů na pojistné, pokud pojistka stanoví, že poskytuje pojistnou ochranu proti ztrátám způsobeným chorobami zvířat, rostlin nebo škůdci. Podotýkám, že výše poskytované podpory se odvíjí od disponibilního objemu finančních prostředků PGRLF.

Kolik prostředků je k dispozici na vyplácení dotací pro rok 2010, vloni mělo být podle předpokladů vyplaceno 341 milionů korun ...
Na podporu pojistného prokazatelně uhrazeného v roce 2010 zatím nebyla stanovena žádná částka. Za prokazatelně uhrazené pojištění v roce 2008 byly poskytnuty podpory v hodnotě 331 milionů korun. K 18. lednu 2010 evidujeme žádosti o podporu úhrady zaplaceného pojištění pro rok 2009 v částce asi 452 milionů korun.

Program na pojištění produkce školek s produkcí sadebního materiálu lesních dřevin vloni skončil. Počítá se s jeho obnovením?
Vláda ČR na svém zasedání dne 5. ledna 2009 schválila Program poskytování finanční podpory pojištění produkce školek s produkcí sadebního materiálu lesních dřevin z PGRLF. Princip poskytování této finanční podpory spočívá ve vyplacení finančního příspěvku na pojištění, které podnikatelé uhradili za pojištění proti nepříznivým klimatickým jevům – krupobití, požár, vichřice, povodně nebo záplavy, sesuv půdy, vyzimování, vymrznutí, jarní mráz nebo mráz. Jedná se o neinvestiční podporu, která je poskytována v režimu de minimis a může být poskytnuta ve výši 30 % prokázaných uhrazených nákladů na pojištění pro příslušný rok. Příjem žádostí byl zahájen k 1. září 2009 a ukončen k 1. listopadu 2009. S tímto dotačním titulem počítáme i pro další roky. 

Klíčové informace

- Hospodářská krize utlumila činnost pracovní skupiny, která měla sestavit návrh koncepce k eliminaci rizik při podnikání v zemědělství.
- Vyšší dotace u pojištění plodin a hospodářských zvířat pro rok 2009 zvedla v meziročním srovnání zájem o pojištění. Projevilo se to větším počtem uzavřených smluv.