Evropské hospodářství letos poroste už sedmý rok v řadě, avšak kvůli nejistotě ve světovém obchodu a domácí situaci ve velkých zemích EU pomalejším tempem, než Evropská komise předpokládala loni na podzim. Ve své dnes zveřejněné zimní makroekonomické prognóze EK pro celou EU v letošním roce očekává růst 1,5 procenta HDP, na podzim uváděla 1,9 procenta. Eurozóna také poroste mírněji, než komise čekala na podzim - o 1,3 místo o 1,9 procenta.
"Zpomalení bude výraznější, než jsme očekávali na podzim, především v eurozóně, v důsledku nejistot v globálním obchodě a domácích faktorů v našich největších ekonomikách," uvedl dnes komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici, který prognózu představil. Hospodářské základy Evropy jsou podle něj nadále pevné a dobré zprávy se týkají například míry zaměstnanosti či příznivého investičního prostředí. Ve druhé polovině letošního roku a v roce příštím by měl růst ekonomiky opět začít nabírat rychlost, doplnil komisař.
Pro rok 2020 nyní komise předpokládá v celé EU hospodářský růst na úrovni 1,7 procenta (na podzim to bylo 1,8 %), v eurozóně 1,6 procenta (na podzim 1,7 %). Kromě komplikující se situace v mezinárodních obchodních vztazích rostou některé velké evropské ekonomiky pomaleji, než se čekalo třeba kvůli problémům výroby automobilů v Německu, sociálnímu napětí ve Francii a nejistotám kolem italské fiskální politiky. Komise v této souvislosti připomněla horšící se odhad hospodářského vývoje v Německu, Itálii a Nizozemsku. Upozornila ale také, že řada členských států těží z trvající vysoké domácí poptávky, částečně podporované i penězi z evropských fondů.
Také odhad výsledků loňského roku tak komise snížila proti podzimu pro EU i eurozónu z 2,1 procenta na 1,9. V roce 2017 přitom EU i eurozóna rostly o 2,4 procenta.*