Ekonomická krize se dotkne i zemědělského pojištění. S výběrem pojistného to pravděpodobně bude jako na houpačce. S propadem cen zemědělských komodit dojde i na snížení pojistných částek u plodin. Rovněž ze snížení stavů skotu a prasat vyplývá jediné – pokles předepsaného pojistného. Na druhé straně se říká, že dobrý hospodář si svá podnikatelská rizika pojistí.
Zda se ekonomická krize dotkne i oblasti zemědělského pojištění, bylo jednou z otázek položených představitelům profesních organizací a pojistitelům v této sféře. Jejich názory se vesměs shodují, domnívají se, že dovede zemědělce k úsporám, a ty nejdříve začnou právě u pojištění plodin či zvířat. A jak funguje český pojistný trh v zemědělském pojištění? To byla druhá otázka. Odpovídající považují český pojistný trh v agrárním sektoru za fungující, kde počet pojistitelů je dostatečný nebo není podstatný. Ovšem na druhé straně připouští – vždy je co zlepšovat. Připomínají, že velkým přínosem by bylo i rychlé zavedení systému eliminace rizik a řešení krizí v zemědělském podnikání.
Otázky pro profesní organizace a pojišťovny
1. Ze všech stran se na nás valí nepříznivé zprávy o ekonomické krizi. Dotkne se nějakým způsobem i oblasti zemědělského pojištění?
2. Co chybí v České republice pro vytvoření skutečně dobře fungujícího pojistného trhu pro oblast zemědělského pojištění? Mělo by být více pojistitelů kvůli větší konkurenci, nebo by se měl převzít model pojištění z jiného státu?
Zemědělský svaz ČR,
odpovídá: Ing. Miroslav Jirovský,
předseda
1. Kladný výsledek hospodaření podniků zemědělské prvovýroby za uplynulá léta a podpora zemědělského pojištění od Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu měly pozitivní vliv na zvyšování propojištěnosti v zemědělství – plodin na 37 % a hospodářských zvířat na 80 %.
Z důvodu nižšího odbytu zemědělské produkce a pádu cen se krize zemědělského pojištění určitě dotkne. Při udržení stávajícího cenového vývoje se příjmy podniků zemědělské prvovýroby za rok 2009 mohou snížit asi o 13 miliard korun (tj. asi o 12 %). Ceny vstupů se podle dosavadního trendu naopak mohou zvýšit. Zemědělské podniky, aby ekonomicky přežily, musí počítat s každou korunou. Přestanou investovat, propustí další zaměstnance a mohou šetřit i na zemědělském pojištění.
2. V oboru zemědělského pojištění působí nyní čtyři komerční pojišťovny, které vytváří dostatečné konkurenční prostředí. Pojistný trh je přiměřeně diverzifikován.
Asociace soukromého zemědělství ČR,
odpovídá:
Ing. Jaroslav Šebek, tajemník
1. Pochopitelně se bude většina z nás snažit ušetřit a šetřit se bude i na zemědělském pojištění. Podle mého názoru jde ale o úspory na tom nejhorším místě. Nicméně je to věc každého, jak posoudí svoje priority a zejména rizika. Myslím si, že i pojišťovny budou muset nějak reagovat, aby si udržely klienty. Možná se budou snažit doprovodit své standardní nabídky dalšími službami, nějakým zjednodušením či nějakou „věrnostní slevou“.
2. Nezdá se mi, že by pojištění u nás nějak zvlášť nefungovalo, trh se rozvíjí, postupně vstupují noví pojistitelé. Jako v každém odvětví se samozřejmě dá všechno neustále zlepšovat a určitě se tak i děje. Ničím neomezovaná konkurence je toho bezpochyby zárukou. Logicky má zemědělec, jako každý zákazník, zájem na tom, aby pojišťovna pojistila co největší spektrum jeho rizik, delší dobu se v tomto smyslu mluví o pojištění proti suchu. Je ale zase věcí konkurence, jestli do toho pojišťovací ústavy někdy v budoucnu půjdou. Na přejímání nějakých kompletních vzorů z jiných států nevěřím, na inspiraci ano.
Agrární komora ČR,
odpovídá: Ing. Jindřich Šnejdrla,
viceprezident
1. Domníváme se, že stávající hospodářská a ekonomická krize se oblasti zemědělského pojištění v roce 2009 nějakým zásadním způsobem nedotkne. Rozhodující většina subjektů podnikajících v zemědělství má jistou historickou zkušenost, a to jak s nepředvídatelnými vlivy působícími na jejich činnost, tak s následným řešením pojistných událostí ze strany pojišťoven, které na trhu zemědělského pojištění v ČR operují. Nemalý význam při řešení otázky pojistit, či nepojistit sehrává pomoc státu formou dotací části pojištění prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF). Pokud jde o pojištění pro rok 2010, vše bude záležet na rozměru a době trvání krize.
2. Podle našeho názoru v ČR pojistný trh funguje. Určitě však nefunguje v optimální podobě, a nepomůže mu ani větší počet pojistitelů. Do budoucna by mělo stát zemědělské pojištění na třech pilířích. Tím prvním bude zemědělec, který bude mít vůli a potřebu komerčně se pojistit proti riziku, druhým pilířem bude pojistitel poskytující komerční pojištění a třetím pilířem bude stát, který vhodnou legislativou a cíleným směrováním dotací vytvoří fungující prostředí výhodné pro všechny tři účastníky. Na řešení tohoto problému je ustanovena při PGRLF komise zastupující všechny zainteresované strany. První výsledky budou známy v pololetí letošního roku.
Česká pojišťovna, a. s.,
odpovídá: Ing. Jiří Havelka,
ředitel zemědělského pojištění
1. Vzhledem k obezřetné investiční strategii jsme dopady poklesu finančních trhů do hospodaření České pojišťovny dokázali zmírnit. Česká pojišťovna si vytvořila vysoké rezervy a její solventnost výrazně přesahuje zákonem stanovené požadavky.
Význam zemědělského pojištění (plodin, zvířat a lesů) stále roste. Je to určitě dáno tím, že se daří tento institut stabilizovat pomocí systémových opatření, například dotacemi i tím, že rizikovost výroby se vzhledem k měnícímu se klimatu zvyšuje. Ke stabilizaci přispívají zástupci státu i nevládních organizací, spolupráce mezi Českou pojišťovnou, Ministerstvem zemědělství ČR, PGRLF, Agrární komorou ČR i Zemědělským svazem ČR je příkladná. Do této práce by se ale mělo zapojit více pojistitelů.
Například celkové předepsané pojistné v zemědělském pojištění v roce 2008 vzrostlo proti roku předchozímu téměř o dvacet procent, nepochybně na tom měl podíl i nárůst cen plodinových komodit. Na druhou stranu stále klesají počty chovaných zvířat, zejména prasat, což se zřejmě odrazí v předepsaném pojistném u zvířat. Trvalé snižování potravinové soběstačnosti ČR je nedobrým jevem i pro zemědělské pojištění.
2. V České republice pojistný trh v zemědělském pojištění funguje skutečně dobře již 120 let. Pozitivní efekt poskytování podpory v rámci PGRLF se mimo jiné projevil zvýšením propojištěnosti, tedy poměrem mezi pojištěným a nepojištěným, která nyní dosahuje u plodin čtyřiceti procent. Trend nárůstu je velmi pozitivní, za posledních pět let narostlo procento propojištěnosti o sedm jednotek. Pro další zvyšování podpory je prostor a pevně věřím, že se brzy podaří dosáhnout stavu běžného u našich sousedů, kdy jsou všechna rizika dotována padesáti procenty na uhrazené pojistné.
Je nespravedlivé, že legislativa Evropské unie nedovoluje poskytovat tuto podporu velkým podnikům. Vždyť české podniky jsou silné a konkurenceschopné právě proto, že výroba v nich je koncentrována a dosahuje efektivity, jakou nám zcela nepochybně závidí velká část Evropy. Potvrzuje to celosvětový vývoj a je vidět, že ke koncentraci výroby míří nejen vyspělé země EU, jako jsou Švédsko, Dánsko a Německo, ale i Amerika či takové státy jako Mexiko. Podnikatelské prostředí v zemědělství ČR je navíc vyvážené i díky velkému množství silných soukromých zemědělců a rolníků.
Velký přínos bude znamenat i rychlé zprovoznění systému eliminace rizik a řešení krizí v zemědělském podnikání.
Trh pojištění je otevřen všem pojistitelům. Při pohledu nazpátek o deset let bylo v České republice čtrnáct pojistitelů poskytujících zemědělské pojištění. Pro pojistitele ale není toto pojištění nijak ziskovým odvětvím, a to je jedním z důvodů, proč pojistitelé tento segment hromadně opouštějí. Česká pojišťovna je tradičním pojistitelem českých zemědělců a poskytuje komplexní služby, do kterých pojištění plodin, zvířat i lesů patří. Zemědělské pojištění se může stát jakousi cestou k pojištění vesnice. Je odrazem spokojenosti klientů, když u stejného pojistitele, se kterým má zemědělec uzavřeno pojištění plodin a zvířat, uzavře i například životní pojištění, penzijní spoření či bude investovat v jeho investičních fondech.
Generali Pojišťovna, a. s.,
odpovídá: Ing. Antonín Brejcha,
vedoucí skupiny zemědělského pojištění
1. Domnívám se, že krize v zemědělství a s ní spojená i oblast zemědělského pojištění trvá již delší dobu. V roce 2008 byly výkupní ceny vepřového nebo drůbežího masa natolik ztrátové, že většina podniků produkujících vepřové nebo drůbeží maso se dostala do nesolventnosti. V roce 2008 vyrostly ceny plodinových komodit na maximální výši v celé historii zemědělství, tím se zvýšily pojistné částky i pojistné, ale po sklizni znova spadly na úroveň nižší než v roce 2007. Kvůli této „houpačce“ na trhu se zemědělskými komoditami dojde v letošním roce k předpokládanému poklesu pojistných částek u plodin, a tím i pojistného. Ekonomická krize se tedy dotkne i zemědělského pojištění. Když začínají obyvatelé šetřit, začínají od věcí, které považují za nejméně bolestivé, a to bývá pojištění. Zvláště pokud je předtím nepostihla nějaká velká pojistná událost, mají pocit, že pojištění nepotřebují. V roce 2009 proto nepředpokládáme zvýšení nárůstu pojistného z výše uvedených důvodů.
2. Zemědělské pojištění představuje specifický segment pojistného trhu. Vývoj tohoto pojištění souvisí na jedné straně s přírodními podmínkami a vývojem živelních událostí, na druhé straně s výskytem nových rizik, zejména spojených s výskytem nových onemocnění ohrožujících chovy hospodářských zvířat. Reforma v zemědělství vede zemědělce k podnikavosti, na druhou stranu se zemědělci vystavují více účinkům tržního prostředí. Vytvoření rizikového a krizového managamentu ať už na úrovni ministerstva zemědělství nebo jím pověřených úřadů – PGRLF, SZIF – by přispělo k lepší spolupráci a hlavně k pomoci zemědělcům, aby se vyrovnali s uvedenými událostmi i s ekonomickými krizemi, jimž je pojistný trh v zemědělském pojištění vystaven.
Pojistný trh je zčásti nasycen, a to u pojištění hospodářských zvířat, kde je pojištěno asi 85 % zemědělců v České republice. Hrozba nákaz a jiných hromadných onemocnění je stále veliká. Pojištění plodin je sjednáno asi u 35 % zemědělců v České republice. Pro mnoho zemědělců je toto pojištění i s dotacemi od státu dost drahé. Navíc je příliš rizikové a co do škodního průběhu dost nevyzpytatelné. To je důvod, proč jenom ekonomicky silní zemědělci si sjednávají pojištění plodin.
Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s.,
odpovídá: Zdeněk Brož,
odborný pracovník obchodu a marketingu
1. V současné době musíme s touto situací počítat, ekonomická krize postihla všechny resorty a nevyhnula se ani zemědělcům, ceny některých zemědělských komodit tento rok jsou pod výrobními náklady.
2. V České republice není propojištěna ani polovina orné půdy. Domnívám se, že tento stav ovlivňují nestabilní výkupní ceny zemědělských komodit a neustále se zvyšující vstupní náklady. Současné ceny obilovin jsou na úrovni let, kdy vstupy osiva, hnojiva, chemických prostředků na ošetření byly poloviční. V některých případech zemědělci pojištění podceňují nebo se snaží uzavřít smlouvy jen v omezeném rozsahu. Je to zřejmě nedostatkem finančních prostředků.
Na českém pojistném trhu jsou ještě velké rezervy, protože není pojištěna ani polovina ze čtyř milionů hektarů orné půdy. Není mi sice známo, kolik je v jiných státech pojišťoven poskytujících zemědělské pojištění, ale čtyři pojišťovny, které jsou v současné době na našem trhu, stačí.
Agra pojišťovna,
organizační složka pro ČR,
odpovídá: Mgr. Michael Zetter,
ředitel
1. Neexistují téměř žádné sektory ekonomiky, které by nepostihla finanční krize. Také zemědělství proto musí bojovat s dopady krize. Stoupající výrobní náklady a nižší tržby vedou ke zhoršeným obchodním výsledkům zemědělských subjektů. Z toho důvodu dojde u některých klientů k úpravě výše pojistné částky. Celkově jsem ale toho názoru, že k poklesu výměry pojištěné plochy nedojde. Obzvláště v této době by jakákoli škodní událost měla katastrofální následky pro pěstování a ekonomiku zemědělců. Ti by v případě škodní události potřebovali řadu let k vyrovnání ztrát. Z ekonomických důvodů má proto pojištění smysl a je naprosto nezbytné.
2. Pro fungující pojistný systém je rozhodujících několik faktorů. Jedním z nejdůležitějších je dlouhodobé poskytování státních finančních podpor pojistného, které znamenají možnost bezpečnějšího plánování pro všechny zúčastněné a snížení nákladů pro zemědělské podniky. Dále je důležité zdokonalovat pojistné produkty s ohledem na vývoj v zemědělském sektoru, a tím nabízet řešení na základě potřeb klientů.
Počet pojistitelů není rozhodující. Rozhodující jsou národní rámcové podmínky a to, jak aktivní jsou jednotliví pojistitelé v oblasti zemědělského pojištění. Zkušenosti ukazují, že nejvyšší podíl pojištěné plochy je právě v zemích, ve kterých působí specializované pojišťovny. Příkladem je Rakousko, kde zemědělské pojištění poskytuje pouze jeden pojistitel a podíl pojištěné plochy činí 85 procent. n
Klíčové informace
- Hospodářská a ekonomická krize povede zemědělce k úsporám v pojištění plodin a zvířat.
- Profesní organizace a pojišťovny považují pojistný trh za fungující.
Eva Seifertová
