Hřebčín v Kladrubech nad Labem se nevzdává myšlenky, že by se jednou mohl dostat na prestižní seznam kulturního dědictví UNESCO. Konkrétněji se tím bude zabývat, až skončí příští rok generální opravy hřebčína. Uvedl to jeho ředitel Jiří Jehlička.
"Rádi bychom se zařadili mezi památky, které tam jsou. Žádalo by se o zápis celého hřebčína a celé krajiny," uvedl Jehlička.
Chovné stádo starokladrubských běloušů je s celým komplexem hřebčína od roku 2002 národní kulturní památkou. Už toto je podle ředitele Jehličky velmi unikátní. Starokladrubský kůň si ocenění bezpochyby zaslouží, protože jde o jediné původní plemeno u nás.
"Je to více než 400 let zpátky, co se hřebčín zakládal. Evropou táhla válka za válkou, koně se rekvírovali, je to unikum, že plemeno nevyhynulo," uvedl Jehlička.
Hřebčín teď připravuje výběrové řízení na opravy 17 objektů, které vlastní. Má na to 300 milionů korun z evropských dotací. Opravy nabraly zpoždění a místo loni v září začnou nejdřív v červnu nebo červenci. Hotové mají být v roce 2014.
"Možná to tak jiní nevnímají, ale já říkám, že hřebčín patří mezi pět největších památek, které u nás máme. Starokladrubák je umělecké dílo, přitom je to živé zvíře, které s člověkem spolupracuje a přitom je to relikt z doby baroka," řekl Jehlička.
V hřebčíně v Kladrubech se chová starokladrubský bělouš, ve Slatiňanech starokladrubský vraník. Obě zařízení obývá přibližně 500 zvířat. Za rok založení kladrubského hřebčína se považuje rok 1579, kdy mu císař Rudolf II. udělil status císařského dvorního hřebčína.
Chovné zařízení je státní příspěvková organizace, která od státu loni dostala na provoz 76 milionů korun. Prodejem koní si vydělá pět až deset milionů korun ročně. V hřebčíně pracuje asi 160 lidí. První letošní hříbě se v hřebčíně narodilo tento týden, celkem se očekává narození 40 mláďat.
